Týdenní přehled článků z tematických rubrik (1. - 19. ledna 2025)

Novinky BOZP 2025

Je již tradicí počátkem roku uvést stručný přehled těch nejdůležitějších změn v právních předpisech řešících problematiku BOZP, ke kterým došlo v uplynulém roce. Zároveň též zmínit změny, které je možné očekávat v roce začínajícím. Letos, bohužel, kromě tohoto přehledu musíme uvést i jednu smutnou informaci.

Požadavky na provoz elektrického vozíku

Co vše musí zaměstnavatel zajistit v případě, že pořídí ručně vedený elektrický nízkozdvižný vozík? Jedná se o zajištění: zdravotní způsobilosti - profesní riziko obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků? Profesní způsobilosti - školení (návod k obsluze, rizika, způsob nabíjení apod.)? Může školit osoba pověřená zaměstnavatelem, například OZO v BOZP? Musí rovněž kvůli jednomu tomuto vozíku stanovit zaměstnavatel osobu odpovědnou za provoz vozíků, kterou musí následně prokazatelně pověřit? Dále musí zaměstnavatel obdobně pověřit kompetentní zaměstnance pro obsluhu? Je nutné zpracovat MPBP pro provoz vozíků? Případně dopravně provozní řád? Jedná se pouze o činnosti spojené s jízdou ve skladu. Je třeba zajistit něco dalšího, co jsem opomenul? 

Exoskelety: Snížení zátěže na bederní páteř při práci v předklonu

Muskuloskeletální nemoci (MSD) představují zásadní problém pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců v mnoha odvětvích. Statistiky ukazují, že až 65–80 % populace zažije během života bolesti páteře, přičemž tyto potíže každoročně způsobují pracovní neschopnost přibližně u 8 % zaměstnanců. Průměrná délka jednoho případu pracovní neschopnosti z důvodu bolestí zad je alarmujících 56 dní (téměř dvakrát delší než průměrná doba pracovní neschopnosti v roce 2023), ​​prostonaných z tohoto důvodu bylo v ČR 13 830 000 dní. 

Umělá inteligence a řízení pracovníků: zapojení lidí do prevence rizik

Rizika, jako je zvýšený dohled, obavy o soukromí nebo časový tlak spojený se systémy řízení pracovníků založenými na algoritmech a umělé inteligenci, mohou vyvolat u pracovníků stres a sociální izolaci a rozostřit hranice mezi pracovním a soukromým životem. Podle nové zprávy Evropské agentury pro BOZP (EU-OSHA) může zapojení pracovníků pomoci identifikovat psychosociální rizika vyplývající z využívání systémů řízení pracovníků založených na umělé inteligenci, předcházet jim a zmírňovat je.

Zapojení pracovníků: klíč k bezpečnějším systémům řízení pracovníků založeným na umělé inteligenci

Jak mohou algoritmické systémy a systémy řízení pracovníků založené na umělé inteligenci zlepšit produktivitu, aniž by měly negativní dopad na bezpečnost a zdraví pracovníků?

V nové zprávě agentury EU-OSHA se porovnávají přístupy dvou společností působících v automobilovém průmyslu: participativní model začleňující pracovníky v Itálii s hierarchickým modelem shora dolů v Belgii.

Ochrana duševního zdraví zemědělců a zemědělských pracovníků

Polovina zemědělců a zemědělských pracovníků v EU snáší vysokou pracovní zátěž a dlouhou pracovní dobu, která pravidelně přesahuje 48 hodin týdně. Často pracují v izolovaných venkovských oblastech a čelí potřebě neustálé dostupnosti bez volna. Tyto a další psychosociální rizikové faktory mohou vést k vysoké míře stresu, úzkosti a deprese. Ze statistického hlediska je míra sebevražd v tomto odvětví vyšší než v jiných povoláních.

Náhrada škody způsobené zaměstnancem

Za špatně provedenou zakázku - vytištění materiálu s chybou po mně zaměstnavatel požaduje náhradu škody v hodnotě 30 tis. Kč. Problém je v tom, že by to po mně měl někdo kontrolovat, a to se nestalo, nadřízený toto nerespektuje a chce po nás, abychom si práci po sobě zkontrolovali sami. Je zaměstnavatel v právu?

Podle § 250 zákoníku práce platí, že
(1) Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.
(3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 (schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat) a 255 (ztráta svěřených věcí).

Jak umělá inteligence (AI) mění pracovní prostředí pro zdraví a produktivitu?

Ergonomie se v posledních letech stává stále důležitější součástí moderních organizací. V době rostoucího tlaku na výkon a efektivitu dochází k nárůstu muskuloskeletálních poruch a únavy zaměstnanců, což snižuje jejich produktivitu a zvyšuje náklady na zdravotní péči. Ergonomie, jako disciplína zaměřená na optimalizaci pracovního prostředí a prevenci zdravotních rizik, zažívá díky AI významnou transformaci. AI pomáhá firmám přesněji identifikovat ergonomická rizika, předcházet pracovním úrazům a vytvářet optimální pracovní prostředí podporující zdraví a výkon zaměstnanců. Spojení technologií s lidskou expertizou otevírá nové možnosti, jak budovat bezpečná, efektivní a udržitelná pracoviště.

• Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 476/2024 Sb.
• Vyhláška č. 445/2024 Sb.
• Vyhláška č. 474/2024 Sb.

Sledujte nás na našich sociálních sítích

Facebook | LinkedIn | Instagram | YouTube kanál | Podcasty | Pinterest

A Bozpíka najdete na Instagramu i na Facebooku.

Odebírejte aktuality, ať o nic nepřijdete. Pro takovéto týdenní přehledy článků publikovaných v rámci tematických rubrik vyberte štítek "týdenní přehled".