Časté dotazy z oblasti vyhodnocování rizik na pracovišti

Jakou musím mít odbornou způsobilost k vyhodnocování rizik?

Podle § 102 zákoníku práce a § 9 z. č. 309/2006, o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a v prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance. Tyto úkoly může zajišťovat sám za podmínek uvedených v zákonu z. č. 309/2006 Sb., tzn. zaměstnává-li nejvýše 25 zaměstnanců a má k tomu potřebné znalosti, 26 - 500, je-li k tomu odborně způsobilý. Pokud není odborně způsobilý nebo zaměstnává více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými  osobami. Touto osobou může být zaměstnanec určený zaměstnavatelem na základě pracovně-právního vztahu (v rámci pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či o pracovní činnosti) nebo oprávněná právnická či podnikající fyzická osoba dodavatelským způsobem na základě obchodní smlouvy.    

Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby (§ 10 z. č. 309/2006 Sb.) je:

• alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
• odborná praxe v délce alespoň 3 let, v délce 2 let, jestliže fyzická osoba dokončila vyšší odborné vzdělání, v délce 1 roku, jestliže fyzická osoba dokončila vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti BOZP; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti.

Poznámka: Více viz článek "Kdo je odborně způsobilou osobou v oblasti BOZP?" v rubrice Nejčastější dotazy.

Způsobilost k hodnocení rizika
Každý, kdo provádí hodnocení rizika nebo jeho část, musí mít příslušnou odbornou způsobilost. Může se stát, že osoba určená k hodnocení rizika není kompetentní pro celý rozsah hodnocení, které je nutné provádět, např. ne všichni smluvní lékaři zaměstnavatele budou schopni zhodnotit zdravotní důsledky zátěží faktory pracovního prostředí. Je proto nezbytné, aby zaměstnavatelé znali schopnosti a možnosti hodnotitelů a v případě potřeby do procesu hodnocení zařadili další odborníky. V praxi je často nutné, aby hodnocení rizika prováděl tým, ve kterém pracují specialisté různého zaměření. Počet osob, které zaměstnavatel pověří hodnocením rizik, záleží samozřejmě na velikosti podniku, charakteru jeho výroby, složitosti technologie, povaze rizika apod.

V každém případě musí mít zaměstnavatel vždy na mysli, že:

• stanovení a zhodnocení rizik je povinnost výhradně jeho a pouze on má odpovědnost za její naplnění,
• péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají,
• a plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a spolupracovat při zajištění BOZP.

Jak si mám zorganizovat hodnocení rizik ve své firmě?

Zaměstnavatelé se musí pečlivě připravit na povinnost provádět hodnocení rizika a přijímat nezbytná opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců. Doporučuje se to zajišťovat prostřednictvím plánu pro hodnocení a řízení rizika. Tento plán by měl zahrnovat:

• zavedení, organizaci a koordinaci řízení rizika,
• stanovení osob, zodpovědných za provádění hodnocení rizika,
• konzultace se zástupci zaměstnanců (odbory) k hodnotícím procedurám,
• poskytování nezbytných informací, školení a podpory hodnotitelům,
• zajištění potřebné koordinace mezi hodnotiteli,
• angažování řídících zaměstnanců při hodnocení,
• zajištění spolupráce všech zaměstnanců,
• stanovení, jak bude prováděno přezkoumávání a revidování hodnocení rizika,
• zajištění, že preventivní a ochranná opatření budou brát v úvahu výsledky hodnocení,
• sledování preventivních opatření, zda je zajištěna jejich účinnost a udržování,
• informování pracovníků nebo jejich zástupců (odborů) o výsledcích hodnocení a přijatých opatřeních.

Jak má vypadat správně sestavený plán nápravných opatření?

Plán nápravných opatření

Na základě vyhodnocení rizik se sestaví tzv. "Plán realizace nápravných opatření". Postup sestavení plánu nápravných opatření pro minimalizaci daného rizika, se skládá z následujícíh kroků:

1. Je-li to možné, je třeba vyloučit nejprve nebezpečí přímo u zdroje nebezpečí (např. náhrada nebezpečné chemické látky méně nebezpečnou).
2. Nelze-li vyloučit nebezpečí je třeba ho omezit (např. užitím nízkovoltového napájení).
3. Kde je to možné měla by se práce přizpůsobit individuálním schopnostem pracovníků.
4. Využít nové, moderní postupy pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků.
5. Použít kolektivní ochranné prostředky.
6. Zkombinovat technické a organizační opatření.
7. Zavést plánovanou údržbu používaných technických zařízení.
8. Přidělit osobní ochrané pracovní pomůcky (OOPP). V tomto případě se musí provést nové posouzení výběru OOPP z hlediska jejich vhodnost.
9. Zavést havarijní opatření včetně havarijních a evakuačních plánů a seznámit s tím dotčené pracovníky.

Chcete vědět víc?

• Odkaz na článek "Jak postupovat při vyhodnocování zdravotních rizik?".
• Odkaz na článek s desaterem "Jak postupovat při prevenci pracovních a zdravotních rizik?".
• Odkaz do rubriky "Hodnocení rizik " na oborovém portálu BOZPinfo.cz