Hasicí přístroj je nádoba naplněná hasivem a opatřená zařízením, kterým se přístroj uvádí v činnost. Hasivo se samočinně vytlačuje z nádoby trvalým tlakem z vložené patrony či láhve nebo tlakem vyvinutým chemickou reakcí.
- Jedná se o jeden z druhů věcných prostředků požární ochrany
- Zařízení pro potlačení požáru v počáteční fázi rozvoje prováděný uživateli objektu ( prvotní protipožární zásah) à „nenechte oheň zničit veškerý majetek, včasné použití hasicího přístroje zničí oheň hned v počátku!!“
- Provozuschopnost věcného prostředku požární ochrany např. hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Rozdělení hasicích přístrojů
- Podle způsobu přemisťování:
- Přenosné = ruční hasicí přístroj s hmotností náplně do cca 10 kg a dobu činnosti nejvýše 60 sekund
- Umisťují v blízkosti pravděpodobného vzniku požáru, ale na místě chráněném před jeho přímými účinky a dobře přístupným po vzniku požáru
- Doporučují se umisťovat v chráněných únikových cestách typu A, a v požárních předsíních chráněných únikových cest typu B a C, na společných místech s tlačítky el. Požární signalizace případně s požárními hydranty à tato místa musí být označena a osvětlena svítidly nouzového osvětlení
- Přívěsné a Pojízdné = mají větší obsah hasící látky a jsou umístěny na podvozku
- Podle umístění výtlačného prostředků
- Pod stálým tlakem
- S tlakovou patronou
Typy hasících přístrojů
Hasicí přístroje dělíme podle typu náplně:
- Vodní
- Vhodný pro hašení: pevných látek – papír, dřevo, textil, atd, hořlavé kapaliny rozpustné ve vodě – alkoholy, ketony, atd…
- Nevhodné pro hašení: hořlavé kapaliny ropného původu, hořlavých plynů a k hašení látek, materiálů a zařízení, kde je nebezpečí škod promáčením vzhledem k cennosti
- NESMÍ být použit při hašení: na elektrická zařízení pod napětím a v jejich blízkosti, hašení lehkých a hořlavých alkalických kovů, termítů, karbidu vápníků, látky prudce reagující s vodou
- Využití: v provozech na zpracování dřeva, papíru, ve skladech, školních budovách, v zemědělství
|
 |
- Pěnové = vytvářejí na povrchu hořících látek vrstvu pěny, která zabraňuje přístupu kyslíku, čímž dojde k uhašení požáru
- Vhodný pro hašení: hořlavých kapalin nemísící se s vodou (nafta, oleje, benzin), pevných látek
- Nevhodné pro hašení: hořlavé kapaliny ředitelné vodou (líh, aceton), hořlavých kapalin nízkovroucích, hořlavé plyny, hořlavé kovy
- NESMÍ být použit při hašení: na elektrická zařízení pod napětím a na požáry látek o velmi vysoké teplotě, lehkých hořlavých a alkaických termitů, karbidů vápníku
|
 |
- Práškové = hasí na základě chemických vlastností hasebního prášku, který ovlivňuje hoření, práškové hasící přístroje o obsahu jeden a dva kilogramy jsou určeny především pro osobní a nákladní motorová vozidla
- Vhodný pro hašení: prakticky všech pevných materiálů, kapalných látek (pohonné hmoty, oleje, ředidla), hořících plynů (propan-butan), hořlavých kapalin, hořlavých plynů, elektrických zařízení pod proudem do 1000 V i pro plasty hořící plamenem
- Nevhodný pro hašení: pevných hořlavých látek typu dřeva uhlí, textilie, hořlavých kovů, jemné mechaniky a elektroniky
- NESMÍ být použit při hašení: lehkých hořlavých a alkalických kovů, volně uložených kusovitých, vláknitých a podobných materiálů kde hrozí výbuch
- Využití: obytné a skladové budovy, stavebnictví, chemických provozech, zemědělství, strojních dílnách, garážích, školách, v automobilech
|
 |
- Sněhové = přístroje s náplní CO2, vytváří na povrchu látek bílou krystalickou hmotu podobnou sněhu, hlavním účinkem je účinek dusivý – dochází k vytěsnění vzdušného kyslíku z oblasti požáru. Výhodou je že CO2 hořící materiál nijak nepoškozuje, protože se po použití odpaří a že CO2 je elektricky nevodivý, takže se při hašení nemusí hledat hlavní vypínač elektrického rozvodu.
- Vhodný pro hašení: potravin, zařízení pod napětím elektrického proudu do 1000 V, hořlavé plyny, hořlavé kapaliny, hořlavé kovy, pevně hořlavé látky
- Nevhodný pro hašení: pro požáry tuhách hořlavin typu dřeva, textílií, uhlí na otevřených prostranstvích s velkou výměnou vzduchu
- NESMÍ být použit při hašení: volně ložených sypkých materiálů a prachu, lehkých hořlavých a alkalických kovů, materiálu pro nebezpečí výbuchu a rozšíření požáru
- Upozornění: pozor na prostory, kde k hašení dochází, protože ve venkovních prostorách je často CO2 rozháněn větrem, v uzavřeních prostorách pozor na vlastnosti CO2, který je těžší než vzduch a v podzemních prostorách může vytlačit vzduch a udělat tak prostředí nedýchatelným (u větších hasicích přístrojů o větším obsahu 10 kg a více). Hrozí nebezpečí omrzlin (oxid uhličitý dosahuje teploty -76 stupnů)
- Využití: průmysl, laboratoře
|
 |
- Halonové = hasí na stejném principu jako práškové a po hašení se chovají stejně jako CO2, tedy odpaří se beze zbytku. Patří do skupiny látek nazývaných freony, kteří poškozují ozónovou vrstvu, a proto se s nimi dnes již moc nesetkáváme
|
|
Správná volba hasicího přístroje je podmíněna druhem hořlavé látky, kterou rozlišujeme třídou požáru:
- Třída A – hoření pevných látek hořících plamenem nebo žhnutím (např. uhlí, textil, papír, sláma, seno, plasty, dřevo)
- Vhodný hasicí přístroj: vodní, pěnový a práškový
- Třída B – hoření kapalných látek a látek, které do kapalného skupenství přecházejí (např. oleje, nafta, benzín, barvy a laky, aceton, vosky, ředidla, tuky, asfalt, mazadla, pryskyřice)
- Vhodný hasicí přístroj: pěnové, práškové, sněhové, halonové
- Třída C – hoření plynných látek hořících plamenem (např. zemní plyn, svítiplyn, metan, vodík, acetylen)
- Vhodný hasicí přístroj: práškové, přístroje s náplní CO2 a halonové
- Třída D – hoření lehkých alkalických kovů (např. hořčík a jeho slitiny s hliníkem)
- Vhodný hasicí přístroj: při hoření těchto kovů dochází ke vývinu vysokých teplot a hašení těchto požárů vyžaduje použití speciálních suchých hasiv nebo speciálně upravených prášků
- Třída F = požáry jedlých rostlinných a živočišných olejů a tuků v kuchyňských zařízeních
- Vhodný hasicí přístroj: K hašení je potřeba použít hasiva se speciálními aditivy, jejichž chemická reakce s olejem vytváří na povrchu ochranný film
Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou
Umístění hasicích přístrojů
„Správné umístění hasicích přístrojů umožní jejich snadné a rychlé použití“
Aby byly snadno viditelné a volně přístupné
- Je-li to nezbytné, lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor, kde se k označení použije příslušná požární značka umístěna na viditelném místě
- V místech, kde je největší pravděpodobnost požáru nebo v jejich dosahu
- Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci (např. zeď), pokud jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeni lze ji umístit i na vodorovné stavební konstrukci
- Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou
- Vhodným způsobem zajištěny proti pádu
- V dopravních prostředcích se umisťují tak, aby neohrozily bezpečnost osob
Počet hasicích přístrojů
Pokud nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, se prostory a zařízení zabezpečují a instalují alespoň:
- na každých započatých 200 m2půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím)
- na každých započatých 200 m2půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo
- pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).
V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.
Provozuschopnost věcného prostředku požární ochrany např. hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.