Zákon č. 379/2005 Sb. se promítá i do pracovně právních vztahů. Úpravy práv a povinností zaměstnanců, které se týkají požívání alkoholu či jiných návykových látek by zaměstnavatelé měli zahrnout do interních předpisů a seznámit s nimi zaměstnance.
Zaměstnavatelé a jistě i zaměstnanci či jejich zástupci si povšimli, že počátkem roku 2006 nabyl v převážných částech účinnosti zákon číslo 379/2005 Sb., o opatřeních před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.
Vzhledem k tomu, že se zákon promítá i do pracovně právních vztahů, je důležité a pro praxi užitečné se s novou právní úpravou zabývat.
Alkohol a jiné návykové látky
Zákon vymezuje alkoholické nápoje, kterými jsou lihoviny , víno a pivo a dále nápoje, které obsahují více než 0,5 objemového procenta alkoholu (u posledně uvedené hranice jde o její zpřísnění, proti dříve stanovené na 0,75 objemového procenta alkoholu).
Návykovými látkami se pak rozumějí omamné a psychotropní látky uvedené v přílohách číslo 1 až 7 zák. č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákaz požívání alkoholu a zneužívání jiných návykových látek na pracovištích
Zaměstnanci jsou povinni dodržovat zákaz požívání alkoholických nápojů na pracovištích a nezneužívat jiné návykové látky. Tento zákaz se vztahuje nejen na pracoviště zaměstnavatele, ale jde-li o pracovní dobu, i mimo pracoviště. Zaměstnanci je zakázán vstup na pracoviště zaměstnavatele, pokud je pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek.
Zaměstnavatel je povinen zajistit dodržování uvedených zákazů tak, že zaměstnanec je povinen se podrobit na pokyn vedoucího zaměstnance uvedeného v pracovním řádu, zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance v horkých provozech, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž součástí plnění pracovních povinností či v souvislosti s plněním pracovních povinností je spojeno požívání alkoholu (např. degustátoři, apod.).
Zkouška na přítomnost alkoholu
Zákon především stanoví osobě, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje či dalších osob nebo poškodit cizí majetek, zákaz požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek při výkonu této činnosti nebo před jejím výkonem. Takovou osobu bude nepochybně v mnoha případech zaměstnanec, který bude povinen na výzvu zaměstnavatele se podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
Zákon pak rozlišuje mezi orientačním a odborným vyšetřením, kdy orientační vyšetření je oprávněn provést zaměstnavatel, a to pomocí dechové zkoušky, popřípadě odběru slin. vzhledem k tomu, že odběr biologického materiálu (kterými jsou odběr vzorku žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěrů z kůže či sliznic) nemusí být bezproblémový, je povinností zdravotnického zařízení k tomu odborně a provozně způsobilého, poskytnout zaměstnavateli potřebnou pomoc provedením odběru.
Odbornému vyšetření, kterým se zjišťuje obsah alkoholu nebo jiných návykových látek u zaměstnance, je povinen se takový zaměstnanec podrobit, pokud se uvedl do stavu, ve kterém bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek. Pokud zaměstnavatel bude mít u zaměstnance důvodné podezření, že v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky přivodil jinému újmu na zdraví (což se bude v praxi vyskytovat častěji na jiných místech než na pracovišti) je rovněž oprávněn stanovit zaměstnanci, aby se podrobil odbornému vyšetření.
Důležité je taky to, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky u zaměstnance, hradí vyšetření biologického materiálu vyšetřovaný zaměstnanec, v opačném případě zaměstnavatel.
Odmítnutí vyšetření
Pokud by zaměstnanec odmítnul vyšetření, a to jak orientační, tak odborné, hledí se na něj, jako by byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Tato fikce zákona je podstatnou změnou proti předchozí praxi, kdy zaměstnavatelé měli mnoho problémů s provedením lékařského vyšetření krve či jiného biologického materiálu zaměstnance, a to zejména tehdy, jestliže zaměstnanec odmítl takové vyšetření, aniž by měl nějaký konkrétní důvod.
Zákaz kouření
Podle nového zákona je zakázáno kouřit mimo jiné i v prostorách, kde jsou pořádána pracovní jednání s výjimkou zvláštních, stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených se zajištěným dostatečným větráním podle požadavků zvláštních hygienických předpisů. Tyto prostory vyhrazené pro kuřáky musí být zaměstnavatelem označeny viditelným nápisem „Prostor vyhrazený pro kouření“ nebo jiným obdobným způsobem. Jinak se zaměstnanci řídí zákoníkem práce, ze kterého vyplývá pro zaměstnance zákaz kouření na pracovišti, kde pracují nekuřáci.
Dodržování tohoto zákazu je zaměstnavatel povinen zajistit (viz § 133 odst. 1, písm. j, zák. práce).
Vnitřní předpisy zaměstnavatele a nový zákon
Zaměstnavatelé, kteří svými interními předpisy upravují práva a povinnosti, jež se vztahují k ochraně před požíváním alkoholu či jiných návykových látek, by neměli opomenout provést změny v těchto předpisech. S touto změnou je pak zapotřebí seznámit zaměstnance, a to způsobem určeným pro přijetí vnitřních předpisů.
ZDROJ:
Alkohol a kouření na pracovišti podle nového zákona. HRM, č. 4, 2006, s. 68 – 69.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
alkohol
elektronická cigareta