Obsah článku: sociální klima na pracovišti, co je pracovní stresor a stres, jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí, “nemoci z budov” – tzv. Sick-Building Syndrom, biorytmy a jak ovlivňují pracovní výkonnost, rozdíl mezi únavou a chronickým únavovým syndromem, účinky monotonie na člověka, pasivní a aktivní odpočinek, nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech, vliv věku a pohlaví výkonovou kapacitu, nejvhodnější režim práce a přestávek v pracovní směně, nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému a povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách a jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí.
Ve výrobních velkoplošných halách, v kancelářích, které jsou klimatizovány a v některých případech jsou bez denního osvětlení, jako je zpracovávání materiálů citlivých na změny teplot a vlhkost, bezprašnost apod., např. při spřádání viskózových vláken, při montáži čipů apod., si zaměstnanci často stěžují na různé zdravotní obtíže, jako je výskyt zánětů horních cest dýchacích, častý kašel, rýmy, bolesti hlavy, pálení a vysychání očí, podráždění kůže a sliznic apod. Většinou jde o pracoviště s nuceným větráním (nelze otevřít okno) a s větším počtem zaměstnanců. V kancelářských halách, v některých výpočetních střediscích si navíc ztěžují pracovníci na nedostatek “intimity” tzn., že jednotlivá pracovní místa nejsou nijak oddělena “všichni na sebe vidí”, jsou rušeni hovory a telefony z okolí, těžko se soustřeďují apod. Jsou různé teorie vysvětlující uvedené zdravotní potíže. Např. tím, že prostředí je příliš sterilní a při jeho opuštění je větší náklonnost ke vzniku dýchacích potíží, tzn., že je oslaben imunitní systém a tím vznikají častější virová onemocnění, nebo jako důsledek změněného elektromagnetického pole nedostatkem záporných iontů. V některých případech incidence potíží nemá příčinnou souvislost s podmínkami ovzduší, ale může být důsledkem jiných faktorů práce, jako je jednotvárnost úkolů, narušené personální vztahy, psychická tenze a nespokojenost z nejrůznějších příčin, které pracovníci nejsou ochotni uvádět. Z objektivního hlediska je nejčastější příčinou nesprávné seřízení a nedostatečná údržba klimatizačního zařízení, které zhoršuje kvalitu vzduchu, obsahuje choroboplodné zárodky, neboť voda k jeho chlazení je ideálním prostředím pro mikroorganismy. Proto je nutné pravidelně kontrolovat filtry vzduchu, upravovat parametry mikroklimatu v zimním a letním období, zajistit celkovou pravidelnou údržbu, v provozech s vývinem škodlivin, kde by mohlo dojít k jejich zvýšené koncentraci, včas tento stav signalizovat a zajistit havarijní větrání. Při masivnějším výskytu “nemocí z budov” by měl zaměstnavatel zajistit zdravotní vyšetření a pokud se prokáže jeho přímá souvislost s podmínkami na pracovišti, provést odpovídající technické opatření.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.