Zaměstnanost a pracovně právní vztahy

Za špatně provedenou zakázku - vytištění materiálu s chybou po mně zaměstnavatel požaduje náhradu škody v hodnotě 30 tis. Kč. Problém je v tom, že by to po mně měl někdo kontrolovat, a to se nestalo, nadřízený toto nerespektuje a chce po nás, abychom si práci po sobě zkontrolovali sami.

Sdělení, kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění. Od 1. ledna 2025 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 11500 Kč.

Vyhláška o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2025. Vydána na základě z. č. 262/2006 Sb.

Zaregistrujete se u agentury práce, která vás pak vyšle pracovat do nějaké společnosti. Kdo je v takovém případě vaším zaměstnavatelem, na jakou mzdu máte nárok a jak je to s čerpáním dalších benefitů? Přinášíme přehled pravidel.

§ 307a

Požadavky na zvýšení počtu pracovníků ve výrobní firmě pro určité období lze řešit legálně na základě sjednaných smluv o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce mezi uživatelem a agenturou práce, tímto způsobem je možné zajistit větší flexibilitu pracovní síly v souladu se zákonem.

Novela zákona o zaměstnanosti nabyla účinnosti 29. července 2017. Změny nastávají zejména u agenturního zaměstnávání, zavádí se například kauce, kterou budou muset agentury práce složit.

Zákoník práce stanoví, že po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Podmínky agenturního zaměstnávání upravuje § 307a a §§ 308–309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zprostředkování zaměstnání agenturami práce upravují §§ 58 až 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Agentury práce tak i nadále mohou bez omezení opakovaně uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou.

Pracovní doba a doba odpočinku v zákoníku práce 

Pracovní směna je předepsaný minimální počet hodin práce jednotlivce v jednom pracovním dni podle pracovní smlouvy; počet hodin se v různých průmyslových odvětvích liší, ale zpravidla se pohybuje mezi čtyřmi až osmi hodinami v každém intervalu 24 hodin.

Využití poznatků o vztahu člověka k pracovním podmínkám je základním předpokladem racionální organizace práce. Jde především o posouzení zvláštností a náročnosti pracovní činnosti na člověka a jeho výkonové schopnosti, tj.

Ustanovení o pracovních podmínkách by měla být, dle zákoníku práce, obsažena i v části desáté (Péče o zaměstnance), hlavě I § 224–226 zákoníku práce, nazvané pracovní podmínky zaměstnanců.

Často se na nás obracíte s dotazem, jestli je přípustné, že zaměstnavatel monitoruje prostor pracoviště kamerou a záznam pak využívá ke kontrole zaměstnanců, jak pracují, případně k pokutě za porušování BOZP.

Domníváte se, že vám kolegové nebo váš nadřízený záměrně znepříjemňují život na pracovišti? Pak by mohlo jít o šikanu. Jak ji poznat a co dělat? Pokud si na vás zasedli kolegové, jedná se o tzv. mobbing, pokud vás trápí nadřízený, hovoří se o bossingu.

Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily.

Podle úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 „uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických

Zaměstnavatel je povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR (ÚP ČR) volné pracovní místo a jeho charakteristiku v případě, že zamýšlí zaměstnávat cizince, který pro výkon zaměstnání potřebuje povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu, anebo zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu.

Zákoník práce (dále „ZP“) jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce.

Pracovní poměr může být rozvázán, dvoustrannou dohodou o rozvázání pracovního poměru, jednostranně zaměstnancem nebo zaměstnavatelem.

Pracovní smlouva je nejběžnějším právním jednáním vedoucím ke vzniku pracovního poměru.

Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z organizačních důvodů a následně uzavřeli dohodu o narovnání, podle níž zaměstnavatel měl vyplatit zaměstnanci odstupné ve výši sedminásobku průměrného výdělku. Začal se však vymlouvat na nesprávné doručení tohoto dokumentu. Jak rozhodly soudy?