Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012

07.02.2014

Zdroj:

Zpráva se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2012 a dále jejich vývojem od roku 2003. Zabývá se rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech. Uvádí charakteristiku smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2012, vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod.

pracovní úrazy

Část 18. Závěr

V roce 2012 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 12 smrtelných pracovních úrazů méně, tj. o 9,6 %. To se projevilo poklesem hodnoty ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, z hodnoty 0,30 na 0,25 (tj. o 16,7 %). Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, kolejích (včetně sražení chodců), které způsobily 31 smrtelných pracovních úrazů, z toho se jich 5 stalo při 2 nehodách hromadných. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (34 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 20 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 13 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách také 13. Kvalifikovaní řemeslníci byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen v 5 případech a pomocní dělníci žádný případ při dopravní nehodě neměli. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 742 osob při dopravních nehodách v roce 2012 v ČR jich byla přibližně 4 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (100 případů, tj. 88 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem - přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem, zvířetem aj.

3. Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 33 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 12 případů. U dalších 5 případů byla chyba na straně zraněného zaměstnance, ale nebyla specikována a zahrnuta do zpracování. Celkem bylo evidováno 152 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 136, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 96. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy a dále nepřiměřenou rychlost. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 63 případech zraněnému zaměstnanci a ve 36 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších minimálně 5 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři (mimo zemědělství) a to 48 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (20 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (13 případů).

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51 – 55 let (19 případů). Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2012 byl 46 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (26 případů), potom zpracovatelským průmyslem (20 případů) a dopravou a skladováním (17 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenáno 8 smrtelných pracovních úrazů. Udály se většinou při kontaktu se strojním zařízením, a to zachycením, stisknutím. Dále to byly 3 pády osob. Případy způsobené důlními otřesy evidovány nebyly.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 36.

10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (31 případů). Dále to byly opravy, údržba strojů a zařízení (11 případů) a práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (11 případů).

11. Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem 9 a to při 4 událostech. Šlo o autonehodu osobního vozu (3 zranění) a autobusu a pak dvou nákladních vozů (2 zranění řidiči). V obou případech to byl čelní střet. Dále to byl pád ze sloupu (2 zranění) a pád konstrukce na pracovníky (2 zranění).

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 81 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo ke 2 smrtelným pracovním úrazům žen způsobené autonehodami. V jednom případě řidička nezvládla na mokru řízení a ve druhém případě jela jako nepřipoutaná spolujezdkyně v osobním automobilu, který se několikrát převrátil.

14. V dostupných materiálech nebyl nalezen jediný případ způsobený pod vlivem alkoholu. Je to poprvé od roku 2005, kdy byl zaznamenáno rekordních 13 případů. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile.

15. Celkem ve 103 případech (91 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 10 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 373 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší byla 259 dnů. V roce 2011 to bylo 211 dnů, v roce 2010 bylo evidováno 243 dnů, v roce 2009 jenom 166 dnů, v roce 2008 to bylo 361 dnů a v roce 2007 rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

Použité zdroje dat