Výsledky činnosti SÚIP za říjen 2015

Podle legislativy platné v České republice, která v tomto směru odpovídá legislativě Evropské unie, je povinností zaměstnavatelů vést evidenci pracovních úrazů svých zaměstnanců, v případě pracovního úrazu s následkem pracovní neschopnosti zaměstnance delší než tři dny pak také sepsat záznam o pracovním úrazu a ten zaslat Státnímu úřadu inspekce práce (dále „SÚIP“) nebo Českému báňskému úřadu.

Od roku 2011 poskytuje SÚIP prostřednictvím Českého statistického úřadu data o pracovní úrazovosti za celou Českou republiku Statistickému úřadu Evropské unie (dále „Eurostat“). Eurostat již od roku 1990 provozuje projekt Health and Safety at Work, jehož součástí je právě statistika pracovních úrazů European Statistics on Accidents at Work (ESAW). Česká republika s tímto projektem přitom spolupracuje od roku 2003.

Systém ESAW sleduje pracovní úrazovost v členských zemích EU na základě jednotné metodiky, kterou Eurostat vypracoval v roce 2001 a která byla naposledy aktualizována v roce 2012.

SÚIP jako instituce zodpovědná za shromažďování a předávání dat za ČR již dříve navázal spolupráci s Českým báňským úřadem (dále „ČBÚ“) jako druhou institucí, kam zaměstnavatelé v ČR zasílají záznamy o pracovních úrazech svých zaměstnanců. Do informačního systému SÚIP jsou tedy za pomoci aplikace vytvořené dle požadavků metodiky ESAW exportovány statistické údaje o pracovních úrazech v kompetenci ČBÚ ve formátu ESAW – samozřejmě bez osobních údajů postižených osob. Data o pracovních úrazech za celou ČR tak mohou být předávána v jednom souboru. Tento způsob samozřejmě vyžaduje udržování vzájemné kompatibility při úpravách metodiky ESAW či při změnách informačního systému SÚIP.

V současné době je každý pracovní úraz evidovaný dle metodiky ESAW charakterizován 26 položkami. Oproti předchozím letům se např. nově sleduje údaj, zda k pracovnímu úrazu došlo při dopravní nehodě.

Dle požadavků Eurostatu se data zasílají osmnáct měsíců od konce sledovaného období, k 30. 6. 2015 tak nastala povinnost předat údaje za rok 2013.

Eurostat doručená data ověřuje tzv. validací a chybné položky zasílá zpět k opravě či prověření. Jelikož je při zápisu většina údajů zadávána formou výběru z číselníků, chybných dat nebývá mnoho. Jedná se většinou o překlepy kupř. ve věku zraněné osoby. Chyby jsou dohledány a opraveny a celý soubor je pak Eurostatem akceptován.

Statistika pracovní úrazovosti SÚIP za říjen 2015 obsahuje celkem 3 741 pracovních úrazů. Z toho 88 evidovaných pracovních úrazů se týká cizích státních příslušníků. Třináct zraněných zaměstnanců, z toho jeden cizinec, svým zraněním podlehlo a 106 zraněných zaměstnanců (z toho tři cizinci) bylo hospitalizováno déle než 5 dnů (což je klasifikováno jako závažný pracovní úraz).

Počet pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR a v zahraničí v uplynulém měsíci podává následující tabulka.

Prevenci v bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení z hlediska jejich budoucího provozu zajišťují orgány inspekce práce také svou činností spojenou s posuzováním projektových dokumentací staveb a účastí na kolaudačních řízeních. V průběhu měsíce října oblastní inspektoráty práce posoudily celkem 214 projektových dokumentací staveb.

Těžiště činnosti SÚIP však představuje výkon kontrolní činnosti. Během uplynulého měsíce bylo do databáze SÚIP připsáno celkem 2 482 kontrol u zaměstnavatelů. Za zjištěná porušení předpisů navrhly oblastní inspektoráty práce pokuty v celkové výši 10.258.000,- Kč. Rozvržení celkového objemu pokut na tři hlavní oblasti výkonu kontrolní činnosti inspekce práce podává následující tabulka.

Rozvržení celkového počtu přijatých podnětů ke kontrole (822 říjnových podnětů) na tři hlavní oblasti výkonu kontrolní činnosti inspekce práce podává následující tabulka.

Nejčastější úsek, kam míří podněty podané inspekci práce občany s cílem upozornit na potenciální porušování pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnavatelů, představuje oblast odměňování. V říjnu 2015 se odměňování týkalo celkem 215 přijatých podnětů.

V případech, kdy se jedná o vyplácení části mzdy či odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tzv. na ruku, jsou však možnosti inspekce práce prokázat takový skutek poněkud obtížné. Ve většině případů se takto zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne a poté tedy obě strany svorně tvrdí, že k ničemu takovému nedochází. Pokud zaměstnanec takovou skutečnost oznámí, stane se tak výlučně po skončení pracovního poměru, kdy se se svým zaměstnavatelem rozchází tzv. ve zlém. Prakticky ve všech případech podezření na tento typ vyplácení mzdy se však inspektor při kontrole dostává do důkazní nouze. Jedinou šancí zaměstnance je domáhat se svých oprávněných nároků soudní cestou.

Z části mzdy, kterou zaměstnanec dostane tzv. na ruku, není hrazeno zdravotní a sociální pojištění, což by se dotyčného pracovníka mohlo citelně dotknout třeba v případě nemoci, pracovního úrazu a v dlouhodobém horizontu by se toto mohlo negativně promítnout i na výši zaměstnancova starobního důchodu. Toto by si měli zaměstnanci uvědomit a upřednostnit to před lákavou vidinou nezdaněných peněz na ruku.

Orgány inspekce práce se v tomto směru snaží působit na zaměstnance zejména preventivně také prostřednictvím poradenství a apelovat na ně, aby na tyto dohody se zaměstnavateli nepřistupovali. V rámci bezplatného základního poradenství v intencích zákona o inspekci práce poskytli inspektoři během minulého měsíce informace celkem 1 218 zájemcům.

Pozn.: Údaje uvedené v této tiskové zprávě jsou platné k 12. 11. 2015.