Vhodné ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů

Jakým způsobem ukončit pracovní poměr z důvodu zdravotního omezení, abych nebyla krácena na případné podpoře hmotné nouze? Mám přistoupit na okamžité zrušení pracovního poměru ze zdravotních důvodů, nebo volit ukončení pracovního poměru s výpovědní lhůtou 2 měsíce? Pokud zvolím 2. možnost a zůstanu doma z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, jsem pak ty 2 měsíce doma bez jakéhokoliv příjmu, a to z důvodu absence pozice odpovídající mému zdravotnímu stavu? 

Dotaz směřuje převážně do oblasti práva sociálního zabezpečení, takže odpověď bude spíše obecná. Klasická výpovědní doba trvá dva měsíce a zaměstnanec není povinný uvádět žádný důvod své výpovědi. Zrušit pracovní poměr ze zdravotních důvodů však může zaměstnanec okamžitě, a to na základě lékařského posudku. V něm musí lékař zaměstnanci vykonávanou práci doslova zakazovat, doporučení v tomto případě stačit nebude. I v této situaci vzniká zaměstnanci nárok na náhradu mzdy, a to ve výši délky výpovědní lhůty, tedy dva měsíce. Zaměstnanci náleží odstupné v případě, kdy k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice [§ 52 písm. d) zákoníku práce]. Odstupné v tomto případě činí nejméně 12násobek průměrného měsíčního výdělku. Pro zaměstnance je podstatné, že v tomto případě má na odstupné nárok nejen v případě, že jeho pracovní poměr skončí výpovědí, ale též skončí-li z uvedeného důvodu dohodou. Pokud ukončíte zaměstnání bez vážného důvodu (je jedno, jestli dohodou nebo výpovědí), dostanete nižší podporu v nezaměstnanosti (45 % průměrného měsíčního čistého výdělku místo 65 % první dva měsíce a místo 50 % další dva měsíce), a to na základě ustanovení § 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.