Změny v souvislosti s odškodňováním pracovních úrazů

Vzhledem k tomu, že k datu 1.1.2013 nedojde v našich dvou základních zákonech - v zákoníku práce a v zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se stanoví další požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - k žádným převratným změnám, zaměříme naši pozornost k právním předpisům týkajícím se odškodňování pracovních úrazů.

Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců

Předem musíme upozornit, že nezačne platit zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, neboť jeho účinnost byla opětovně odložena, tentokrát z data 1.1.2013 k datu 1.1. 2015 a že se tak stalo na základě zákona č. 463/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a další související zákony po dlouhých jednáních ve vládě i v Parlamentu. V průběhu roku 2012 jsme upozorňovali naše čtenáře, že počátkem roku 2012 doporučila Legislativní rada vlády vládě ČR, aby zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců nebyl dále novelizován, tuto otázku pak projednávala porada ekonomických ministrů a dospěla ke stejnému názoru. Z těch všech důvodů vláda rozhodla, že ministr práce a sociálních věcí připraví návrh zákona na zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců a ministr financí analýzu možných řešení pojištění zaměstnavatelů pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání. Tak se skutečně stalo a do Parlamentu šel na jaře roku 2012 návrh zákona, kterým se ruší zákon č. 266/2006 Sb. a mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a některé další zákony. Předkládaným návrhem zákona docházelo ke zrušení samotného zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a dalších zákonů, kterými měly být zapracovány změny související s problematikou úrazového pojištění do příslušných souvisejících zákonů (zejména zákona č. 267/2006 Sb.) a dále se novelizovala ustanovení těch zákonů, které svým obsahem bezprostředně souvisejí se zrušením zákona č. 266/2006 Sb. V této souvislosti se změna týkala i druhého zákoníku práce, kde bylo třeba hmotněprávní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání dosud obsaženou v přechodných ustanoveních, která měla platit jen dočasně do nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, zapracovat opět do „řádných ustanovení“ druhého zákoníku práce. 

Předkládaný návrh novely zákoníku práce v zásadě přejímal jednotlivá ustanovení upravující odpovědnost zaměstnavatele a nároky poškozených zaměstnanců z přechodných ustanovení druhého zákoníku práce a převáděl je v zásadě bez věcných změn do části jedenácté tohoto zákoníku upravující náhradu škody (jako tomu bylo před přijetím zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců).

Tento návrh zákona prošel složitými jednáními v Poslanecké sněmovně i v Senátu a výsledkem byl až v prosinci schválený pozměňovací návrh Senátu, který spočívá ne ve zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ale v jeho dalším odložení k datu 1. ledna 2015. Roky 2013 a 2014 budou tedy pro úrazové pojištění zásadní, protože i sama vláda má zájem na tom, aby vyřešila definitivně otázku úrazového pojištění. Ministerstvo financí v mezidobí připravilo určitou analýzu problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, nicméně bude třeba ji dát do souladu s hmotněprávní úpravou odškodňování pracovních úrazů v zákoníku práce a to zajisté bude ještě předmětem dalšího politického jednání.

Odškodňování školních úrazů v roce 2013

K datu 1. ledna 2013 dochází k významné změně v odškodňování školních úrazů. Podle části čtyřicáté třetí zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Tímto dnem přecházejí ustanovení § 391 až § 393 zákoníku práce do občanského zákoníku. Jedná se o ustanovení, která jsou dobrodiním zákona a rozšiřují působnost objektivní odpovědnosti za škodu na některé další subjekty. V § 391 ZP jsou vyjmenovány subjekty odpovědné za škodu způsobenou žákům a studentům, v § 392 ZP jsou vyjmenovány subjekty odpovědné za škodu způsobenou osobám při výkonu veřejné funkce a zdravotně postiženým při přípravě na povolání a v neposlední řadě v § 393 ZP jsou vyjmenovány subjekty odpovědné za škodu vzniklou pracovním úrazem osob při zvláštní činnosti. Tato ustanovení se budou nyní převádět do občanského zákoníku, obsah § 392 ZP jako § 425 OZ, obsah § 393 ZP jako ustanovení § 426 OZ a § 392 ZP jako § 426 OZ. Tato změna byla sice postupně odkládána stejně jako účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, nicméně nyní při posledním jednání nad zákonem č. 463/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a další související zákony již zařazena do změnového zákona nebyla. Velký význam bude mít tato nová právní úprava pro odškodňování školních úrazů. Je třeba mít na paměti, že  dne 1. ledna 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník a že mimo jiné bude zrušena i vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Odškodňování školních úrazů se tedy bude řídit zcela novou právní úpravou.

Valorizace náhrady za ztrátu na výdělku

Bývá pravidlem koncem roku, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá do připomínkového řízení v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku. Jedná se o společné nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (tzv. úprava náhrady). Nejinak tomu je samozřejmě i letos. Toto nařízení vlády, je od roku 1996 vydáváno společně oběma ministerstvy k provedení právní úpravy odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání podle pracovněprávních předpisů a odškodnění škod na zdraví podle občanskoprávních předpisů. Zhruba osm let je také valorizace náhrady za ztrátu na výdělku prováděna v návaznosti na valorizaci důchodu a ve výši odpovídající valorizaci důchodů.

Nařízení vlády je k dnešnímu dni 26.12.2012 schválen vládou (vláda jej schválila 19.12.2012) a čeká na zveřejnění ve Sbírce zákonů. Jde o v pořadí dvacáté  druhé valorizační opatření svého druhu za dobu platnosti starého a nového zákoníku práce. Výčet všech předchozích nařízení vlády je uveden v poznámce pod čarou. Je však třeba připomenout, že nelze provádět tzv. z místa poslední valorizaci. Výpočet každé náhrady se musí důsledně provést od okamžiku vzniku škody, tedy vzniku náhrady, neboť jednotlivé valorizační předpisy na sebe důsledně navazují a jedna nepřesnost působí řetězově na výpočet ostatních. Obecně je možno konstatovat, že toto nařízení vlády se nevymyká v minulosti zavedeným zvyklostem a stejně jako osmnáct z předchozích devatenácti valorizačních úprav provádí valorizaci o procentní částku.

Výše valorizace je stanovena shodně s valorizací důchodů o 0,9 % bez ohledu na vznik škody. Tato výše je odůvodněna rozhodnutím vlády zhruba před osmi lety, která rozhodla, že ke zvýšení náhrad má docházet ve stejné výši a ve stejných termínech jako u zvýšení důchodu. Jen pro úplnost však připomínáme, že dnes není již stanovena žádná minimální ani maximální hranice, jak to bývalo u některých valorizačních předpisů zvykem, valorizace o 0,9 % se provádí bez ohledu na výchozí či výsledný průměrný výdělek.