Analýza pracovní úrazovosti žen v ČR

Část 6. Závěr

Část 6. Závěr

K největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů žen došlo vlivem dopravních nehod. Dopravní stroje jako zdroje zranění byly u žen zastoupeny v 63 % případů (u mužů jen ve 36 %). U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny způsobily dopravní prostředky jako zdroje úrazu jen mizivé procento případů a to u obou pohlaví téměř stejné (u žen 4 % a u mužů 5 %). U závažných pracovních úrazů (s hospitalizací nad pět dní) bylo toto procento u obou pohlaví vyšší a to u žen 17 % a u mužů 15 %. Na pracovní úrazovosti žen (bez rozlišení závažnosti) se nejvíce podílela skupina „Pracovní, dopravní prostory (jako zdroje pádů osob)“ a to 42 %. U mužů to byla tato skupina zdrojů úrazu jen u závažných případů (38 %). U případů s pracovní neschopností nad tři dny to však byla skupina „Materiál, břemena, předměty“ (39 %).

Vliv dopravních nehod na smrtelnou pracovní úrazovost žen je patrný i v odvětvích (CZ-NACE) a zaměstnáních (KZAM). U žen to bylo především odvětví Doprava a skladování (H.) a dále odvětví méně riziková, např. Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.), Profesní, vědecké a technické činnosti (M.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.) a další. Zaměstnání u žen to bylo především „Technické, zdravotnické a pedagogické pracovnice“ (37 %). Smrtelná pracovní úrazovost mužů se projevila v rizikových odvětvích (Zpracovatelský průmysl a Stavebnictví) a v rizikových zaměstnáních. Největší zastoupení měli „Kvalifikovaní výrobci, řemeslníci, opraváři a zpracovatelé“.

Odvětví, která výrazněji přispěla k pracovním úrazům s pracovní neschopností nad tři dny, se u obou pohlaví také lišila. Nejvíce byl zastoupen zpracovatelský průmysl, u žen 35 % a u mužů 48 %. Dále to byl u žen velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel, u mužů opět stavebnictví.

Zaměstnání žen a mužů se u pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny také lišila. U žen bylo evidováno nejvíce případů u „Pracovnic provozních ve službách a obchodě“ (23 %), ale u mužů to byli „Kvalifikovaní výrobci, řemeslníci, opraváři a zpracovatelé“ (47 %).

U pracovních úrazů s pracovní neschopností do tří dnů a bez pracovní neschopnosti nejsou k dispozici podrobné informace. Porovnáním všech typů pracovních úrazů podle závažnosti a délky pracovní neschopnosti se ukázalo, že největší podíl měly ženy na pracovních úrazech bez pracovní neschopnosti, tedy těch nejlehčích (31 %), a naopak nejmenší podíl měly na pracovních úrazech smrtelných (6 %). Čím byly pracovní úrazy závažnější, tím menší podíl na nich ženy měly.

Použité zdroje dat

1. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ

2. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP

3. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP

4. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR

5. Data z databáze Českého báňského úřadu