Bezpečnost provozovaných strojních zařízení

Zákon č. 262/2006 Sb.

Zákon č. 262/2006 Sb.

Dalším legislativní normou vztahující se na provozované strojní zařízení je Zákon č. 262/2006 Sb. tzv. zákoník práce. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, mimo jiné i přijímáním opatření prevenci rizik:

Část pátá - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Hlava I Přecházení ohrožení života a zdraví při práci

§ 101
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").
(2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.
… …
(5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
(6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

§ 102
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
(3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu.
(4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci.
(5) Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí:

1. omezování vzniku rizik,
2. odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
3. přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
4. nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
5. nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
6. omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
7. plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
8. přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
9. provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
10. udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
    … …

Prevence rizik musí být trvale přizpůsobována aktuálnímu stavu strojních zařízení ve strojovém parku firmy a případným změnám právních norem. Posuzování rizik musí zahrnovat i případné cizí zaměstnance nebo fyzické osoby nacházející se ve firmě. Jejich přítomnost je třeba analyzovat jak z pohledu působení rizik na tyto osoby, tak z pohledu způsobení rizik těmito osobami.

Je potřeba mít na paměti, že rizikům přítomným na pracovišti nemusí být vystaveni pouze zaměstnanci obsluhující strojní zařízení, ale i pomocní zaměstnanci, pracovníci v kancelářích, učni, studenti na praxi, návštěvníci apod.

Posuzování  rizik není jednorázovou záležitostí. Jedná se o kontinuální proces, který se přímo dotýká všech zaměstnanců organizace. Při sebevětším úsilí se většinou nepovede odhalit všechna rizika najednou, proto je potřeba vytvořit v organizaci vhodné podmínky a zapojit do procesu trvalé identifikace nebezpečí a analýzy rizik všechny řídící a odborné zaměstnance. O procesu posuzování rizik a přijatých opatření (eventuálně plánu přijatých opatření a jeho postupné realizaci) je potřeba vést dokumentaci. Opakovaný proces identifikace nebezpečí a hodnocení rizik má za cíl zejména:

• aktuální přehodnocení zbytkových rizik a zvážení možnosti jejich dalšího snížení;
• eliminace některých rizik pomocí změny technologie, vyřazení stroje, činnosti apod.
• posouzení rizik nového pracovního postupu, nové výrobní technologie, stroje apod.

Dokumentace procesu posuzování rizik musí rovněž obsahovat celkové hodnocení rizik, včetně návrhů na přijatá preventivní opatření pro snižování rizik. Vedoucí pracovníci musí rovněž prokazatelným způsobem provést seznámení příslušných zaměstnanců se zbytkovými riziky a opatřeními, která byla přijata ke snížení rizik.