Česká republika

20.12.2023
This study investigates the factors influencing job change decisions in the Czech Republic during the high inflation period of 2022-2023, using data from a survey by the Institute for Sociology of the Czech Academy of Sciences and the Occupational Safety Research Institute. Analysing responses from 956 workers, the research focuses on the roles of financial pressures, psychological wellbeing, and burnout in shaping decisions to change jobs, retrain, or pursue additional employment. Findings highlight a significant inclination towards job changes, driven by both financial and non-financial factors, but also reveal a notable gap between intentions and actual actions. The study underscores the limited impact of recent salary adjustments and suggests the necessity for comprehensive strategies that address the multifaceted challenges faced by employees in times of economic uncertainty.
21.12.2022
Quality of working life in the Czech Republic has been regularly assessed at the national level using the Subjective Quality of Working Life index (SQWLi), yet little is known about the relationships between the individual domains, as well as their relationships with other aspects of workers’ lives. This article shows that there is a strong correlation among the domains in terms of importance and evaluation, separately, but the cross-correlation between importance and evaluation is low. Higher work flexibility, better overall job characteristics, and better physical and mental health are all associated with higher working life evaluation.
21.12.2022
This article reports on the regional differences in subjectively perceived quality of working life – measured using the Subjective Quality of Working Life index – in the Czech Republic. Using survey responses from 2,026 workers from 2020, representative of the working population, we show that variance in quality of working life is lower than in objective measures of social and economic development. At the same time, both importance and evaluation of the quality of working life domains are linked to macroeconomic characteristics, specifically unemployment and average gross wage.
21.12.2022
Indikátor subjektivní kvality pracovního života (Subjective Quality of Working Life index; SQWLi) je v již více než deset let používán k měření kvality pracovního života v České republice. Výzkumný ústav bezpečnosti práce ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky každoročně pořádají populačně reprezentativní sběr dat, za účelem sledování změn v kvalitě pracovního života na makroekonomické úrovni. Tento článek popisuje sběr dat v roce 2022 a jeho hlavní výsledky.
31.10.2021
Text na základě srovnání dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2020 realizovaného na přelomu listopadu a prosince s daty ze srovnatelných výzkumů z let 2018 a 2014 analyzuje dopady pandemie COVID-19 a změn v pracovní oblasti, které si vynutila či přinesla, na kvalitu pracovního života měřenou prostřednictvím subjektivního indikátoru pracovního života (SQWLi). Výsledky ukazují, že v hodnocení řady dílčích aspektů práce došlo k posunům provázeným výraznou změnou dřívějšími výzkumy stabilně reprodukovaných profesních, odvětvových a jiných rozdílů. Vedle některých očekávatelných negativních posunů se objevily i změny hodnocení v pozitivním směru, přičemž v obou případech se tyto změny často lišily v závislosti na typu ekonomické aktivity, profesi či odvětví.
03.05.2021
Indikátor subjektivní kvality pracovního života představuje empirický nástroj, jímž je v sadě různých dílčích aspektů práce reprezentujících šest základních domén spojených s prací a zaměstnáním měřena subjektivní kvalita pracovního života v hlavním zaměstnání ekonomicky aktivní populace České republiky. Daný nástroj v případě dílčích aspektů práce poskytuje údaje ve dvou základních dimenzích, které se vzájemně doplňují. Jednu dimenzi představuje spokojenost měřená na hodnotící škále s póly „velmi špatné“ a „velmi dobré“, druhou dimenzi tvoří subjektivně vnímaná důležitost dílčích aspektů práce měřená na škále s krajními hodnotami „naprosto nedůležité“ a „zcela zásadní“. Na datech sebraných v průběhu let 2018 až 2020 jsme se nyní pokusili podrobněji otestovat, jak se v rámci různých třídění druhého stupně budou diferencovat souhrnné indexy reprezentující jednotlivé domény pracovního života, jež byly zkonstruovány z těchto dat. Základní výsledky těchto analýz a některé vývody z nich prezentujeme v následujícím textu.
03.05.2021
V České republice je možné identifikovat regiony se zvýšenou mírou pracovní úrazovosti. Jedním z takových regionů je i okres Tábor. V tomto okrese byla zaznamenána průměrná hodnota četnosti pracovních úrazů v období let 2013 až 2019 ve výši 2,05 nových případů pracovních úrazů za rok v přepočtu na 100 zaměstnaných osob. Tato hodnota převyšuje republikový průměr, který odpovídá četnosti 1,27 nových případů. V tomto okrese pak byly identifikovány podniky, kde je i několikanásobně tato hodnota překročena. Jedná se především o malé a střední podniky. Z těchto podniků pak byly vybrány tři, pro které byla zpracována podrobnější analýza. Z provedených prací mimo jiné vyplynulo, že jedním z hlavních důvodů zvýšené pracovní úrazovosti je nedostatečný přístup k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což potvrdili i příslušní pracovníci těchto podniků.
01.01.2019
Cílem výzkumného úkolu je vytvořit odbornou základnu pro potřebnou úpravu, doplnění, specifikaci právní úpravy agenturního zaměstnávání v rámci ČR. Stěžejními aktivitami bude komparace stávající právní úpravy agenturního zaměstnávání se stavem v jiných státech Evropské unie, v návaznosti pak zmapování a rozbor otázky vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce, zastřeného zprostředkování zaměstnání a identifikace krizových míst pro obcházení stávajících právních předpisů. Nakonec bude vytvořen komplexní podkladový materiál v dané problematice pro potřeby rezortu MPSV.
01.01.2019
Cílem řešení projektu je tvorba kompletní poznatkové základny v problematice psychosociálních rizik, pro tvorbu, úpravu a doplnění právních předpisů v daném směru, podporu zaměstnavatelů, zástupců a zaměstnanců se zdravotním postižením.
31.12.2018
Na základě dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2018 realizovaného v květnu 2018 na reprezentativním vzorku 2068 respondentů z ekonomicky aktivní populace ČR ve věku od 18 let článek představuje, jak ekonomicky aktivní lidé hodnotí prestiž své vlastní profese ve svém hlavním zaměstnání.
31.12.2018
Dynamika pracovního trhu v České republice s sebou neodmyslitelně přináší důsledky v podobě postupné proměny charakteru práce. Ruku v ruce s uvedeným trendem přicházejí nová pracovní rizika, nebo se silněji připomínají všeobecně známá. Zmiňované trendy jsou v článku doloženy statistickými údaji zachycujícími subjektivní hodnocení charakteru práce a pracovních rizik respondenty z dotazníkového šetření 2018.
31.12.2018
Flexibilní formy zaměstnání nejsou v České republice prozatím natolik běžnou praxí, jako je tomu jinde v Evropě. Nicméně i český trh práce přináší v posledních letech potřebu se těmito alternativami více zabývat, především v souvislosti s rychlým rozvojem ICT, implementací nových technologií, robotizací a digitalizací a v neposlední řadě také ve vztahu k otázkám rodičovství, ekonomickým aktivitám žen-matek a rodinné politice státu. Příspěvek speciálního vydání časopisu JOSRA zmiňuje, jaké podoby může flexibilní práce mít a u vybraných z nich pak jejich stručnou charakteristiku. S využitím statistických výsledků subjektivního hodnocení respondentů v rámci reprezentativního šetření kvality pracovního života 2018 článek dokládá, jak se tyto flexibilní formy práce týkají naší ekonomicky aktivní populace, přičemž poukazuje na možné rozdíly subjektivních hodnocení podle pohlaví, věku, vzdělání a odvětvového členění. Hodnocení respondentů bylo rovněž analyzováno z pohledu práce přesčas, práce v noci a o víkendech. Fenomén poslední doby, kterým je být neustále k dispozici svému zaměstnavateli nebo zákazníkům, byl respondenty také subjektivně hodnocen.
14.06.2018
Článek informuje o 2. ročníku národní soutěži pro odborně způsobilé osoby k činnostem koordinátora BOZP na staveništi, jejímž cílem je podpořit aktivní přístup ke správnému provádění zákonem uložených činností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v České republice, zpopularizovat tuto pracovní činnost, zvýšit prestiž koordinátora BOZP na staveništi ve vztahu k ostatním účastníkům ve výstavbě a podpořit oprávněné požadavky koordinátorů BOZP na staveništi na řádné finanční ohodnocení jejich činnosti.
20.04.2018
Cílem projektu je zmapování potenciálních dopadů Průmyslu 4.0 na současné pracovní pozice Operátorů 3.0 v průmyslu a v návaznosti na problematiku terciárního vzdělávání s ohledem na bezpečnostní inženýrství.
01.01.2018
Výzkumné aktivity budou zaměřeny na subjektivně vnímanou kvalitu pracovního života ekonomicky aktivních obyvatel ČR. Jedná se o zajištění a získání zpětné vazby o účinnosti politik, koncepcí, strategií v oblasti sociální politiky. Získávání zpětné vazby je důležité pro tvorbu podkladů pro budoucí směřování politik v rámci zkvalitnění výkonu státní správy a efektivní alokace veřejných prostředků. Hlavním cílem je zjistit aktualizovanou subjektivně vnímanou kvalitu pracovního života ekonomicky aktivních obyvatel ČR, získat aktualizovanou, doplněnou poznatkovou základnu v daném směru.
31.07.2017
Souhrnná informace o Veletrhu vědy, o účasti VÚBP, v.v.i., na této největší popularizační akci svého druhu v České republice a o přibližování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejširší veřejnosti.
19.05.2017
Článek informuje o 4. ročníku národní soutěži pro odborníky v oblasti BOZP, jejímž cílem je podpořit aktivní přístup k provádění úkolů v prevenci rizik, zpopularizovat tuto pracovní činnost, zvýšit prestiž osob, které úkoly v prevenci rizik plní, a podpořit jejich oprávněnou hrdost na dosažené úspěchy.
30.06.2015
Jistota pracovního místa je jedním z nejdůležitějších aspektů pracovního života a jako nejvýznamnější faktor spolu s finančním ohodnocením práce ji vnímají i samotní ekonomicky aktivní lidé. Přestože v jejím hodnocení v průběhu času převažuje pozitivní percepce, nezanedbatelná část ekonomicky aktivní populace žije v nejistotě a v obavách ze ztráty zaměstnání. Podrobnější analýza výsledků empirického šetření ekonomicky aktivní populace České republiky z přelomu května a června 2014 ukazuje významné sociodemografické rozdíly jak v postoji k důležitosti jistoty pracovního místa, tak v samotném hodnocení této jistoty v současném hlavním zaměstnání.
30.06.2015
Charakter práce odráží specifika pracovního místa a profese vykonávané v rámci definovaných klasifikací činností a skupin zaměstnání. Trh práce, vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech hospodářství a profesní struktura zaměstnanců zaznamenaly v posledních letech změny odrážející aktuální trendy a jevy mezi něž patří především dynamický růst sektoru služeb související s rozvojem a aplikací nejmodernějších technologií. Primární sektor zastoupený především odvětvím zemědělství naopak vykazuje značný útlum v počtu zaměstnaných. Článek dokládá zmiňované trendy statistickými údaji a doplňuje pohled na problematiku charakteru práce výsledky ze šetření ekonomicky aktivní populace České republiky z roku 2014[2] zachycující subjektivní hodnocení respondentů u vybraných dimenzí jejich současné práce.
30.06.2015
Spokojenost s celkovým pracovním životem je jednoduchým subjektivním indikátorem kvality pracovního života, který v sobě propojuje oblast práce s kvalitou života jako takového. Text představuje a analyzuje jeho základní výsledky z empirického šetření ekonomicky aktivní populace České republiky, které proběhlo na přelomu května a června 2014.

Stránky

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail