Studijní volno

Na moji pracovní pozici, kterou vykonávám, je nově vyžadováno vyšší vzdělání, než mám. Studuji tedy při zaměstnání. Každý pátek čerpám dovolenou, abych mohla do školy, další dovolenou pak na vykonání zkoušek. Neměl by mi zaměstnavatel poskytnout placené volno nebo alespoň neplacené, když si vlastně zvyšuji kvalifikaci pro práci?

Ve vašem případě se zjevně jedná o zvýšení kvalifikace, kterou zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nařídit. Na vaší otázku je obtížné jednoznačně odpovědět bez znalosti záměru zaměstnavatele. Závazky, které zaměstnavatel k zaměstnanci při zvyšování jeho kvalifikace má, mají úzkou návaznost na skutečnost, zda je dané zvyšování kvalifikace zaměstnance v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Znamená to, že zaměstnavatel není ze zákona automaticky povinen zaměstnanci umožnit navýšení kvalifikace, i když zaměstnanec o změnu hodnoty kvalifikace či její zvýšení zájem projeví. Z vašeho dotazu není patrné, od kdy bude na vaší pozici nutné vyšší vzdělání a na základě jakého rozhodnutí. Stejně tak, zda bylo stanoveno nějaké přechodné období, do kdy budou mít možnost si vzdělání stávající zaměstnanci doplnit. Obdobně z něho nevyplývá, kdy budete mít vyšší vzdělání ukončeno a zda tento typ vzdělání odpovídá potřebám zaměstnavatele.

Pokládal bych za účelné s vedením zaměstnavatele o této otázce jednat, třeba prostřednictvím odborové organizace. Je jisté, že vaše studium je váš vklad do budoucnosti, který můžete uplatnit jistě jinde i mimo současného zaměstnavatele. Byla by však jistě i pro zaměstnavatele škoda, kdyby vámi již nabyté zkušenosti na této pozici a doplněné vyšším vzděláním byly případným vašim odchodem pro něho ztraceny.

Bylo by důležité vědět, zda na vás zaměstnavatel tzv. „počká“ s dokončením studia nebo zda potřebuje toto místo zaměstnancem s vyšším vzděláním obsadit ihned. Pokud zaměstnavatel akceptuje fakt, že vaše studium je i v jeho zájmu ve smyslu § 231 zákoníku práce, pak nic nebrání tomu, aby byl použit § 232 odst. 1 zákoníku práce. Potom by zaměstnanci náleželo pracovní volno v rozsahu, který určuje zákoník práce, přičemž by mu zároveň náležela i náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel by tak byl povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v těchto případech, cituji § 232 odst. 1 zákoníku práce, abyste byla seznámena s celým rozsahem povinnosti zaměstnavatele:
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

Vedle výše uvedeného se může zaměstnanec dohodnout se zaměstnavatelem na pracovním volnu i v širším rozsahu.

Závěrem nutno upozornit, že zaměstnavatel je oprávněn ve smyslu § 233 zákoníku práce sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace, ke které dal souhlas. V souladu s tímto paragrafem může zastavit poskytování pracovních úlev a náhrad, pokud by zaměstnanec poskytovaných úlev zneužíval. Domnívám se však, že tato skutečnost, vzhledem k vašemu zájmu o zvýšení kvalifikace, vás spíše bude motivovat, než aby vás mohla znepokojit.

Shrnuto:

• Právo na zvýšení kvalifikace zaměstnance s podporou zaměstnavatele není automatické.
• Pokud je zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele, vzniká zaměstnanci právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
• O tom, zda je zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele rozhoduje zaměstnavatel sám.
• Pokud zaměstnavatel neuzná, že zvyšování kvalifikace u konkrétního zaměstnance je v souladu s jeho potřebou, musela by se situace řešit cestou dovolené zaměstnance, respektive jeho žádostí o neplacené pracovní volno.
• Zda zaměstnavatel poskytne zaměstnanci neplacené pracovní volno, je na jeho rozhodnutí.