Zaměstnavatel nechce uznat pracovní úraz při autonehodě na služební cestě

Rostislav Vlasák: Tvrdíte tedy, že zaměstnavatel, ve smyslu odst. (2), § 103, Zákoníku práce, v platném znění, nemusí zaměstnance, kterého pověří řízením vozidla v provozu na pozemních komunikacích, proškolit o dopravních předpisech (mimo jiné např. zákon č. 361/2000 Sb., vzpp)? Výše uvedené ustanovení jasně říká, cituji: "Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování." Dle výše uvedené definice mi jasně vyplývá, že obsahem školení musí být právě i dopravní předpisy. Osobně bych po zaměstnavateli tedy požadoval a zjistil následující informace: *doklad o školení o právních a ostatních předpisech, dle výše uvedené definice; *doložit seznámení s místním provozním bezpečnostním předpisem, dle § 3, NV. č. 168/2002 Sb., a ověřil, jak tento předpis řeší špatné mikroklimatické podmínky. *jak bylo školení provedeno (formálně, fakticky) a zda *byly ve smyslu zákoníku práce ověřeny znalosti školeného, popř. jak. Pokud ústním přezkoušením, tak jaké otázky byly položeny, jak školený odpovídal a jak školitel toto přezkoušení vyhodnotil. *také bych požadoval předložení dokladu o proškolení / seznámení zaměstnance s návodem k obsluze vozidla, které mu určil jako dopravní prostředek a *seznámení zaměstnance s riziky, která vedla ke vznikute škody, s jejich vyhodnocením a s navrženými a přijatými opatřeními. *prověřit náležitosti ohledně poslední pracovnělékařské prohlídky. Co se týče soustavného vyžadování a kontrolování. Je sice hezké, že toto provádí Policie ČR, nemyslím si však, že by tím suplovala jasně danou povinnost zaměstnavatele, jemu uloženou odst. (7), § 102, Zákoníku práce, vzpp, cituji: "Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek." Osobně to cítím tak, zaměstnavatel se zcela zprostí odpovědnosti jen velmi těžce. Dle mého názoru, kterákoliv ze skutečností výše uvedených, mohla být jednou z příčin vzniku dopravní nehody.

Tento judikát mě velmi zaujal. 1) není mi zcela zřejmé, co se rozumí pod pojmem: "předmětem pracovního vztahu"; 2) Nelze judikát vztáhnout i na jiné odbornosti / profese? Co např. vyučený elektrikář, který v rámci své odbornosti musí znát předpisy BOZP k pracím na elektrických zařízení. Ani toho nemusí zaměstnavatel z těchto předpisů školit? Obdobně kominík, zedník a např. práce ve výškách. atd. atd. 3) Judikát sice říká, že zkouška odborné způsobilosti osvědčuje seznámení zaměstnance s dopravními předpisy (tedy nahrazuje školení dle odst. (2), § 103, ZP), jak se však dívá na odst. (3), § 103, ZP, tedy na opakování školení, cituji: " Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno." Vzhledem k počtu dopravních nehod, počtu smrtelných dopravních nehod a počtu dopravních nehod s vážnými a trvalými následky na zdraví, nelze pochybovat o tom, že řízení vozidla je činnost, které s sebou nese závažná rizika. Jelikož stát nepožaduje, opakování zkoušky odborné způsobilosti, neměl by tedy zaměstnavatel zajistit opakované školení? Stále mi však uniká podstatná věc, jak mohl soud ono ustanovení zákoníku práce: "Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům..." nahradit nějak následovně: "Fyzická osoba si zajistí odbornou způsobilost k řízení vozidel a zaměstnavatel na to pak může kašlat..."