Kolega si vlivem nemoci (epileptický záchvat) přivodil pád v kanceláři a rozrazil si hlavu. Jedná se o pracovní úraz, i když nedošlo k působení vnějších vlivů?
Tady je třeba důkladně vyšetřit příčiny onoho úrazu. Podle konstantní judikatury, např. R 1/1963, platí, že existence určitého chorobného stavu, třeba latentního, nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jiným vyvolaným následným chorobným stavem je přímá příčinná souvislost, a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno jako jednou z hlavních příčin, které jej vyvolaly, pracovním úkonem, při jehož provádění k němu došlo. Na správnosti tohoto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky, jako je tomu kupř. u disposice vyvolané dříve vzniklým chorobným stavem. Při splnění ostatních shora uvedených podmínek pro naplnění pojmu pracovního úrazu není tedy existence dříve vzniklého chorobného stavu, i když i on spolupůsobil ke vzniku poškození zdraví a následně škodě překážkou úspěšného uplatnění práv na náhradu této škody.
K vzniku pracovního úrazu tedy stačí, když je zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým usilovným vypětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svoji námahu. Je proto třeba důkladně zvážit, co bezprostředně předcházelo vzniku onoho pracovního úrazu. Ono zvýšené vypětí sil, které mohlo být bezprostřední příčinou epileptického záchvatu, nemusí být jen zvýšené vypětí fyzických sil, ale i psychických sil. Proto je třeba důkladně zvážit, jestli k epileptickému záchvatu došlo v důsledku výkonu pracovní činnosti nebo jestli k němu došlo zcela neočekávaně, když zaměstnanec vykonával běžnou činnost, při které nemusel vynaložit větší fyzickou ani psychickou sílu. V druhém případě by o pracovní úraz nešlo a zaměstnanec - pokud by chtěl tvrdit opak - by musel vyvolat asi soudní spor a na základě znaleckého dokazování prokázat, že konkrétní epileptický záchvat byl např. v důsledku zvýšené námahy, kterou ten den byl nucen v práci vynakládat a která vybočila z jeho normálních pracovních povinností a že tedy pracovní úraz byl vyvolán pracovním úkonem. Je to však pro praxi velice složitá otázka a v případě sporu to musí vyřešit lékař znalec.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
<P>Epileptický záchvat zcela
Odpovědnost zaměstnavatele
Re: Odpovědnost zaměstnavatele