kvalita pracovního života

Policy Briefs VÚBP, v. v. i., poskytují stručná shrnutí hlavních zjištění, výsledků a výstupů z výzkumných projektů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších souvisejících oblastech, které řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. Tentokrát na téma Regionální rozdíly v kvalitě pracovního života v ČR.

Vyšlo nové dvojčíslo Časopisu výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA).

Quality of working life in the Czech Republic has been regularly assessed at the national level using the Subjective Quality of Working Life index (SQWLi), yet little is known about the relationships between the individual domains, as well as their relationships with other aspects of workers’ lives. This article shows that there is a strong correlation among the domains in terms of importance and evaluation, separately, but the cross-correlation between importance and evaluation is low. Higher work flexibility, better overall job characteristics, and better physical and mental health are all associated with higher working life evaluation.

Indikátor subjektivní kvality pracovního života (Subjective Quality of Working Life index; SQWLi) je v již více než deset let používán k měření kvality pracovního života v České republice. Výzkumný ústav bezpečnosti práce ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky každoročně pořádají populačně reprezentativní sběr dat, za účelem sledování změn v kvalitě pracovního života na makroekonomické úrovni. Tento článek popisuje sběr dat v roce 2022 a jeho hlavní výsledky.

Temporary work arrangements have become increasingly popular, leading to inherently less security for workers compared to permanent contracts. Using Structural Equation Modelling on a sample of 1,698 employees, representative of the overall employee population in the Czech Republic, we show that temporary workers show lower overall quality of working life than their peers with permanent contracts, and that the pathway of effect is both direct and indirect, mediated through worse perception of one’s job. At the same time, the perception of support from managers and organisation appears unaffected by the type of contract, suggesting an equivalent treatment of workers by organisations. The results highlight the need to provide adequate support to temporary workers during the ongoing shift towards more prevalent temporary employment in order to maintain or improve satisfactory quality of working life levels in the organisation and the broader society.

Ke konci roku 2021 vyšlo nové číslo odborného recenzovaného periodika Časopisu výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (Journal of Safety Research and Applications, JOSRA). Je dostupné online na adrese https://www.bozpinfo.cz/casopis-josra. Číslo tvoří 11 recenzovaných článků.

Tento článek poukazuje na negativní dopady problémů chování na pracovišti - existenci šikany, ponižování, špatného vztahu s nadřízeným aj. - na celkovou kvalitu pracovního života, pracovní angažovanost a širší spokojenost se životem a pracovní (ne)pohodu. V první části se zaměřuje na pravděpodobnost výskytu problémů u různých skupin zaměstnanců, dále pak poukazuje na vysokou pravděpodobnost výskytu dalších problémů u zaměstnanců, kteří už trpí jedním problémem. V poslední části pak analyzuje rozdíly v cílových ukazatelích v závislosti na výskytu jednoho a více problému na pracovišti. Analýza byla provedena na základě populačně reprezentativních dat od téměř dvou tisíc respondentů z listopadu 2020.

Tento článek poukazuje na dopady pandemie covid-19 na život pracujících lidí v České republice. Analýza populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že specifické důsledky jako jsou pokles příjmu, ztráta zaměstnání a nutnost/možnost pracovat z domova byly v rámci populace rozšířeny velice nerovnoměrně. Na jedné straně např. pouze 18 % dotázaných úředníků odpovědělo, že v důsledku covid-19 poklesl jejich příjem, na druhou stranu na stejnou otázku odpovědělo kladně 56 % samostatně výdělečně činných a podnikatelů. V celkovém průměru pocítila ztrátu příjmu v důsledku covid-19 téměř čtvrtina pracující populace a třetina začala pracovat z prostředí domova. Druhá část analýzy pak ukazuje výrazný propad v celkové subjektivně měřené kvalitě pracovního života pro ty, kterých se negativní dopady týkaly, stejně jako pro pracující z domova v případě, že neměli připravené adekvátní technologické zázemí nebo se nemohli soustředit na práci.

Indikátor subjektivní kvality pracovního života představuje empirický nástroj, jímž je v sadě různých dílčích aspektů práce reprezentujících šest základních domén spojených s prací a zaměstnáním měřena subjektivní kvalita pracovního života v hlavním zaměstnání ekonomicky aktivní populace České republiky. Daný nástroj v případě dílčích aspektů práce poskytuje údaje ve dvou základních dimenzích, které se vzájemně doplňují. Jednu dimenzi představuje spokojenost měřená na hodnotící škále s póly „velmi špatné“ a „velmi dobré“, druhou dimenzi tvoří subjektivně vnímaná důležitost dílčích aspektů práce měřená na škále s krajními hodnotami „naprosto nedůležité“ a „zcela zásadní“. Na datech sebraných v průběhu let 2018 až 2020 jsme se nyní pokusili podrobněji otestovat, jak se v rámci různých třídění druhého stupně budou diferencovat souhrnné indexy reprezentující jednotlivé domény pracovního života, jež byly zkonstruovány z těchto dat. Základní výsledky těchto analýz a některé vývody z nich prezentujeme v následujícím textu.