JOSRA Kvalita pracovního života

Jistota pracovního místa je jedním z nejdůležitějších aspektů pracovního života a jako nejvýznamnější faktor spolu s finančním ohodnocením práce ji vnímají i samotní ekonomicky aktivní lidé. Přestože v jejím hodnocení v průběhu času převažuje pozitivní percepce, nezanedbatelná část ekonomicky aktivní populace žije v nejistotě a v obavách ze ztráty zaměstnání. Podrobnější analýza výsledků empirického šetření ekonomicky aktivní populace České republiky z přelomu května a června 2014 ukazuje významné sociodemografické rozdíly jak v postoji k důležitosti jistoty pracovního místa, tak v samotném hodnocení této jistoty v současném hlavním zaměstnání.

Charakter práce odráží specifika pracovního místa a profese vykonávané v rámci definovaných klasifikací činností a skupin zaměstnání. Trh práce, vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech hospodářství a profesní struktura zaměstnanců zaznamenaly v posledních letech změny odrážející aktuální trendy a jevy mezi něž patří především dynamický růst sektoru služeb související s rozvojem a aplikací nejmodernějších technologií. Primární sektor zastoupený především odvětvím zemědělství naopak vykazuje značný útlum v počtu zaměstnaných. Článek dokládá zmiňované trendy statistickými údaji a doplňuje pohled na problematiku charakteru práce výsledky ze šetření ekonomicky aktivní populace České republiky z roku 2014[2] zachycující subjektivní hodnocení respondentů u vybraných dimenzí jejich současné práce.

Průzkumy kvality pracovního života v České republice obvykle odhalují pozitivní obrázek reality, ve které je většina pracujících se svou prací spokojena nebo v níž se průměrná spokojenost nalézá v pozitivních hodnotách nabízených stupnic. Tento text je první částí z dvojice statí, která se pokouší narušit tento zjednodušený obrázek předvedením nesouladu mezi tím, zda pracující hodnotí různé aspekty pracovního života v jejich současném zaměstnání jako dobré nebo špatné a tím, jak jsou pro ně tyto aspekty důležité. V této, první, části je především na základě originálního výzkumného nástroje SQWL ukázáno, které aspekty své práce čeští pracující hodnotí jako dobré, a které případně nikoli, a následně také, které jsou pro ně důležité více a které méně.