Učitel nedával pozor na žáky a přivodil si úraz

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Učitel ve vyučovací hodině dílen, kdy měl vykonávat dozor nad 15 žáky, ve vedlejší kóji řezal lišty na kotoučové pile, při křiku žáků nedával pozor a způsobil si úraz vyžadující dlouhodobé léčení. Dle mého mínění došlo k hrubému porušení kázně tím, že žáci zůstali bez dozoru, a jako zaměstnavatel na základě jeho pochybení odmítnu zapsat úraz jako pracovní s náhradou mzdy. Jednám správně? 

To takto jednoznačně neřeknu, jestli šlo o pracovní úraz či nikoliv. Osobně se domnívám, že šlo o pracovní úraz. Pouze v případě, kdy by bylo prokazatelné, že ony lišty si dotyčný učitel řezal pro svoji potřebu v době, kdy měl vykonávat pedagogický dozor, pak bych souhlasila – ano jde o exces. Musíme totiž vycházet z definice pojmu pracovní úraz – pracovním úrazem je každé poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a já se z Vašeho popisu domnívám, že tyto znaky daný úraz splňuje. Jiná je samozřejmě otázka, co měl a co neměl dotyčný učitel v dané chvíli dělat. To vše musí být předmětem řádného vyšetření pracovního úrazu a z toho se musí vyvodit důsledky. Judikatura nás učí, že při řešení otázky, zda úraz, který utrpěl zaměstnanec, je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, soud posuzuje tuto souvislost z hlediska místního, časového a věcného, tedy zda taková souvislost je dána vzhledem ke vztahu činnosti, při níž došlo k úrazu, k plnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru a to všechno podle mého názoru je v daném případě naplněno. Sama skutečnost, že úraz uznáte za pracovní ještě neznamená, že ho budete odškodňovat. Jedna věc je evidence pracovního úrazu a druhá jeho odškodnění. Tam pak máte možnost se deliberovat, tedy zprostit odpovědnosti podle § 366 zákoníku práce, a to buď zcela nebo zčásti právě podle výsledků vyšetření příčin a okolností úrazu.

V praxi úraz neuznám jako pracovní, když jde o prokazatelný exces, viz judikát Nejvyššího soudu 8 Tz 24/76 o tom, jak jeden zaměstnanec hodil po druhém maltu a způsobil mu těžké zranění oka „Jestliže dojde u pracovníka organizace k poškození na zdraví nebo ke smrti úrazem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu tím vzniklou organizace. Jestliže však dojde k poškození na zdraví nebo ke smrti pracovníka v nepřímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, např. při osobním konfliktu pracovníků v pracovní době, a organizace za škodu neodpovídá podle úpravy obecné odpovědnosti, odpovídá za škodu tím vzniklou škůdce podle úpravy občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu; způsobil-li takto škodu obviněný, může poškozený vůči němu uplatnit nárok na její náhradu v adhezním řízení.“

 

Autor článku: 

Komentáře

úraz učitele

15.04.2009 - 23:30 gabriel zmátlo
Dobrý den. Předně je sám nadpis článku poněkud zvláštní. ,,Učitel nedával pozor na žáky a přivodil si úraz". Tedy jinak asi v opačném gardu by to znělo zřejmě tak, že pokud by učitel dával pozor na žáky úraz by si nepřivodil. Třeba ale dával pozor a zároveň musel v rámci výuky nařezat lišty. (Otázkou další je to, co že to tam měl ten pan učitel za žáky, kteří ,,takto vyváděli" A že v takové atmosféře si ještě k tomu troufal řezat lišty.? ) Nicméně, to jen okrajově. V úvodu dotazu je myšlenka autora-tazatele, že došlo k hrubému porušení pracovní kázně tím, že žáci zůstali bez dozoru, což je hodnoceno jako hrubé porušení pracovní kázně a proto pracovní úraz není zapsán. Pisatel se zjevně ex tunc (od samého počátku) snaží spojit své rozhodnutí nesepsat pracovní úraz a neodškodnit jej s poukazem na porušení povinností učitele, který nevykonával dozor nad žáky. To se ale pohybujeme ve dvou modech, které na sobě nejsou zjevně závislé (nekorelují) a ani se nikterak nedoplňují (nejsou komplementární). V prvním modu je tu skutečnost, že učitel nevykonával dozor. To samo o sobě asi nebude snadné zrovna při hodině dílen prokázat. Pokud snad spolehlivě ano, pak tedy nechť je tento kantor potrestán. Rozhodně však ne tím, že jej zaměstnavatel neodškodní za úraz, který si přivodil řezáním lišty vedle v kóji. V druhém modu je tu samotný úraz při hodině dílen. Zdá se, (i když to pisatel zjevně nikde nepíše), že učitel mohl řezat lišty pro potřeby výuky. Je to i pravděpodobné. Pak tedy asi nemohl být současně na dvou místech. Leda, že by snad byl Houdiny, nebo Copperfield. Nakonec tím, že řezal na kotoučové pile lišty sám v kóji, zamezil zjevně přístup žákům do nebezpečného prostoru pily. To by se ale dalo hodnotit spíše jako klad a ne zápor. Důležitý kritérion pro celou záležitost je tedy spolehlivé zjištění toho, zda učitel řezal lištu pro svou potřebu, nebo pro účel výuky. (opět jak píše paní JUDr. Dandová). To samo o sobě nebude nikterak snadný úkol. Postačí jedno neochvějné a setrvávající tvrzení poškozeného, že tak činil v rámci výuky, přičemž bych se opravdu velmi podivoval nad tím, že by tak netvrdil (např. příprava materiálu pro výuku) a naděje na oprávněné neodškodnění a neuznání úrazu jako pracovního se rázem ztrácí v mlze nejistoty, která spočívá v tom, že by se postižený pak mohl obrátit rovnou na soud. Na položenou otázku ,,jednám správně" bych odpověděl NE. Rozhodně bych v této fázi úraz sepsal se všemi náležitostmi s tím souvisejícími ( mimo jiné i zaslat na příslušné orgány s dovětkem, že je případ v šetření) a celý případ bych s řádnou pečlivostí vyšetřil. Jedině v případě naprosté jistoty toho, že učitel nečinil tak v přímé souvislosti s plněním pracovních povinností bych se odvážil tento pracovní úraz neodškodnit. V takovém případě je však nutné o tomto postoji zaměstnance informovat, nejlépe formou písemnou s uvedením řádného odůvodnění pro toto zamítnutí. Nelze se však při tomto odůvodnění vyjadřovat pouze v obecné rovině, ale konkrétně uvést co bylo porušeno, jaký předpis apod. Krom práva postiženého na takovouto informaci tato slouží i k tomu, aby se poškozený mohl vůči svému zaměstnavateli odvolat. Z tohoto důvodu, je vhodné v takovémto dopise uvést i lhůtu pro možné odvolání-projevu nesouhlasu s postojem zaměstnavatele. O způsobu doručování snad netřeba hovořit. Gabriel Zmátlo, DiS. personální management

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail