Bezpečnost práce při mechanizované těžbě dříví

Situace v oblasti lesnictví je nadále ovlivněna pokračující kůrovcovou kalamitou, při které je upřednostňována nahodilá těžba kůrovcem napadaného dříví před plánovanou mýtní těžbou. Ke kůrovcové kalamitě se také v posledních letech přidalo i několik větrných kalamit. Aby se zabránilo ještě větším škodám v případě napadení poškozených stromů podkorním hmyzem, je nezbytné provést jejich urychlené zpracování.

Při zpracování kalamity prostřednictvím harvestorové technologie je bezpodmínečně nutné vyžadovat odpovídající zabezpečení pracovníků z hlediska bezpečnosti práce, aby nedocházelo ke zbytečným pracovním úrazům, případně i ztrátám na životech. Pro použití harvestorové technologie, ať již pro kácení, odvětvování nebo vyvážení sortimentů dříví, musí být provedena odpovídající úprava pracoviště, včetně vyklizovacích linek a skládek dříví a také dodržován zákaz vstupu osob do ohroženého prostoru. Při nasazení více mechanizačních prostředků (harvestorů) v lesním porostu musí být jejich provoz koordinován.

Rozhodující je také dodržení stanoveného sklonu terénu, na kterém se harvestor bude pohybovat. Sklon přibližovacích linek by u harvestorů neměl překročit 40 % a příčný sklon 10 %. Vždy je ale nutné se řídit pokyny výrobce pro daný typ stroje. Jednou ze zásadních podmínek u mechanizované těžby dříví je vymezení ohroženého prostoru, ve kterém se při práci harvestoru nesmí pohybovat žádné osoby. Tento prostor je dán druhem prováděné činnosti. Pro kácení se jedná o kruhovou plochu o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu.

Při odvětvování je nutné vzít do úvahy dosah ramene stroje, kterým je odříznutý kmen přenášen a ohrožený prostor stanovit s ohledem na danou situaci na pracovišti. Při zjištění vstupu osoby do ohroženého prostoru musí operátor (obsluha) zastavit chod stroje. Harvestor musí splňovat zejména požadavky stanovené nařízením vlády č. 378/2001 Sb. a dalších předpisů, zejména pokud se jedná o vybavení stroje ochrannými zařízeními, která musí být ve funkčním stavu.

Operátor harvestoru musí být k činnosti obsluhy stroje proškolen, seznámen s pracovními postupy a zakázanými způsoby práce a vybaven odpovídajícími osobními ochrannými pracovními prostředky chránícími ho před riziky, která ho při práci ohrožují. Dále je povinen provádět denní kontrolu a údržbu stroje a před zahájením práce vždy provést zkoušku jednotlivých funkcí. Také nesmí při těžbě dříví pracovat se strojem osamoceně.

Během práce v ochranném pásmu zařízení elektrizační soustavy nebo v jeho bezprostřední blízkosti musí být dodržovány požadavky zvláštního právního předpisu (zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů). V ochranném pásmu elektrického vedení je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, tzn. i provádět mechanizovanou těžbu dříví. Vlastník příslušné části elektrizační soustavy může ve stanovených případech udělit písemný souhlas s takovou činností v ochranném pásmu a stanovit podmínky, za kterých byl udělen. Uvedené tak vyplývá z ust. § 46 odst. 8 písm. c) a odst. 11 písm. b) energetického zákona. Při zajišťování bezpečnosti práce při mechanizované těžbě dříví je nezbytné vycházet nejen z obecně platných právních předpisů, které se vztahují k bezpečnosti práce (např. zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 339/2017 Sb.), ale je nutné se také řídit pokyny výrobce uvedenými v návodu pro obsluhu daného stroje.

Výše uvedené povinnosti a postupy se vztahují jak na zaměstnavatele a jejich zaměstnance, tak i na podnikající fyzické osoby (OSVČ). Jejich dodržování je předpokladem nejen k předcházení pracovním úrazům, ale také vyhnutí se případnému uložení pokut ze strany orgánů inspekce práce, a to v případě zjištění, že nejsou dostatečně naplňovány.