Změny v pracovnělékařské péči

Tam zatím proběhlo připomínkové řízení, ale vzhledem k tomu, že bylo obrovské množství připomínek, ještě není vypořádáno. Proto se dnes stručně seznámíme pouze se změnami, které přinesla novela zákona, tedy zákon č. 202/2017 Sb.

Novela zákona o specifických zdravotních službách dává především do souladu terminologii zákona s terminologií občanského zákoníku a zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů; rovněž se zohledňuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Dále pak upřesňuje ustanovení týkající se sterilizací, kastrací a genetických vyšetření, ustanovení o ochranném léčení a ustanovení týkající se lékařského ozáření, kde zohledňuje příslušné články Směrnice rady 2013/59/EURATOM, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření.

Pro praxi jsou důležité také změny, ke kterým dochází při posuzování nemocí z povolání. Při úpravě posudkové péče a pracovnělékařských služeb byly zohledněny i některé výstupy z projektu „Spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti aplikace nové právní úpravy pracovnělékařských služeb“, který byl realizován Asociací samostatných odborů a Svazu průmyslu a dopravy za finanční podpory z Evropského sociálního fondu.

Důvody změn v pracovnělékařské péči

U posudkové péče a poskytování pracovnělékařských služeb vznikly v praxi některé aplikační problémy s dopadem na zaměstnavatele, zaměstnance i poskytovatele pracovnělékařských služeb, které bylo nutné odstranit a upravit. Některé problémy a nejasnosti se vyskytly v případě posuzování zdravotního stavu pro potřeby vydávání lékařských posudků obecně, zejména však posudků o zdravotní způsobilosti k práci nebo službě. Nebylo například zřejmé, jak se bude postupovat, pokud posuzovaná osoba nemá svého registrujícího poskytovatele.

Změny v posudkové péči a vydávání posudků

Pro naši praxi je ze všech změn zde provedených v posudkové péči asi nejdůležitější, že ustanovení § 43 zákona upřesňuje okolnosti, za kterých lze v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k práci uvést posudkový závěr, že posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilá. Upřesňuje se, že je to možné jen v případě vstupní lékařské prohlídky. V ostatních případech se použije posudkový závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, neboť výkon této práce by vážně ohrozil její zdraví. Definice dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, upřesňuje, že nepříznivý zdravotní stav, který zaměstnance vylučuje z vykonávání dosavadní práce, trvá déle než 180 dnů nebo je předpoklad, že bude trvat déle než 180 dnů. Vzhledem k tomu, že v § 61 odst. 3 zákona o státní službě je však ve vazbě na vymezení dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu uvedena odlišně od zákona o nemocenském pojištění lhůta 1 rok, v ustanovení § 43 odst. 3 se doplňuje, že úprava podle zákona o státní službě tímto není dotčena.

V návaznosti na doplnění ustanovení v odstavci 1 se stanoví, že v závěru lékařského posudku pro účely pracovněprávních vztahů při dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti k práci musí být rozhodnuto o tom, zda důvodem zjištěné nemoci, pro kterou zaměstnanec dlouhodobě ztratil zdravotní způsobilost k práci, je pracovní úraz nebo nemoc uznaná jako nemoc z povolání, čímž je založen důvod k výpovědi podle § 52 písm. d) nebo přeřazení na jinou práci podle § 41 písm. b) zákoníku práce a zaměstnanci vzniká nárok na sociální dávku podle § 67 odst. 2 zákoníku práce. Tím se reaguje na judikát 246251CZ -21 Cdo224/2013.

Právní účinky lékařského posudku

Novelou se dále zpřesňuje, že právní účinky lékařského posudku, který byl například vydán pro potřeby získání řidičského oprávnění, kdy budoucí řidič potřebuje při řízení brýle = zdravotnický prostředek (tedy je zdravotně způsobilý s podmínkou), nastávají dnem předání posudku, ale pouze v případě prvního zjištění této změny zdravotního stavu, která je v posudku uváděna opakovaně a spočívá v používání určitého zdravotnického prostředku (např. brýle, naslouchadla apod.) nebo určitého kompenzačně upraveného zařízení (např. úprava řízení vozidla).

Při dalším posuzování této osoby právní účinky lékařského posudku nastávají dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku. Posudková činnost se provádí a posudek vydává v době, kdy zdravotní stav posuzované osoby je stabilizovaný a tedy fixní, a v případě, kdy její vadu lze kompenzovat podmínkou, je tato podmínka již stálá po celou dobu stabilizace. Zdravotní stav je v takovémto případě trvale, díky podmínce kompenzující některé jeho nedostatky, z funkčního hlediska srovnatelný s „úplným“ zdravím a je proto diskriminující vytvářet odlišné právní podmínky pro různé stupně kvality zdraví.

Změny pro zaměstnance agentur práce

Dalším praktickým problémem bylo zajišťování pracovnělékařských služeb pro zaměstnance agentur práce, kteří jsou vysíláni dočasně k jinému zaměstnavateli (uživateli), proto bylo nutné upravit tuto oblast, aby byla v co největší míře zajištěna ochrana zdraví zaměstnanců a současně se snížila administrativní náročnost pro agenturu práce a uživatele a odstranily se nejasnosti pro dozorové orgány při kontrolách zajištění pracovnělékařských služeb. Pro praxi bude také důležité doplnění právní úpravy, která umožní agenturám práce, aby mohly mimo své poskytovatele, se kterými mají uzavřenou písemnou smlouvu, nebo registrující poskytovatele, pokud zaměstnanci vykonávají práce v kategorii první, vysílat zaměstnance k provedení lékařské prohlídky za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci i k poskytovateli uživatele, ke kterému dočasně přidělují své zaměstnance, a to bez ohledu na to, zda s ním samy uzavřely smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. 

Vzdání se práva odvolání

Na základě požadavků praxe se do zákona doplňuje, že je možné se vzdát práva na přezkoumání lékařského posudku. Toto právo dnes stanoveno není a musí se čekat vždy na právní účinky posudku, které nastávají v případě kladného lékařského posudku nejdříve až dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání, tj. 10 pracovních dnů. To činilo problémy zejména při uzavírání pracovněprávních vztahů, kdy zaměstnavatel i osoba ucházející se o zaměstnání, zvláště jde-li o osoby nezaměstnané, mají zájem, aby mohl být pracovněprávní vztah uzavřen co nejdříve a zkrátila se tak doba nástupu do zaměstnání na minimum. V současné době dochází proto často k porušování zákona, kdy noví zaměstnanci nastupují k výkonu práce někdy i druhého dne po vydání lékařského posudku.

Novela zákoníku práce

Zákonem č. 202/2017 Sb. dochází také k novele zákoníku práce. Jedná se o dvě změny, o změnu § 32 a § 92 ZP. Pro praxi bude důležitá změna § 92 ZP. Vzhledem k tomu, že noční práce je jedním z bezpečnostních rizikových faktorů, které mohou ovlivnit zdravotní způsobilost k práci, a souhrnně jsou tyto faktory uvedené v prováděcím právním předpise k zákonu o specifických zdravotních službách, navrhuje se úprava zákoníku práce v § 94 odst. 2 tak, že v případě povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské prohlídky pro zaměstnance pracující v noci se odkazuje na postup podle zákona o specifických zdravotních službách. Pracovnělékařské prohlídky související s noční prací budou vymezeny v prováděcí vyhlášce s tím, že jejich periodicita bude stanovena na 2 roky. Úhrada vstupní lékařské prohlídky v souvislosti s noční prací bude prováděna podle ustanovení § 59 zákona č. 373/2011 Sb.