Úrazovost v opravárenství

Opravárenství, ať už z hlediska odvětví ekonomické činnosti, nebo zaměstnání, rozhodně nepatří k odvětvím, ve kterých se z hlediska pracovních úrazů „nic neděje“. Dochází při něm k nadprůměrnému počtu pracovních úrazů včetně smrtelných. O stavu pracovní úrazovosti vypovídají ukazatele - počet a především četnost pracovních úrazů (tj. počet pracovních úrazů na 100 zaměstnaců). Budeme se proto zabývat:

• odvětvím „Opravy a údržba motorových vozidel kromě motocyklů“ (G-5020) a
• zaměstnáním zraněných zaměstnanců „Mechanici a opraváři motorových vozidel kromě klempířů“ (KZAM 72310).

Byly porovnávány četnosti v odvětví „Opravy a údržba motorových vozidel kromě motocyklů“ (G-5020), s četnostmi v odvětví „Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží“ (G) a dále s četnostmi v ČR. Odvětví „Opravy a údržba motorových vozidel kromě motocyklů“ vykazuje četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností výrazně vyšší než „Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží“ a než ČR v letech 1998 – 2005 (viz tabulka č. 1).

Tab. č. 1 – Ukazatele pracovní úrazovosti s pracovní neschopností (zdroj ČSÚ, podniky nad 25 zaměstnanců) v letech 1998 – 2005

Počty pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny u zaměstnání „Mechanici a opraváři motorových vozidel kromě klempířů, tj. nákladních a osobních vozidel, autobusů, trolejbusů, vozidel stavebních a zemních, bagrů, traktorů, motocyklů, kol, motorů, ap., (KZAM 72310) jsou uvedeny v tabulce č. 2. Počet zaměstnanců – „opravářů“ v ČR v roce 2005 byl 7 900 a událo se 626 případů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny. Četnost  těchto pracovních úrazů na 100 zaměstnanců – „opravářů“ v roce 2005 byla 7,92. Porovnáme-li četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny „opravářů“ s četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zaměstnanců v odvětví „Opravy a údržba motorových vozidel kromě motocyklů“, dojdeme k závěru, že u „opravářů“ je tato četnost cca 3x vyšší. Mezi zraněnými „opraváři“ se téměř vůbec nevyskytují ženy.

Tab. č. 2 – Pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny (zdroj SÚIP, podniky s 10 a více zaměstnanci) v letech 2002 – 2005

Druhy zranění a zdroje úrazu u mechaniků a opravářů motorových vozidel (kromě klempířů)

V tabulkách č. 3 a 4 je uveden podíl počtu (%) pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podle druhu zranění a zdrojů úrazu v letech 2003 až 2005.

Tab. č. 3 - podíl počtu (%) pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podle druhu zranění u „opravářů“ v letech 2003 až 2005 (zdroj SÚIP, všechny velikosti podniku)

Tab. č. 4 - podíl počtu (%) pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podle zdrojů úrazu u „opravářů“ v letech 2003 až 2005 (zdroj SÚIP, všechny velikosti podniku).

Příklady těžkých a smrtelných pracovních úrazů

Těžké pracovní úrazy (zdroj SÚIP, rok 2003)

• Prováděl lakýrnické práce na dvojitém žebříku a při sestupování ztratil rovnováhu, spadl a narazil kolenem na rám vozíku.
• Manipuloval mostovým jeřábem s čelem korby nákladního vozidla. Při sejmutí vázacího prostředku se vlivem labilní polohy na něj čelo převrátilo.
• Ukončil montáž horní plošiny přívěsu pro přepravu osobních vozidel byl po samovolném klesnutí plošiny vtěsnán do prostoru mezi podlahou přívěsu a spodní úvratí plošiny (nezajištěná přední ramena.)
• Převáželi korbu nákladního vozidla na háku ramene autojeřábu a vjeli do vedení VN, kde přetrhli dva vodiče. Při vystoupení z vozidla byl řidič zasažen el. proudem.
• Pád vozidla z podložky na poškozeného.
• Snažil se zastavit rozjetý vozík, ale ten se převrátil a spadl mu na nohu.
• Dopravní nehoda – vlivem rychlé jízdy dostal smyk a narazil do stromu.
• Dopravní nehoda – při předjíždění se střetl čelně s protijedoucím vozidlem.

Smrtelné pracovní úrazy (zdroj VÚBP, roky 2004 – 2006)

V letech 2004 až 2006 byly v odvětví „Opravy a údržba motorových vozidel kromě motocyklů“ (G-5020) nebo při opravách vozidel v příbuzných odvětvích, a to „Silniční nákladní doprava“ (I-6024) a „Velkoobchod“ (G-5151), evidovány tři případy ročně; tedy celkem devět případů. Došlo k následujícím úrazovým dějům:

Dva případy se odehrály tak, že vozidlo spadlo z hydraulického zvedáku na zaměstnance, který se nacházel pod ním. Vozidla nebyla podložena, když byli zaměstnanci pod nimi. Zavinění bylo na straně zraněných zaměstnanců (nedodržení technologického postupu) i zaměstnavatele (chybějící bezpečnostní a technologické předpisy).

Ve dvou případech byl zaměstnanec přejet vlastním nákladním vozidlem. Zaměstnanec ležel pod vozidlem, chybnou manipulací ho nastartoval a to jej přejelo. V jiném případě zaměstnanec řídil nákladní vozidlo a při testování brzd vypadl dveřmi ven pod přední kolo. Vozidlo se samo opět rozjelo a přejelo ho. Zavinění bylo na straně samotných zraněných zaměstnanců, neboť pracovali podle nebezpečného pracovního postupu.

Dva případy se staly při manipulaci zaměstnance v prostoru motoru tahače pod zvednutou kabinou řidiče, která se na něj přiklopila. Zavinění bylo v prvním případě na straně zraněného zaměstnance a v druhém případě na straně zaměstnavatele (opět práce podle nebezpečného pracovního postupu).

Jeden případ byl evidován při nakládce vraku vozidla hydraulickým nakladačem na nákladní vozidlo. Zaměstnanec svévolně vstoupil do pracovního prostoru stroje a byl jím přimáčknut k vraku. Zavinění bylo shledáno opět na straně zraněného zaměstnance, ale i jiné osoby (práce podle nebezpečného pracovního postupu).

Dva případy se udály při dopravní nehodě v zahraničí a to cizím zaviněním. Podrobnější informace nejsou k dispozici, obecně zranění zaměstnaci nepoužívají bezpečnostní pásy ve vozidle.

Shrnutí:
Zaměstnanci byli smrtelně zraněni pádem vozidla nebo jeho části, přejeti vozidlem, střetem vozidel při dopravní nehodě a stisknuti strojem (nakladačem). Nejčastější zavinění je na straně zraněného, v menší míře zaměstnavatel a jiná osoba.

Porušení zákoníku práce

zaměstnaci porušili:
§ 135, odst. 4, písm. c): Zaměstnanec je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny  zaměstnavatele k zajištění BOZP…, řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele.
§ 135, odst. 4, písm. d): Zaměstnanec je povinen dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, OOPP a ochranná zařízení a tato svévolně neměnit a nevyřazovat z provozu.
zaměstnavatelé porušili:
§ 133, odst. 1, písm. e): Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech… , pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
§ 132a, odst. 1 a 4: Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům OOPP.
Zaměstnavatel je povinen udržovat OOPP v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

jiná osoba porušila:
§ 132, odst. 4, písm. b): Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, je každý ze zaměstnavatelů povinen spolupracovat při zajištění bezpečného, nezávadného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí pro všechny zaměstnance na pracovišti.

Byla použita data Českého statistického úřadu, Státního úřadu inspekce práce a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

Autor - Petr Mrkvička - je zaměstnancem VÚBP, v.v.i., Praha