Viník pracovního úrazu jiné osoby se obává sankcí. Jaké by mohly být?

V práci jsem způsobil pracovní úraz vlastní vinou při řízení vysokozdvižného vozíku (VZV). Postižená byla 1 den v nemocnici. Bylo mi řečeno, že zraněnou odškodní pojišťovna, u které je zaměstnavatel pojištěn. Ovšem mám obavy, aby po mně pojišťovna tyto peníze poté nevymáhala. Dále jsem byl informován, že by po mně mohla chtít peníze i zdravotní pojišťovna, u které je zraněná pojištěna. Samozřejmě záznam a vše potřebné podle zákona bylo vyhotoveno.

Ano, jak správně v dotaze uvádíte, obecně platí, že zaměstnává–li zaměstnavatel alespoň jednoho zaměstnance, je ze zákona povinen platit pojištění, ze kterého je pak uhrazena jeho zaměstnanci škoda zejména na zdraví vzniklá v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání. Zaměstnavatelé jsou ze zákona (§ 365 ZP) pojištěni u Kooperativy, pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, nebo u České pojišťovny, a.s.

Podle ustanovení § 2 odst. 1 věty první vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zaměstnavatel má právo, aby za něj výše uvedená pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Podle ustanovení § 10 téže vyhlášky však má pojišťovna vůči zaměstnavateli právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění, došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance k zvláště závažnému porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a pokud toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody. Tomu se říká regresní náhrada. Pojišťovna tedy i přesto, že uhradila za pojištěného zaměstnavatele škodu způsobenou úrazem, má právo vůči zaměstnavateli na náhradu až do výše pojistného plnění, pokud došlo k zvláště závažnému porušení bezpečnostních předpisů. Regresní náhradou se v nedávné minulosti zabýval i Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 32 Cdo 3790/2014 ze dne 8. 9. 2016.

Obdobné je to i se zdravotní pojišťovnou. Oprávněná náhrada škody, neboli regresní náhrada, představuje nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů léčení svého pojištěnce, jemuž bylo ublíženo na zdraví zaviněným protiprávním jednáním jinou, jak říká zákon „třetí osobou“, které pojišťovna uhradila zdravotnickému zařízení z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Z ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vyplývá, že příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

Pod těmito náklady je nutné si představit účelně vynaložené platby zdravotní pojišťovny zdravotnickým zařízením, kde byla osoba s poraněním ošetřována, jako například rentgenové vyšetření, hospitalizace, léky, vyšetření specialisty apod. Tím, že zdravotní pojišťovna uhradila zdravotnickému zařízení poskytnutou zdravotní péči, jí vznikla majetková újma, tzn. škoda vyčíslitelná v penězích. Proto následně zdravotní pojišťovna požaduje po osobě, která poškození zdraví zavinila, úhradu těchto nákladů.

Protiprávním jednáním pak rozumíme každé porušení právních norem; mezi nejčastější případy u náhrad škod zdravotní pojišťovně patří především kromě trestných činů jako ublížení na zdraví, výtržnictví apod. především porušení právních norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a porušení ustanovení zákona o silničním provozu.

Pokud pojišťovny (nebo některá z nich) uplatní nárok z titulu regresní náhrady vůči zaměstnavateli, vznikne pak jemu právo na náhradu škody vůči Vám. To se bude řešit podle § 250 ZP jako obecná povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu. V takovém případě se při nedbalostním zavinění hradí škoda maximálně do výše čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku (§ 257 ZP). Z těch všech důvodů se doporučuje všem řidičům VZV, aby měli uzavřenou pojistku.