Workshop Digitalizace v pracovním právu v kontextu novely zákoníku práce

Workshop se zabýval aspekty digitalizace v oblasti pracovního práva a dokumentace BOZP v souvislosti s nedávnou novelou zákoníku práce, která do této oblasti zasáhla.

V úvodním bloku JUDr. Ján Matejka, Ph.D. představil digitalizaci ve smyslu procesu zavádění digitálních technologií (včetně AI) ve vazbě na pracovní právo, s důrazem na elektronický právní styk mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Cílem procesu digitalizace je:

• zvýšení efektivity a zlepšení fungování procesů a služeb (včetně výroby),
• snížení ekologické zátěže,
• zlepšení kvality života.

Přesto se zaměstnavatelé digitalizace zbytečně obávají. Překážkou mohou být požadavky na informační systémy zpracování dat; limity vyplývající z nařízení GDPR a připravovaného nařízení o umělé inteligenci (AI Act); přetrvává právní nejistota ohledně důvěryhodnosti digitálních písemností; riziko z transakčních nákladů; chybí vzdělaný a nadšený tým, který za tento proces ponese odpovědnost, a podpora těchto procesů na straně zaměstnavatele; právní úprava není komplexní.

V druhé části workshopu se doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D. věnoval konkrétní podobě ustanovení novely zákoníku práce ve vazbě na digitalizaci pracovněprávních vztahů.

Například informační povinnost zaměstnavatele lze plnit elektronicky. Taktéž zaměstnanec může dát například výpověď e-mailem. Zde novela nutí zaměstnavatele, aby vytvořil tzv. pravidla hry - stanovil si postup v případě, že zaměstnanec chce ukončit pracovní poměr. S novelou zákoníku práce vyvstaly problémy s dohodami o provedení práce, které mohou vést až k jejich likvidaci, změně právního vztahu na dohodu o pracovní činnosti či smlouvu o dílo. Je samozřejmostí, že u práce na dálku je nutné zajišťovat BOZP stejně jako u práce na pracovišti zaměstnavatele. „Z toho vyplývá, že zaměstnavatel musí zajistit zdraví zaměstnance pracujícího na dálku skrze prostředky digitalizace a elektrifikace,“ říká doc. Martin Štefko. Problematický je též § 190a zákoníku práce týkající se náhrady nákladů při práci na dálku. Vhodná by mohla být paušální částka náhrady. Nesrovnalosti mohou též způsobit ustanovení upravující doručování písemností, § 334 - § 335 zákoníku práce, v případě, že zaměstnanec doručení rozporuje (pokud nedojde k potvrzení skrze třetí stranu).

V poslední technické části Jaromír Kuba objasnil základní pojmy (elektronický podpis, certifikát, pečeť, časové razítko atd.) včetně procesu digitální kontinuity. Elektronický podpis může být naskenovaný podpis, podpis na tabletu, podpis dokumentu prostřednictvím aplikace. Certifikát bývá součástí podepisovaných dokumentů, můžeme jím také šifrovat data, dá se použít v rámci procesu autentizace. Obsahuje informace o držiteli, vydavateli a veřejný klíč. Má omezenou platnost (např. 3 roky). Pečeť využívá podobnou technologii jako elektronický podpis, pomáhá prokázat původ, integritu. Používají ji různé instituce zvláště v případech automatického vytvoření. Časové razítko je součástí podpisu a jeho garancí v daný čas, ale může fungovat i odděleně. Kvalifikovaná časová razítka lze k dokumentům přidávat i zdarma, obecně mají platnost 5 a více let.

Dále byly uvedeny postupy, jak prodlužovat platnost zpráv v datové schránce a jak tyto zprávy archivovat ve vazbě na pracovněprávní problematiku. V závěru byly zmíněny nástroje a služby využitelné pro tyto účely zdarma.

Během workshopu se strhla diskuze o odpovědnosti zaměstnavatele za opatření související s novelou zákoníku práce, potažmo BOZP v kontextu digitalizace. Jaromír Kuba k tomu říká: „Opatření mají být přiměřená míře rizika. Dělejme to tak, jak nám velí zdravý rozum a povinnost. Vždy jsou nějaká rizika.“

Záznam workshopu Digitalizace v pracovním právu v kontextu novely zákoníku práce najdete zde.