Vyhoření je výsledkem hrubě nezvládnutého stresu. Postihuje vysoce motivované a pracovně silně zaujaté jedince. Jak řešit stav vyhoření?
Pokud berete svou manažerskou funkci vážně, staráte se o své lidi a pracujete víc než je zdrávo, můžete být ohroženi syndromem vyhoření. Vyhoření není příznakem pracovního stresu, je to výsledek hrubě nezvládnutého stresu. A je to vážná věc.
Postihuje vysoce motivované a pracovně silně zaujaté lidi. A k takovým lidem manažeři zpravidla patří, ať už se pohybují v podnikatelské sféře, ve zdravotnictví, ve vzdělávání či v řadě dalších oblastí hospodářství.
Příčiny a příznaky vyhoření
Příčinou vyhoření není tvrdá práce sama o sobě, příliš mnoho hodin věnovaných vlastní práci ani stresující rozhodování. Pravou příčinou bývají nesplněné naděje a aspirace vysoce energických, motivovaných lidí. Potřeba nacházet v práci smysl je zvláště u manažerů silně vyvinutá a právě v tom je i motivující faktor. Pokud manažer začne mít pocit, že jeho pozitivní úsilí nedokáže nic změnit k lepšímu, je syndrom vyhoření za dveřmi. Podstatou vyhoření je vyčerpání lidské vůle.
Vyhoření je bolestná zkušenost, která je doprovázena vážnými fyzickými i psychickými příznaky. Fyzické příznaky zahrnují různé stupně vyčerpání. Psychické příznaky se mohou projevit rozčarováním, deziluzí.
K příčinám vyhoření patří nejen nesplněná očekávání, ale například nedostatek personálu k zajištění činnosti, za něž je manažer hodnocen, příliš krátké termíny pro plnění úkolů, příliš mnoho změn, nutnost řešit problémy, které způsobují nemotivovaní zaměstnanci s nízkou výkonností atd.
Obvyklým příznakem syndromu vyhoření jsou negativní, cynické postoje. Takové postoje mohou mít nepříznivé důsledky vůči zákazníkům, zaměstnancům, kolegům i pro vlastní práci manažera. Symptomy vyhoření v organizaci mohou zahrnovat nízkou pracovní morálku, absentismus, liknavost, fluktuaci personálu, zvýšený počet pracovních úrazů, krádeže zaměstnanců a chabou pracovní výkonnost.
Mezi fyzické příznaky patří například: častá a prodloužená nachlazení, bolesti hlavy, problémy se spánkem (nespavost, noční můry, těžké sny), žaludeční nebo jiné vředy, zažívací potíže, náhlý pokles nebo přírůstek váhy, bolesti v zádech a šíje.
Mezi psychické příznaky patří například: pocit bezmocnosti, deprese, vztek, zlost, frustrace, beznadějnost.
Jak řešit stav vyhoření?
Manažeři mohou přistupovat k vyhoření různým způsobem. Přejít na méně náročnou manažerskou pozici ve stejné organizaci to může být rozumné řešení. Nicméně stejné potíže se mohou později vyskytnout i na této pozici, pokud se neřeší kořeny vyhoření.
Jiná varianta je dostat se výš po žebříčku manažerských pozici a uniknout tak provoznímu chaosu, který působí na střední a nižší management. To však věci jenom zhoršuje. Pokud je manažer trpící vyhořením na vyšší pozici, stává se často neschopným přijímat nutná tvrdá rozhodnutí.
Rezignovat na manažerskou pozici je další možnost, jak řešit stav vyhoření. Je to však možnost velmi bolestná, protože manažeři nejsou zpravidla připraveni vzdávat se, přiznat a prožít porážku. Trpí i organizace, protože s odcházejícím manažerem odcházejí i jeho schopnosti a znalosti.
Aktuální výzvou je naučit se transformovat stres na motivující faktor pro osobní a profesionální růst. Tím se manažeři mohou stát úspěšnějšími. Jednotlivci, pracovní skupiny i celé organizace mohou mít významný užitek z práce manažerů, kteří dokáží přeměnit stres na dynamickou sílu pohánějící pozitivní změny. Proto je důležité, aby organizace podporovaly svoje nejvýkonnější manažery. Vysoce motivovaní manažeři by měli dostat přiměřenou pomoc pro realizaci svých cílů. Když uspějí manažeři, uspěje i celá organizace.
ZDROJ:
Stanley, L.: Syndrom vyhoření - noční můra manažera. Moderní řízení, č. 7 (2004), s. 57.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.