Důstojná práce pro všechny - téma 95. mezinárodní konference práce

Jednání letošní v pořadí již 95. mezinárodní konference práce (MKP) bylo pro ČR, jednu ze 42 zakládajících zemí MOP, mimořádně významné. Česká republika byla zvolena za předsedající zemi a náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Sajda předsedal celému jednání konference. Této cti se dostalo naposledy Československu v roce 1925, kdy předsedajícím byl dr. Edvard Beneš. MKP se konala v Ženevě ve dnech 31. 5.-16. 6. 2006 za účasti 3828 delegátů zastupujících vlády, odbory a zaměstnavatele ze 166 zemí.

Základní cíl MOP

Zpráva generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce (MÚP) Juana Somavii se zabývala otázkami měnících se modelů ve světě práce v souvislosti se základním cílem MOP, jímž je důstojná práce pro všechny.

Co charakterizuje globální svět práce?

• Na celém světě rapidně rostou pracovní síly, přičemž více než 3 miliardy lidí pracují nebo hledají práci. Do roku 2015 se očekává jejich nárůst o více než 430 milionů, z čehož převážná většina bude pocházet z rozvojových zemí, kde je 80 % celosvětových pracovních sil.
• Pro snížení globální nezaměstnanosti bude nutné vytvořit každý rok více než 43 milionů nových pracovních míst.
• Ženy představují 40 % z celkových pracovních sil. Od roku 1991 jejich počet vzrostl z 1 na 1,22 mld. Ženy stále čelí řadě překážek, pokud jde o spravedlivou integraci na trhu práce.
• Nezaměstnanost mladých v poslední dekádě globálně vzrostla z 12,1 na 13,7 %.
• Dětská práce se za poslední čtyři roky snížila o 11 %, i tak však v roce 2004 bylo zaznamenáno více než 218 milionů případů dětské práce.
• Po celém světě prudce narůstá počet osob starších 60 let a vzrostl počet pracujících mužů a žen starších 50 let.
  Na celkové míře zaměstnanosti se zvyšuje podíl sektoru služeb, který dosáhl 39 %, 40% podíl připadá na zemědělství a 21% na průmysl.
• Nutnost prosadit změny na trhu práce vychází z naléhavé potřeby redukovat chudobu a nerovnost mezi národy, z technologické transformace informačních procesů, ze zvyšující se globální konkurence související s obchodní a finanční liberalizací, z dramatického snížení nákladů na dopravu a komunikační technologie, vlivu globálních výrobních systémů a růstu mezinárodní migrace za prací, dále ze zvyšujícího se vlivu stínové ekonomiky, diskriminace v zaměstnání a povolání a z rostoucího tlaku na flexibilitu a bezpečnost trhů práce.
• Globální ekonomika neprodukuje dostatek důstojné práce a je patrné, že práce se dále znehodnocuje a ekonomický optimizmus pro některé je spojen s hlubokým sociálním pesimizmem pro mnohé.

Problémy s porušováním mezinárodních úmluv

Také letos se mezinárodní konference práce zabývala porušováním ratifikovaných úmluv Mezinárodní organizace práce v některých členských zemích na základě výběru provedeného experty.

Problémy s dodržováním úmluv nemají jen členské státy, ale také sama MOP. Účastníkům konference byl rozdán dopis zaměstnanců MOP, který se odvolává na rezoluci přijatou v roce 2003 k otázce pracovního poměru, podle které je ochrana zaměstnanců srdcem mandátu MOP a že všichni zaměstnanci, bez ohledu na svůj zaměstnanecký status, by měli pracovat v podmínkách slušného zacházení a důstojnosti.

Dopis poukazuje na to, že v souladu s těmito záměry všichni zaměstnanci Mezinárodního úřadu práce nepracují. Je s nimi opakovaně uzavíráno velké množství smluv o externí spolupráci, které nezakládají nároky na pojištění ani jakékoliv jiné dávky.

Nucené práce v Myanmaru

Členové aplikačního výboru MOP byli seznámeni se stále se zhoršujícím vývojem situace v Myanmaru, dříve Barmský svaz. Výbor odsoudil skutečnost, že nucená práce je v zemi stále široce rozšířeným jevem, zejména prostřednictvím armády. Místo toho, aby vláda tuto praxi v zemi ukončila, stíhá osoby, které na tento nepřijatelný jev upozorňují, takže oběti nucené práce jsou postiženy dvojnásobně.

Případ porušování odborových práv v Bělorusku

Výbor expertů MOP znovu požádal běloruskou vládu, aby přijala opatření ke změně prezidentského dekretu A. Lukašenka k regulaci činnosti politických stran, odborových organizací a jiných veřejných sdružení.

Běloruská vláda nepodává podrobné informace o stížnostech na protiodborovou diskriminační praxi v zemi a setrvává na stanovisku, že v zemi prováděná inspekce neobjevila žádné případy diskriminace odborů v podnicích, vůči nimž stížnosti směřovaly.

Současný postup vedení země zadává příčinu k obavám, že v Bělorusku budou eliminovány poslední zbytky nezávislého odborového hnutí.

Nejhorší formy dětské práce v USA

Tento případ byl významný proto, že se týká ekonomicky nejsilnější země, která současně i v rámci MOP často a s velkým důrazem vystupuje na ochranu základních práv v jiných zemích světa. USA se dostaly do rozporu s úmluvou č. 182 o vyloučení nejhorších forem dětské práce zejména kvůli zaměstnávání značného počtu dětí v zemědělství v podmínkách, které odporují minimálním standardům práce. Příliš dlouhá pracovní doba, která brání i školní docházce, dále byly zjištěny případy, kdy děti musí pracovat s nedostatečným odpočinkem ve vedru či v mrazu bez potřebných ochranných opatření, ve zdraví škodlivém prostředí vystavujícím děti působení karcinogenních, popřípadě jiných škodlivých látek. USA mají i problémy se zneužíváním dětí v zábavním průmyslu a k sexuálním službám.

Americká vláda svoji zprávu zaslala v této záležitosti pozdě, a proto vládní delegát vystoupil s delším projevem, ve kterém informoval o řadě přijatých opatření. Závěrem přislíbil jménem americké vlády plnit důsledně závazky ve vztahu k vyloučení všech nejhorších forem dětské práce v zemi.

Zákon dovoluje dvanácti- až třináctiletým dětem pracovat po neomezenou pracovní dobu mimo školní docházku při sklizni pod rozpáleným sluncem bez dostatečného přísunu vody a hygienických podmínek. Nejvíce pracují děti v potravinářství a jako pomocné síly ve fast foodech a jiných restauracích, kde je jejich pracovněprávní ochrana vymáhána jen zřídka.

Britský zástupce zaměstnanců uvedl, že v zemědělství v USA pracuje cca 800 000 příslušníků nejzranitelnější skupiny nejbohatšího národa světa, kterou jsou děti migrujících zemědělských zaměstnanců, popřípadě v zemi usazených zaměstnanců, a vyjmenoval řadu odstrašujících případů.

Zástupce dělnické skupiny ve svém závěrečném vystoupení vyslovil politování, že USA, jako země, která je hrdá na svůj vysoký standard v oblasti lidských práv, se neotevřely v této otázce mezinárodnímu inspekčnímu mechanizmu MOP. To snižuje jejich právo dávat v tomto směru lekce jiným státům, které úmluvu č. 182 ratifikovaly.

Výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Podle odhadů MOP každý den zemře okolo 6 tisíc pracujících v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Proto nové návrhy mají podpořit význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zejména praktickou realizací národních programů.

Výbor se dále zabýval návrhem rezoluce o zákazu užívání azbestu. Rezoluce konstatuje, že počet pracujících umírajících na nemoci způsobené vystavení azbestu je alarmující, a vyzývá k budoucímu vyloučení užívání všech látek obsahujících azbest.

Nesporným úspěchem 95. mezinárodní konference práce je přijetí nových instrumentů - úmluvy a doporučení o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a doporučení k pracovnímu poměru.

Již delší dobu je však patrné, že přijímání nových mezinárodních standardů definujících soubory určitých práv zaměstnanců je stále obtížnější a že ze strany zaměstnavatelů dochází k jejich koordinovanému odmítání.

ZDROJ:
Důstojná práce pro všechny? In Sondy [online]. Praha : ČMKOS, 2006 [cit. 05-08-2006]. Dostupný z WWW: <http://www.tydenik-sondy.cz/verze2006/>.