Uzavření dohody o provedení práce

Platí stále, že dohoda o provedení práce by měla být sjednána pouze na práci jednorázovou, nahodilou, která víceméně nesouvisí s činností (hlavní činností) zaměstnavatele? To znamená, že by se dohody o provedení práce neměly se stejnou osobou vícekrát (pravidelně) po sobě opakovat? Vím, že před lety nám to okresní správa sociálního zabezpečení při kontrole napadla, když se nám dohody opakovaly, že měla být uzavřena pracovní smlouva s odvodem pojistného na sociální zabezpečení. Je možné sjednat dohodu o provedení práce například na 3 měsíce a každý měsíc se zaměstnancem vyúčtovat částku do 10 tis. Kč bez povinnosti odvodu na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy obě – dohoda o provedení práce i dohoda o pracovní činnosti) by se sice měly uzavírat výjimečně, protože ustanovení § 74 zákoníku práce (ZP) ukládá zaměstnavatelům, že mají zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Nyní však – když je rozsah dohody o provedení práce navýšen na 300 hodin v kalendářním roce – tak i tyto dohody mohou být určitou formou trvalého zaměstnaneckého vztahu – neboť jde v podstatě o výkon práce 6 hodin v týdnu 50 týdnů v kalendářním roce a zaměstnavatelé je pravidelně sjednávají.

To, že má jít o práci jednorázovou, nahodilou práci, která víceméně nesouvisí s činností (hlavní činností) zaměstnavatele již neplatí. To, že zaměstnavatelé jen výjimečně mohou k plnění svých úkolů nebo k zabezpečení svých potřeb uzavírat s fyzickými osobami také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti), jestliže jde o práci, jejíž pravidelný výkon nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních směn tak, aby její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby byly účelné a hospodárné a jejíž výkon v pracovním poměru by byl z hlediska zájmů společnosti pro zaměstnavatele neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů, bylo ve starém ZP (č. 65/1965 Sb.).

Nyní platný ZP však význam a postavení dohod povýšil, učinil z nich základní pracovněprávní vztah (viz § 3 ZP) a zařadil právní úpravu dohod hned za pracovní poměr s tím, že se na ně vztahuje celý ZP (jako na pracovní poměr) jen s výjimkami výslovně v § 77 ZP uvedenými. Proto nelze tvrdit, že dohody se nesmí uzavírat opakovaně nebo jen na výjimečné práce. Zaměstnavatelé i proto, že pravidelně obě dohody využívají, tolik usilovali o rozšíření jejich rozsahu  v tzv. koncepční novele ZP (zákon č. 365/2011 Sb.).

Můžete tedy bez obav uzavírat dohodu o provedení práce na 3 měsíce a řetězit ji, musíte však dodržet, že jeden zaměstnanec v rámci všech dohod uzavřených s Vámi v jednom kalendářním roce nepřekročí limit 300 hodin. Jinak když vyplácíte zaměstnanci maximálně 10 000 Kč v měsíci, neprovádíte odvod sociálního a zdravotního pojištění. To je také nyní již běžná praxe, to se zaměstnavatelé dobře naučili, že když vyplatí zaměstnanci v měsíci „pouze“ 10 000 Kč, že z dohody o provedení práce nemusí odvádět pojištění a že je tato dohoda pro ně lacinější. Právní úprava to umožňuje.