Aktuálně z legislativy BOZP

Nařízení vlády č. 241/2018 Sb.

Cílem této novely nařízení vlády bylo uvést nařízení vlády č. 272/2011 Sb. do souladu s dosavadní praxí orgánů ochrany veřejného zdraví a do souladu se zákonem č.  266/1994 Sb., o drahách a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Hygienický limit hluku pro tramvajovou a trolejbusovou dráhu je v současně platném nařízení vlády stanoven v příloze č. 3, kde v části A, tabulce č. 1 v Pravidlech použití korekce uvedené v tabulce 1 je v bodu 2 stanoveno, že korekce pro stanovení hygienických limitů  se použije pro hluk z dopravy na dráhách, silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích, ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (hygienický limit pro hluk z dopravy na drahách je stanoven stejný jako pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy).

Podle přílohy č. 3 části A, tabulky č. 1 v Pravidlech použití korekce uvedené v tabulce 1 bodu 3 se korekce použije pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II třídy, a místních komunikacích I. a II. třídy a pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se ale pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích ochranné pásmo nezřizuje.

Z výše uvedeného vyplývá, že pro hluk z dopravy na tramvajové a trolejbusové dráze vedené po pozemních komunikacích I. a II. třídy je v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb stanoven stejný hygienický limit hluku jako pro hluk z provozu na tramvajové a trolejbusové dráze vedené na komunikacích uvedených v příloze č. 3 části A Tabulce č. 1 v Pravidlech použití korekce uvedené v tabulce 1 bodu 2 cit. nařízení vlády (tj. na silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy). Tím je nedůvodně znevýhodněn provozovatel nebo vlastník tramvajové nebo trolejbusové dráhy vedené po pozemních komunikacích I. a II. třídy oproti správci nebo vlastníku pozemní komunikace I. a II. třídy.

Novela nařízení vlády danou situaci upravuje tak, že hygienický limit pro hluk z dopravy na tramvajové a trolejbusové dráze bude stanoven podle hygienického limitu stanoveného pro hluk z provozu na pozemních komunikacích, na kterých jsou tyto dráhy vedeny.

Nařízení vlády č. 246/2018 Sb.

Hlavním důvodem návrhu novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je povinnost členských států harmonizovat český právní předpis s právem Evropské unie, konkrétně pak transponovat čtvrtý směrný seznam limitních hodnot expozice na pracovišti v souladu s uvedenou směrnicí Komise (EU) 2017/164 ze dne 31. ledna 2017, kterou se stanoví čtvrtý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 91/322/EHS, 2000/39/ES a 2009/161/EU.

Tato novela respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění podle ustanovení § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., který provádí a vydává se v souladu se zákoníkem práce k provedení jeho § 102 odst. 3, který upravuje povinnost zaměstnavatele soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění má vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.

Směrnice Komise (EU) 2017/164 zavádí či upravuje stávající limitní hodnoty zejména pro mangan, nitroglycerin, chlorid uhličitý, amitrol, kyselinu octovou, kyanovodík (jako kyanid), kyanid draselný a sodný, oxid vápenatý, hydroxid vápenatý, butanedion, oxid uhelnatý, vápenatý, siřičitý a dusnatý, hydroxid lithný methylenchlorid, dichlormethan, vinylidenchlorid, bisfenol A, 1,1 dichlorethylen. Dále umožňuje při hlubinné těžbě a ražení tunelů využít přechodného období pro účinnost limitních hodnot oxidu dusnatého, oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého, která končí nejpozději dne 21. srpna 2023. Členský stát může pro oxid dusnatý využít stávající limitní hodnotu stanovenou přílohou směrnice Komise ze dne 29. května 1991 o stanovení směrných limitních hodnot prováděním směrnice Rady 80/1107/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci. Pro oxid dusičitý a oxid uhelnatý mohou členské státy nastavit do 21. srpna 2023 národní limitní hodnoty platné ke dni 1. února 2017.

Do novely nařízení vlády byl dále v návaznosti na potřeby praxe zapracován postup pro hodnocení rizik, resp. objektivní ověření faktoru lokální svalová zátěž u nerizikové práce pro kategorizaci práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Dále byla příloha č. 2 část A „Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním prostředí (NPK-P)“ uvedena do souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 2, část A byla doplněna ve sloupci „poznámka“ o značku B, tedy možnost provedení biologického expozičního testu (BET) v souladu s vyhláškou č. 432/2003 Sb. a přílohou č. 2 vyhlášky, kde je uveden výčet chemických látek, u nichž se BET provádí. Je žádoucí, aby seznam přílohy č. 2 vyhlášky koreloval s přílohou č. 2 částí A nařízení vlády.

Novela nařízení vlády zohledňuje požadavky směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), podle které má Komise formou směrných limitních hodnot expozice na pracovišti navrhnout unijní cíle ochrany zaměstnanců před riziky vyplývajícími z expozice nebezpečných chemických činitelů, které mají být stanoveny na úrovni EU.  

Ustanovení čl. 3 odst. 2 směrnice 98/24/ES zmocňuje Komisi k tomu, aby uvedené limitní hodnoty zavedla nebo změnila prostřednictvím opatření přijatých postupem podle čl. 17 směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci s přihlédnutím k dostupným metodám měření.

Pro praxi je důležitá úprava ustanovení § 9, změna v § 25 a změna v příloze č. 2 část A. V ustanovení § 9 se doplňuje nový odstavec 9, který především vysvětluje, že limitní hodnoty pro plyny a páry se udávají buď jako objemová koncentrace v ppm nezávislá na okamžité teplotě a tlaku, nebo jako koncentrace hmotnosti v mg.m^-3 při teplotě 20 °C a tlaku 101,3 kPa na těchto veličinách závislá. Ve druhé a třetí větě odstavce pak došlo k ukotvení definic pro klasifikaci limitních hodnot pro plyny a páry, a to v souladu se směrnicí Komise 2017/164.

V ustanovení § 25 se na konci odstavce 9 doplňují věty o tom, že pro účely zařazení práce do druhé kategorie se postup podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení nepoužije, pokud podle odborného hodnocení provedeného podle zákona o ochraně veřejného zdraví držitelem osvědčení o akreditaci nebo držitelem autorizace²⁶⁾ míra výskytu faktoru lokální svalové zátěže a jeho rizikovost pro zdraví nenaplňuje podle zákona o ochraně veřejného zdraví kritéria pro zařazení práce jako rizikové²⁷⁾ a u zaměstnavatele při výkonu zařazované práce nebyly zjištěny nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Odborné hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce a odpočinku v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena.

Lokální svalová zátěž je jeden z nejčetnějších rizikových faktorů pracovních podmínek. Podle § 38 zákona o ochraně veřejného zdraví ve spojení s přílohou č. 5 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pro účely zařazení prací i do druhé kategorie musí být provedeno měření tohoto faktoru, a to akreditovanou nebo autorizovanou osobou. Problémem měření lokální svalové zátěže je velká různorodost prací a jejich častá změna. V souvislosti s tím je měření lokální svalové zátěže nejen finančně náročné, ale v termínech stanovených § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví, tj. do 30 dnů ode dne zahájení výkonu práce nebo změny jejich podmínek i obtížně proveditelné. V praxi se osvědčil odborný odhad provedený osobou autorizovanou nebo akreditovanou. Ten však nelze použít, má-li jít o práce rizikové, nebo práce, při jejichž výkonu se vyskytly nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání.  Novela proto upravuje § 25 tak, že tento postup se nebude týkat ostatních postupů zaměstnavatele, např. při zjišťování úrovně rizikového faktoru podle § 102 odst. 3 zákoníku práce.

Třetí nejdůležitější změnou, kterou přináší novela č. 246/2018 Sb. je změna v příloze č. 2 části A „Seznamu chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace“.

A) Nově zavedené limitní hodnoty - terfenyl, hydrogenovaný, nitroethan, methylformiát, kyselina akrylová, kyanid draselný, jako CN, 2-ethylhexanol, but-2-yn-1,4-diol, butandion, amitrol;

B) Upravená limitní hodnota v souladu se směrnicí - tetrachlorethen, oxid vápenatý, 2-propenal, oxid uhelnatý, oxid dusnatý, oxid dusičitý, mangan a jeho anorganické sloučeniny, jako Mn, kyanovodík, kyanid sodný, jako CN, hydroxid vápenatý, hydrid lithný, glyceroltrinitrát, 1,4-dichlorbenzen;

C) Chemické látky, které nejsou směrnicí dotčeny a kde je zachována národní úprava - oxid siřičitý, tetrachlormethan, tetraethylsilikát, kyselina octová, ethylacetát, dichlormethan, 1,1-dichlorethen, difenylether, 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan.

Dále příloha č. 2 část A doplňuje vysvětlení, které reaguje na směrnice Komise 2017/164, kde ve vysvětlivkách doplňuje zejména možnou dermální absorpci, respirabilní frakci aerosolu a možnost vdechovatelné frakce u aerosolu. 

V souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 432/2003 Sb. bylo do poznámky doplněno „B“ u těchto chemických látek: Anilin, arsen a arsenovodík, benzen, cyklohexanon, dimethylformamid, ethylbenzen, ethylenglykolmonobutylether, ethylenglykolmonobutyletheracetát, ethylenglykolmonoethylether, ethylenglykolmonoethyletheracetát, fenol, fluoridy, fural, chrom, kadmium, methanol, nikl, nitrobenzen, olovo, pentachlorfenol, rtuť a její sloučeniny anorganické a fenylrtuťnaté, sirouhlík, styren, toluen, trichloethylen, xyleny, oxid uhelnatý a polychlorované bisfenyly.