Rád bych se zeptal, zda následující událost lze posoudit jako pracovní úraz: zaměstnanec při své práci svačil (nejednalo se o přestávku) a jídlo se mu dostalo do dýchacích cest a začal se dusit. Bylo nutné přivolat záchranou službu a zaměstnanec byl odvezen do nemocnice. Jedná se o pracovní úraz? Podle mne nejde o pracovní úraz, protože činnost, kterou zaměstnance vykonával nebyla v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Je možné se zde odkázat na § 274 zákoníku práce, kde je navíc řečeno, že úkony spojené s plněním pracovních úkolů nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele? Je stravování z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vyloučeno vždy? A jak by to bylo, kdyby k výše zmíněné události došlo v době přestávky na jídlo?
Ano, prosím. Stravování je vyloučeno z plnění pracovních úkolů vždy s výjimkou zaměstnání jako jsou např. koštýři vína, kde mají v náplni práce koštování vína nebo kuchaři, když dochucují pokrmy apod. Jinak ale obecně platí, že úraz při stravování není pracovním úrazem. Velice často se v praxi setkáváme s úrazy z důvodu opaření se kávou na pracovišti, zde ale musíme trochu rozlišovat. Pokud si zaměstnanec vaří kávu pro sebe nebo ji dokonce pije a dojde k úrazu, pak si to zavinil sám a nejde o pracovní úraz. V případě, že ale sekretářka vaří kávu na poradu u ředitele a přitom se opaří, jde o pracovní úraz. Ona si nevařila kávu pro sebe, ale vaření kávy bylo součástí její pracovní náplně sekretářky. Nedávno jsem řešila případ, kdy zaměstnanec šel vyřizovat nějakou záležitost do druhé kanceláře, tam otevřel dveře a za nimi stála kolegyně s konvicí vařící kávy, kterou ho opařila. V tom případě, ale dotyčný neměl s vařením kávy nic společného, takže se jednalo o pracovní úraz.
Podle zákoníku práce platí, že v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Proto, pokud se týká přestávky v práci, musíme klást důraz na slova „úkony obvyklé v době přestávky v práci“. V podstatě se jedná o veškeré běžné úkony v době přestávky, třeba mytí rukou před jídlem, cesta do kantýny (samozřejmě v objektu zaměstnavatele) nebo cesta do jiné kanceláře tzv. „na kus řeči“ za kolegyní a doba zde strávená. Za obvyklý úkon však již nelze považovat, když by zaměstnanec v době přestávky na jídlo a oddech cvičil v kanceláři na podlaze jógu a přitom utrpěl úraz. Tady je trochu problém v tom, že přestávka na jídlo a oddech je doba odpočinku zaměstnance se vším všudy, zaměstnanec si v ní může dělat cokoliv co je mu libo, od luštění křížovek až k onomu cvičení v kanceláři na koberci, a na druhé straně, že úraz utrpěný v době přestávky na jídlo a oddech na pracovišti zaměstnavatele je úraz pracovní. Zde ale musíme najít určitou míru přiměřenosti a musíme posoudit, co je úkon obvyklý na pracovišti a co již přesahuje meze obvyklého chování na pracovišti.
K dané problematice nemáme dostatečnou judikaturu, ale přesto zastávám názor, že Vámi popisovaný případ není pracovním úrazem.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.