Vyšetřování pracovního úrazu

V našem závodě se stal úraz zaměstnanci jiné firmy. Máme vyšetřit my tento úraz, nebo jeho zaměstnavatel?

Podle § 105 odst. 1 zákoníku práce platí zásadně to, že  vyšetřit úraz a jeho příčiny musíte Vy i  sám zaměstnavatel postiženého zaměstnance. Vy si ten úraz  musíte vyšetřit, abyste se mohli účinně hájit v případě, že by přišel okolnosti a příčiny úrazu přešetřit ještě orgán inspekce práce. V případě, že by např.  zaměstnavatel, u kterého došlo k pracovnímu úrazu, neumožnil vyšetření příčin úrazu a případné provedení rekonstrukce úrazu, pak by musel zaměstnavatel postiženého zaměstnance požádat o pomoc orgány inspekce práce nebo Policii.

Je proto důležité si uvědomit zásadní zásadu § 105 zákoníku práce i nařízení vlády č. 201/2010 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, že povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu a provést jeho hlášení je odvozena z pracovněprávního vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec, nicméně že zaměstnavatel, na jehož pracovišti se úraz stal, si jej musí vyšetřit také sám pro sebe, pro svoji ochranu.

Povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, vyhotovit záznam o úrazu znamená v praxi

• vést dokumentaci o všech pracovních úrazech s pracovní neschopností delší 3 kalendářní dny,
• vést evidenci v knize úrazů o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny,
• ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím a přijmout opatření proti opakování pracovních úrazů.

Povinnost zaměstnavatele, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích k úrazu dojde, je sdělit zaměstnavateli zaměstnance, že k úrazu došlo. Tato povinnost vyplývá jednak z § 4 nařízení vlády č. 201/2010 Sb. a lze ji odvodit i z úvodního ustanovení části páté zákoníku práce, tj. z § 101 zákoníku práce, v kterém se  stanoví, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Zaměstnavatel, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích došlo k úrazu cizího zaměstnance, nemusí již provádět vyšetřování příčin a okolností vzniku úrazu, nicméně v praxi se rozhodně ani bez tohoto neobejdeme. Je totiž ve vlastním zájmu zaměstnavatele, u kterého se úraz stal, aby si i on sám objektivně vyšetřil všechny okolnosti případu pro další jednání ohledně odškodnění tohoto pracovního úrazu. Ustanovení § 384 zákoníku práce totiž upravuje tzv. regresní a repartiční právo zaměstnavatele na úhradu zaměstnanci poskytnuté náhrady škody vůči třetímu subjektu.

Vzhledem k tomu, že za škodu z titulu pracovního úrazu odpovídá zaměstnavatel sám a tuto odpovědnost nemůže na nikoho přenést připouští zákoník práce, aby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance měl právo, aby mu ten, kdo za škodu odpovídá podle občanského zákoníku, nahradil to, co svému zaměstnanci vyplatil. Z těch všech důvodů Vám doporučuji, abyste si – byť nebudete vyplňovat záznam o úrazu a nebudete ho hlásit příslušným orgánům – sami pro sebe provedli jeho vyšetření také nebo se alespoň účastnili vyšetřování, které u Vás bude provádět zaměstnavatel dotyčného poškozeného zaměstnance.