Úraz jako následek epileptického záchvatu. Je to úraz pracovní?

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Kolega si vlivem nemoci (epileptický záchvat) přivodil pád v kanceláři a rozrazil si hlavu. Jedná se o pracovní úraz, i když nedošlo k působení vnějších vlivů?

Tady je třeba důkladně vyšetřit příčiny onoho úrazu. Podle konstantní judikatury, např. R 1/1963, platí, že existence určitého chorobného stavu, třeba latentního, nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jiným vyvolaným následným chorobným stavem je přímá příčinná  souvislost, a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno jako jednou z hlavních příčin, které jej vyvolaly, pracovním úkonem, při jehož provádění k němu došlo. Na správnosti tohoto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky, jako je tomu kupř. u disposice vyvolané dříve vzniklým chorobným stavem. Při splnění ostatních shora uvedených podmínek pro naplnění pojmu pracovního úrazu není tedy existence dříve vzniklého chorobného stavu, i když i on spolupůsobil ke vzniku poškození zdraví a následně škodě překážkou úspěšného uplatnění práv na náhradu této škody.

K vzniku pracovního úrazu tedy stačí,  když je zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým usilovným vypětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svoji námahu. Je proto třeba důkladně zvážit, co bezprostředně předcházelo vzniku onoho pracovního úrazu. Ono zvýšené vypětí sil, které mohlo být bezprostřední příčinou epileptického záchvatu, nemusí být jen zvýšené vypětí fyzických sil, ale i psychických sil. Proto je  třeba důkladně zvážit, jestli k epileptickému záchvatu došlo v důsledku výkonu pracovní činnosti nebo jestli k němu došlo zcela neočekávaně, když zaměstnanec vykonával běžnou činnost, při které nemusel vynaložit větší fyzickou ani psychickou sílu. V druhém případě by o pracovní úraz nešlo a zaměstnanec - pokud by chtěl tvrdit opak -  by musel vyvolat asi soudní spor a na základě znaleckého dokazování prokázat, že konkrétní epileptický záchvat byl např. v důsledku zvýšené námahy, kterou ten den byl nucen v práci vynakládat a která vybočila z jeho normálních pracovních povinností a že tedy pracovní úraz byl vyvolán pracovním úkonem. Je to však pro praxi velice složitá otázka a v případě sporu to musí vyřešit lékař znalec.

Autor článku: 

Komentáře

<P>Epileptický záchvat zcela

09.10.2007 - 23:20 Anonym
<P>Epileptický záchvat zcela určitě nezpůsobil rozražení hlavy.&nbsp; Kancelář je bezpochby pracoviště. Ve vašem případě jde o klasický pracovní úraz. Popisovný rozbor by byl odpovídající, pokud by si Váš kolega při záchvatu například překousl jazyk.</P> <P>&nbsp;</P>

Odpovědnost zaměstnavatele

25.10.2007 - 15:08 Surovec
<P>V prvé řadě aby bylo vůbec možné mluvit oodpovědnosti zaměstnavatele za vzniklé poškození na zdraví musí být prokázáno, že přidělená práce odpovídala &nbsp;a byla přiměřená zdravotním schopnostem zaměstnance (nyní § 103 ZP). Musí tedy existovat závěr lékaře PLP (ZPP) a to v plné výrokové náležitosti jak diagnostické, klinické, tak ale i objektivní (znalost podmínek výkonu práce).&nbsp; </P> <P>Obecně lze tvrdit, že primárně neexistují&nbsp;práce "zákazané" pro epileptiky. Naopak může být, že pokud se při prolhídce PLP objeví anamnestický údaj o EPI paroxysmu, který není klinicky doložen, tak se na tuto skutečnost pohlíží jako na nespecifický údaj a pouze se zkrátí lhůta platnosti periodické lékařské prohlídky (např. na 1 rok u osoby posuzované podle § 15 směrnice MZdČR č. 49).</P> <P>Dále si musíme uvědomit , že např. <STRONG>řidič motorového vozidla</STRONG> posuzovaný podle skupiny 1 (řidič A, B "amatér") vyhlášky 277/2004 Sb.&nbsp;<STRONG>může trpět epiepsií</STRONG> a přesto bude osobou zdravotně způsobilou k řízení motorových vozidel (to se týká např. osob řídících svěřené vozidlo, pokud řízení není sjednaným druhem výkonu práce). Ono totiž není epilepsie jako epilepsie. Bližší viz citovaná vyhkláška, příloha č. 3, kapitola VI.&nbsp;= nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel</P> <P>Závěrem tedy <U><STRONG>jestliže se jednalo o osobu zdravotně způsobilou k vykonávané práci</STRONG></U> při jejímž výkonu došlo k EPI paroxysmu, jehož následkem byl nekontrolovaný pád a následné poškozené zdraví (např.&nbsp; citované porušení tělesné integrity) bude toto považováno primárně za poškození vzniklé úrazovým dějem během výkonu práce, tedy bude se jednat&nbsp;vždy o pracovní úraz. V případě plnění, pokud se zaměstnavatel nezprostí odpovědnosti, nebo nebude prokázáno spoluzavinění, bude plněno v celém rozsahu.</P>

Re: Odpovědnost zaměstnavatele

11.08.2008 - 22:32 honza
Dobrý den, zajímalo by mě, za jakých podmínek může epileptik řídit v zaměstnání? Kompenzovaná epilepsie umožnuje získání ŘP sk. B. Nesmí být však použit při řízení v pracovněprávním vztahu. Pokud řízení není zmíněno v pracovní smlouvě tak je možné řídit firemní vůz?

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail