Světový den bezpečnosti práce a novinky v BOZP

12.05.2014

Zdroj:

Světový den bezpečnosti práce jako vzpomínka na oběti pracovních úrazů tradičně připadá na 28. duben. Poprvé ho vyhlásila Mezinárodní organizace práce v roce 2003. Na Odborném shromáždění ke světovému dni bezpečnosti práce, které se konalo 29. dubna 2014 v hotelu DAP v Praze, se účastníci mohli dozvědět mnoho zajímavých informací včetně novinek v BOZP.

kampaně

pracoviště

pracovnělékařská péče

pracovní úrazy

právní předpisy

Akci pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV), Ministerstvem obrany ČR (MO) a dalšími partnery v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2014 - 2015 s názvem „Zdravé pracoviště zvládne i stres“ pod záštitou Jiřího Borovce, prvního náměstka ministra obrany. Ten upřímně poděkoval všem, kteří se zasazují o bezpečnou a ničím neohrožující práci. Konstatoval, že „Všichni máme právo přijít do práce a vrátit se z ní živí a zdraví.“

O pracovní úrazovosti v resortu a o připravované aplikaci pro evidenci pracovních úrazů informoval Radek Tolar, ředitel Úřadu státního odborného dozoru MO. Vyjádřil potěšení nad tím, že pracovní úrazovost v resortu zaznamenala pokles a snížil se i počet dnů pracovní neschopnosti jak u občanských zaměstnanců, tak u vojáků z povolání. Trápí je však tři smrtelné služební úrazy u vojáků, přestože šly těžko ovlivnit. O pracovnělékařské péči v resortu Ministerstva obrany pohovořil Peter Májovský, vedoucí oddělení ochrany veřejného zdraví a zdravotních služeb a zástupce ředitele odboru vojenského zdravotnictví MO.

O tom, že psychosociální rizika na pracovišti jsou závažný problém v soukromé i státní sféře, není pochyb. Daniela Kubíčková, národní manažerka kontaktního místa (Focal Point) EU-OSHA v ČR, informovala o zahájení dvouleté celoevropské kampaně "Zdravé pracoviště zvládne i stres". „Z výzkumu na toto téma vyplynulo, že polovina pracovníků stres na pracovišti pociťuje a téměř polovina se domnívá, že stres na pracovišti není dobře řízen. Pouze 30 % organizací v Evropě má zavedené postupy na řízení psychosociálních rizik a přitom je to možné stejně dobře podchytit jako jiná rizika,“ říká.

V rámci letošních aktivit byla 28. dubna zahájena i soutěž „Ceny za správnou praxi“, uzávěrka přihlášek je 30. června 2014. Bližší informace o soutěži jsou na webových stránkách Focal Pointu nebo na letácích, které si zájemci mohou vyzvednout na MPSV.

Podrobněji se stresu při práci a negativním projevům chování na pracovišti věnoval David Michalík z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP, v.v.i.) ve své přednášce „Pracovní stres – jak eliminovat důsledky a jak na prevenci“. Upozornil na projekt VÚBP, v.v.i. „Stres na pracovišti – možnosti prevence“, který probíhal v letech 2008 – 2009. Součástí projektu bylo šetření u zaměstnanců státní správy, kterého se zúčastnilo 5150 respondentů. Práce s počítačem jako hlavní zdroj diskomfortu nebyla až tak překvapivá, ale spíš vysoký výskyt negativních projevů chování na pracovišti (mobbing, bossing). Častým důvodem stresu mohou být právě špatné vztahy na pracovišti, nedostatek času pro práci, špatná organizace práce nebo nezájem vedení firmy o zaměstnance. „Jestli se v tomto najdete a během posledního roku to často pociťujete, je nutné to řešit,“ říká David Michalík.

Svým zvučným hlasem oslovil posluchače Robert Křepinský, předseda Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP s přehledem předpisů týkající se BOZP, které byly v loňském roce novelizovány (viz prezentace na konci článku) a upozornil na změny, které nás čekají v tomto roce.

V Poslanecké sněmovně je ve druhém čtení novela zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který měl původně nabýt účinnost od 1.1.2008, poté byla jeho účinnost stále odkládána, nyní na 1.1.2015. Novela však hovoří o dalším odložení účinnosti na 1.1.2016. Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR navrhuje plénu sněmovny, aby to bylo odsunuto až na 1.1.2017.

Od 1. června příštího roku se při klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí postupuje pouze podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Nařízení CLP), v této souvislosti bude nutná změna § 44a z. č. 258/2000 Sb. – Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

V plánu legislativních prací je příprava návrhu novely z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Ve stejný den jako toto odborné shromáždění, probíhal na Ministerstvu zdravotnictví kulatý stůl, kde se měly vytipovat největší problémy s aplikací zákona č. 373/2011 Sb. v praxi a vyhl. č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Chystá se novela těchto předpisů. „Zjišťuji, že se v praxi o vyhl. č. 79/2013 Sb. moc neví, a především o ní neví samotní poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Doteď se setkávám s poskytovateli, kteří vystaví lékařský posudek takto: název organizace, seznam zaměstnanců a pod to napíšou schopni a razítko a jméno lékaře. To je v rozporu i s původní právní úpravou,“ říká Robert Křepinský.

Ke konci roku se plánuje novela nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v souvislosti s komunálním hlukem, bude se připravovat novela nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, na MPSV je připravena novela nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Některá ustanovení tohoto předpisu je velmi nutné změnit, například povinnost ustanovená v § 4 ohlašovat pracovní úraz bez zbytečného odkladu na příslušnou zdravotní pojišťovnu je zbytečná a neplní se. V plánu legislativních prací je rovněž uveden návrh novely z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, změny by se měly týkat odborné způsobilosti a postavení koordinátora BOZP na staveništi. Dosud nevyšla již dlouho očekávaná vyhláška, která nahradí vyhlášku č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Už v době svého vzniku měla problémy drobného legislativně technického charakteru a uvažovalo se o její novele.

Pavla Motyčková z Ministerstva zdravotnictví, která o připravovaných změnách hovořila, říká, že obsah nové vyhlášky ovlivnila Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/27/EU a Směrnice 2013/59/EUROATOM a účinná by mohla být nejdříve od června 2014. Změny budou hlavně v oblasti chemických látek, fyzické zátěže, manipulace s břemeny (např. změna limitu při práci vsedě), jsou přesněji definovány pracovní polohy, přibyl zákaz těžebních prací v podzemí, které upravoval zákoník práce obecně pro všechny ženy a další. Tématu se budeme podrobně věnovat v samostatném článku.