Základní povinnosti při zajišťování požární ochrany

Část 3. Povinnosti subjektů začleněných do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí

Jsou-li provozovány pouze činnosti, které jsou zařazeny do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, je zaměstnavatel povinen plnit zejména úkoly uvedené v § 5 zákona o požární ochraně (č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Především je povinen v potřebném množství a druzích obstarávat a zabezpečovat požární techniku, věcné prostředky PO a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí a udržovat je v provozuschopném stavu. Umístění hasicích přístrojů, které jsou požárně bezpečnostním zařízením, je upraveno v § 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Konkrétní místo, jakož i jejich druh, většinou vyplývá ze stavební dokumentace (požárně bezpečnostní řešení) nebo dokumentace PO. Hasicí přístroje se umisťují v místech, kde je největší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Rukojeť přenosného hasicího přístroje nesmí být umístěna výše než 150 cm nad podlahou. Pokud je umístěn na podlaze, musí být vhodným způsobem zajištěn proti pádu (např. řetízkem).

U požárně bezpečnostních zařízení musí zaměstnavatel nejméně jedenkrát za rok zajišťovat kontrolu jejich provozuschopnosti. To se týká hasicích přístrojů (periodická zkouška se u vodních a pěnových provádí jednou za tři roky a u ostatních jednou za pět let), nadzemních i podzemních požárních hydrantů (u hadic v hydrantech musí být prováděna každých pět let tlaková zkouška – ČSN EN 671-3, čl. 6.2), požárních dveří, nouzového osvětlení a jeho agregátu, evakuačních výtahů v nouzovém režimu, požárního odvětrání prostor, požárních klapek, požárního rozhlasu, požární sirény atd. U elektrické požární signalizace (EPS), která je též požárně bezpečnostním zařízením, je to složitější. Kontrola provozuschopnosti se také provádí minimálně jedenkrát ročně. Navíc se však jedenkrát za půl roku provádí zkouška samočinného hlásiče (neuvádí se do činnosti osobou) a zařízení, které EPS ovládá (např. požární dveře, požární rozhlas) a jedenkrát měsíčně zkouška činnosti ústředny a doplňujících zařízení.

Dále musí zaměstnavatel vytvářet podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce. Především udržovat volné únikové cesty a příjezdové komunikace, volný přístup k rozvodným zařízením, hlavním uzávěrům vody, plynu apod., jakož i k prostředkům PO. Pokud je objekt vybaven požárními dveřmi, je součástí těchto podmínek i zajištění spolehlivého uzavření těchto dveří, avšak za podmínek, že tím nejsou zablokovány a umožňují volný průchod v případě evakuace.

Zaměstnavatel též nesmí zapomínat na dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo k provozovaným činnostem. Například při svařování na místech, která jsou v souladu s právním předpisem hodnocena jako místa s nebezpečím požáru nebo s nebezpečím výbuchu s následkem požáru, aby byl vydán příkaz ke svařování a provedena opatření v něm stanovená (blíže vyhláška č. 87/2000 Sb.).

Součástí zajištění podmínek požární ochrany je označení pracovišť a ostatních míst příslušnými bezpečnostními značkami, zákazy, příkazy a pokyny včetně evakuačních cest a evakuačních výtahů. Zde se požadavky na zajištění PO prolínají s požadavky BOZP. Pro zajištění požární bezpečnosti jsou požadavky podrobněji specifikovány ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (značení výtahů, podlaží atd.)

Zaměstnavatel, který provádí pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, je také povinen v prostorách, kde se pravidelně vyskytují minimálně tři zaměstnanci nebo veřejnost, nejméně jedenkráte ročně zajistit provedení pravidelné preventivní požární prohlídky v souladu s § 12 vyhlášky č. 246/2001 Sb. osobou s kvalifikací minimálně preventisty požární ochrany. Zjištěné závady je povinen neprodlené odstraňovat.

Mezi jeho další povinnosti patří umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku PO, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace, plnit jím uložená opatření a bezúplatně poskytovat výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru.

V neposlední řadě je jeho povinností bezodkladně oznámit územně příslušnému operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý v jeho prostorách nebo při provozovaných činnostech. Dále je mu povinen předem oznámit spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření (vypalování porostů je mu zakázáno).

Při vybavování pracovišť musí být dodrženy požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Zejména by mělo být dodrženo, že „při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání“ (§ 30 vyhlášky). To je třeba mít na zřeteli zvláště v případě záměru změnit v budově provozovanou činnost, či provést drobné stavební úpravy. Jak uvádí § 30 odst. 2 vyhlášky, při úpravě interiéru stavby nepodléhající řízení podle stavebního zákona musí být postupováno v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 6 vyhlášky a v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty a ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory. Vyhláška řeší celou řadu problémů. Například i výzdobu a umístění předmětů na únikových cestách.

Část 4. Školení o požární ochraně u subjektů zařazených do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí

U zaměstnavatele, u kterého jsou provozovány pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, zákon o požární ochraně nevyžaduje provádět školení PO zaměstnanců. Školení zaměstnanců o právních předpisech o PO, a to i na pracovištích bez zvýšeného požárního nebezpečí, však vyžaduje zákoník práce (§ 103 odst. 2 s přihlédnutím k ustanovení § 349 odst. 1). Proto je nutné jej provádět i zde.

Vzhledem k tomu, že školení je vyžadováno zákoníkem práce, nikoliv zákonem o požární ochraně, nevztahují se na něj ustanovení určující četnost školení a osobu, která je oprávněna jej provést, jež jsou uvedeny v zákoně o požární ochraně. To si v souladu s ustanoveními zákoníku práce (§ 103) musí zaměstnavatel stanovit sám ve svém interním předpise stejně jako u školení BOZP (může zvolit jinou četnost i jiné kvalifikační požadavky na školícího).

Školení PO u zaměstnavatele, který provozuje pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, může být nedílnou součástí školení BOZP, tedy školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, nebo může být realizováno samostatně. To záleží na tom, jak si to stanoví zaměstnavatel. Stejně to platí o obsahu školení, o dokladech o jeho provedení a o způsobu ověřování znalostí.

Část 5. Dokumentace PO u subjektů zařazených do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí

Na pracovištích zaměstnavatele, u kterého jsou provozovány pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, zákon o požární ochraně nevyžaduje zpracovat a vést dokumentaci požární ochrany. Lze však přesto doporučit dobrovolné zpracování a vedení dvou dokumentů i u těchto zaměstnavatelů.

Prvním případem je zpracování a rozmístění po objektu požární poplachové směrnice, která poskytuje nejdůležitější informace, především telefonní čísla, pro případ vzniku mimořádných událostí. Je možné to pojmout jako součást plnění jednoho z požadavků zákoníku práce – přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně (§ 102 odst. 6).

Dalším dokumentem PO, který je vhodné vést, je požární kniha, která slouží ke všem záznamům o činnosti dotýkající se PO. I na těchto pracovištích, pokud zde pracují alespoň tři zaměstnanci nebo se vyskytuje veřejnost, musí být prováděny kontroly zajištění PO. Vhodné je záznamy o nich vést právě v požární knize (jednotlivé zápisy se mohou snadno ztratit). Obdobně to platí i o kontrolách hasicích přístrojů, požárních hydrantů, zkouškách elektrické požární signalizace atd.

Část 6. Povinnosti při výkonu činností se zvýšeným požárním nebezpečím

Zaměstnavatel, který vykonává činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, a těch je asi nejvíce, je ze zákona o požární ochraně mimo povinností, které již byly uvedeny pro zaměstnavatele, který provádí pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, povinen mít v zaměstnaneckém nebo obchodním poměru zajištěného technika PO nebo odborně způsobilou osobu v PO. Ten či ta mu mimo jiné zpracuje dokument Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany. Tento dokument je základním interním předpisem pro zabezpečení požární ochrany v příslušné firmě nebo společnosti, neboť upravuje vytvoření organizačního systému u zaměstnavatele, jenž je nezbytný pro plnění povinností PO.

Mezi další povinnosti zaměstnavatele provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 6 zákona o požární ochraně) patří prostřednictvím technika PO nebo odborně způsobilé osoby prokazatelným způsobem stanovit a poté dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, pokud nejsou stanoveny právních předpisem. Pokud právním předpisem též nejsou stanoveny požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení z hlediska požární bezpečnosti provozované ve firmě nebo společnosti, je také povinen je stanovit. Dále musí zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací.

Zaměstnavatel musí zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení, a to způsobem a ve lhůtách, které jsou stanoveny podmínkami požární bezpečnosti nebo jejich výrobcem. Jedná se například o údržbu a čištění komínů v souladu s nařízením vlády č. 91/2010 Sb. Lhůty kontrol komínů, tedy nepřímo i zajištění požární bezpečnosti, též stanovují právní předpisy ochrany ovzduší. Jedná se o jedno z propojení oblastí PO a firemní ekologie.

Další ze zákonných povinností zaměstnavatele provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím je mít požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, které jsou potřebné pro stanovení preventivních opatření. Podrobněji tuto povinnost řeší ustanovení § 39 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Její naplnění by měl zajistit technik PO nebo odborně způsobilá osoba.

V prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých se provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, musí být zřízena preventivní požární hlídka. Jejím úkolem je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob a provést prvotní hasební zásah.

Pravidelné preventivní požární prohlídky, jež slouží k zjištění stavu zabezpečení požární ochrany, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o PO, musí být v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím prováděny nejméně jedenkrát za šest měsíců, pokud z dokumentace PO nevyplývá lhůta kratší. Prohlídky provádí odborně způsobilá osoba, technik PO nebo preventista PO. O prohlídce se provede záznam do požární knihy. Ten musí obsahovat náležitosti požadované v § 12 vyhlášky č. 246/2001 Sb.

Část 7. Dokumentace požární ochrany

Mezi základní povinnosti technika PO nebo odborně způsobilé osoby v PO, které musí pro zaměstnavatele plnit, patří především zpracování a průběžná aktualizace dokumentace PO. Tuto dokumentaci tvoří zejména dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, požární řád pracoviště, na kterém jsou vykonávány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, požární poplachová směrnice, požární evakuační plán, dokumentace zdolávání požáru (operativní karta nebo operativní plán), řád ohlašovny požáru, tematické plány a časové rozvrhy školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů PO, dokumentace o provedení školení, požární kniha a dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany nebo požární hlídky. Požadavky na obsah jednotlivých dokumentů jsou uvedeny v § 28 až 37 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Pokud je požadovaný obsah součástí jiné organizační nebo provozní dokumentace zaměstnavatele a jsou zároveň splněny podmínky uvedené v § 40 odst. 1 až 3 zmíněné vyhlášky, není nutné zpracovat požadovaný dokument z dokumentace PO, neboť dokument organizační nebo provozní dokumentace se považuje za příslušný druh dokumentace PO.

Ne ve všech firmách, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, se dokumentace zpracovává v plném rozsahu. Rozsah zpracovávané dokumentace není závislý jen na kategorii činností, ale i na konkrétních podmínkách ve firmě. Například pro zpracování požárního evakuačního plánu je důležité, zda ve firmě jsou složité podmínky pro zásah ve smyslu, jak je v § 18 definuje vyhláška o požární prevenci, nebo je-li tak stanoveno v dokumentaci PO (na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti). Dokumentaci smí zpracovat pouze technik PO nebo osoba odborně způsobilá. Většina dokumentace musí být podepsána statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem. Požadavky na způsob vedení dokumentace jsou popsány v § 40 vyhlášky č. 246/2001 Sb.

Dokumentace ze zákona podléhá kontrole její aktuálnosti. Kontrola se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek nejméně jedenkrát ročně nebo po každém požáru anebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah. O této kontrole, jako o všech skutečnostech dotýkajících se zajištění PO, je nutné provést zápis do požární knihy.

Vraťme se ještě k požárnímu evakuačnímu plánu, jenž též souvisí s požadavky BOZP uvedenými v zákoníku práce (§ 106). Jeho součástí je grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích. Tato grafická část má být viditelně rozmístěna v prostorách objektu. Vhodný je jednoduchý schematický nákres, nikoliv fotokopie či jiná obdoba stavebního výkresu. Nákres má sloužit k rychlé a snadné orientaci v případě krizové situace. Proto by na něm mělo být vyznačeno místo, kde se dotyčný právě nachází (panáček, výrazná tečka apod.). Nákres musí být umístěn přesně na tomto místě a jeho orientace musí odpovídat skutečnému stavu. Od tohoto místa se v nákresu vyznačí směr úniku. Neměly by být na něm vyznačeny směry úniků z jiného místa na patře, například z protilehlého konce chodby, když je schodiště uprostřed. Z tohoto důvodu by pro jednotlivé patro mělo být zpracováno více výtisků grafické části plánu, na kterých jsou vyznačeny směry úniku z jednotlivých vyznačených míst. Schéma má být přehledné a má podle požadavku vyhlášky sloužit k znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích. Proto je vhodné, aby nebylo zaplňováno nepotřebnými informacemi (názvy jednotlivých místností atd.). Vyznačení evakuačního výtahu nebo dalších prostředků souvisejících s evakuací však musí být provedeno. Doporučit lze též uvedení hlavních uzávěrů, rozmístěním hasicích přístrojů apod. Jejich vyznačení by však nemělo zabraňovat plnění hlavní funkce dokumentu, tedy výraznému znázornění únikových cest. Při tvorbě evakuačních plánů je možné se řídit požadavky nezávazné ČSN ISO 23601:2011 (01 8017) Bezpečnostní identifikace – Únikové a evakuační plány. Požadavky v ní uvedené jsou velice podrobné a jsou doplněny čtyřmi příklady únikového plánu, použijeme-li terminologii normy, resp. grafické části požárního evakuačního plánu ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb. (přímo v normě je uvedeno, že se jedná o totéž). Některé požadavky normy nejsou pro běžnou praxi zcela ideální (pamětníkům asi připomenou spíše grafickou přílohu starých evakuačních plánů Civilní obrany, tzv. EVA plánu). Přesto je vhodné některé doporučené prvky z normy využít, např. uvedení bodu, kde se právě nacházíte.

Část 8. Školení PO zaměstnanců

Na pracovištích, kde je provozována činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, musí být prováděna školení PO zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců, školení osob pověřených zabezpečováním PO v době sníženého provozu a v mimopracovní době (např. vrátných) a odborné přípravy preventistů PO a preventivních požárních hlídek. Školení se provádí podle technikem PO nebo odborně způsobilou osobou zpracovaných tematických plánů a časových rozvrhů, jež musí být schváleny statutárním orgánem zaměstnavatele.

Školení zaměstnanců provádí proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista PO při nástupu do zaměstnání a poté nejméně jedenkrát za dva roky. Školení osob pověřených zabezpečováním PO v době sníženého provozu a v mimopracovní době nejméně jedenkrát ročně. Technik PO nebo odborně způsobilá osoba v PO provádí při nástupu do funkce a poté nejméně jedenkrát za tři roky školení vedoucích zaměstnanců a před zahájením činnosti a poté nejméně jedenkrát ročně provádí odbornou přípravu preventistů PO a preventivních požárních hlídek.

Také musí být proškoleny osoby, které se jen příležitostně zdržují na pracovištích zaměstnavatele, pokud vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.

Část 9. Povinnosti zaměstnavatelů provádějící činnosti s vysokým požárním nebezpečím

Je-li u zaměstnavatele prováděna činnost s vysokým požárním nebezpečím, je povinen plnit výše uvedené povinnosti stanovené zaměstnavatelům provádějící činnosti zařazené do nižších kategorií. Navíc si musí zajistit zpracování posouzení požárního nebezpečí (§ 29 vyhlášky č. 246/2001 Sb.). To je oprávněna zpracovat pouze odborně způsobilá osoba v PO.

Zaměstnance na pracovištích s vysokým požárním nebezpečím může školit proškolený vedoucí zaměstnanec nebo technik PO. Ostatní školení a odborné přípravy jsou oprávněny provádět osoby, jež je mohou provádět u subjektů provádějící činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.

Preventivní požární prohlídky v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti zařazené do této kategorie, se provádí nejméně jedenkrát za tři měsíce, pokud schváleným posouzením požárního nebezpečí není stanovena lhůta kratší. Pro kontrolu dokumentace PO platí stejná pravidla, která byla uvedena pro provádění činností se zvýšeným požárním nebezpečím.