práce

Indikátor subjektivní kvality pracovního života představuje empirický nástroj, jímž je v sadě různých dílčích aspektů práce reprezentujících šest základních domén spojených s prací a zaměstnáním měřena subjektivní kvalita pracovního života v hlavním zaměstnání ekonomicky aktivní populace České republiky. Daný nástroj v případě dílčích aspektů práce poskytuje údaje ve dvou základních dimenzích, které se vzájemně doplňují. Jednu dimenzi představuje spokojenost měřená na hodnotící škále s póly „velmi špatné“ a „velmi dobré“, druhou dimenzi tvoří subjektivně vnímaná důležitost dílčích aspektů práce měřená na škále s krajními hodnotami „naprosto nedůležité“ a „zcela zásadní“. Na datech sebraných v průběhu let 2018 až 2020 jsme se nyní pokusili podrobněji otestovat, jak se v rámci různých třídění druhého stupně budou diferencovat souhrnné indexy reprezentující jednotlivé domény pracovního života, jež byly zkonstruovány z těchto dat. Základní výsledky těchto analýz a některé vývody z nich prezentujeme v následujícím textu.

Není pochyb, že svět práce je v současné době více než kdy předtím ovlivňován bouřlivým vývojem technologií. Bude pro zvládání nových forem práce a pro přípravu na ně v rámci vzdělávacího systému stačit pouze zvýšení důrazu na technické vzdělávání? A co rizika, která se pod vlivem nových technologií na pracovišti mění? Bude umět společnost reagovat na budoucí změny a bude ochotna a schopna domyslet a promítnout nejen do vzdělávacích strategií, ale především do praxe, novou potřebu vzdělávání, která bude reflektovat zodpovědnější postoj celku i jednotlivců ke vzdělání v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci? Tato stať zkouší hledat na předložené otázky odpovědi.

Demografické stárnutí je objektivní realitou celého vyspělého světa. Paralelně s tím, jak stárne populace, stoupá i průměrný věk pracovní síly. Pracovní život stárnoucích pracovníků ovlivňují jednak přirozené fyziologické změny spojené se stárnutím organismu, které jsou na druhé straně vyvažovány velkou pracovní zkušeností. Psychosociální rizika na pracovišti, která zahrnují komplex vlivů z pracovního i mimopracovního prostředí mohou mít velký vliv zejména na tuto skupinu zaměstnanců. Starší pracovníci mohou patřit mezi skupiny ohrožené projevy negativního sociálního chování, mohou propadat depresím, trpět muskuloskeletálními obtížemi, apod. Toto vše má dopady na pracovní výkon, absentismus, fluktuaci, pracovní neschopnost, pracovní úrazovost, časný odchod do starobního důchodu. Aby bylo vůbec prodlužování pracovní kariéry možné, je nutné vytvářet odpovídající podmínky na pracovišti a zohledňovat veškeré aspekty pracovního života i pracovní schopnosti a možnosti zaměstnance. Mezi důležitá preventivní opatření patří jasný legislativní rámec, spolupráce a efektivní komunikace všech zúčastněných – státu, zaměstnavatelů i zaměstnanců. Samozřejmou prevencí musí být zdravý životní styl.

Tento článek se zaměřuje na problematiku pracovního stresu. Je zde představena možnost komplexního přístupu k řízení pracovního stresu a psychosociálních rizik ve firemní praxi, který může podpořit systém BOZP a přinést úspory.

Recenze na knihu: Režim práce a odpočinku

Recenze na knihu: Jak je v Česku vnímána práce