BOZP

Výzkumný úkol bezprostředně navazuje na projekt institucionální podpory 06-2020-VÚBP Hodnocení a řízení pracovních rizik na strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření. Výzkumný úkol se zabývá problematikou zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci strážníků prostřednictvím zavádění inovativních postupů v procesu jejich odborné přípravy a vzdělávání. Na základě posouzení současného stavu systému vzdělávání a odborné přípravy strážníků bude navržen inovativní vzdělávací program, jehož součástí budou originální instruktážní videa a příklady dobré praxe.  

Článek se věnuje možnostem využití a přínosům digitálních knihoven a archivů pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). V úvodu poskytuje rámcový vhled do problematiky a významu digitalizace archivů a knihoven a seznamuje se základní terminologií. V rámci výzkumného úkolu řešeného z institucionální podpory Zefektivnění vyhledávání v digitálním archivu BOZP Safe a propojení s Encyklopedií BOZP řešíme zkvalitnění přístupu k vědeckým a odborným informacím z oblasti prevence rizik, proto je část článku věnována otevřenému přístupu k vědeckým informacím a digitálním a digitalizovaným fondům (současné a budoucí trendy, situace v České republice). Závěrečná část je pak zaměřena na možnosti využití a přínosy digitálních knihoven a archivů pro oblast BOZP, představuje současné trendy v oblasti digitálních archivů a seznamuje s digitálních archivem BOZP Safe, který je hlavním výstupem zmiňovaného výzkumného projektu.

Klíčovým nástrojem pro ochranu hráčů, a tedy pro dodržení a naplňování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ve fotbalovém prostředí, jsou pravidla fotbalu, která jsou pravidelně vydávaná místní fotbalovou asociací v kooperaci s nadnárodní fotbalovou asociací IFAB. Cílem článku je upozornit hráče na právní rizika spojená s jejich zákroky ve hře. Článek dále mapuje dosažené výsledky výzkumného úkolu Bezpečnost práce ve sportu.

Hlavním cílem celého projektu bude pomocí systému školení BOZP a prostřednictvím virtuální reality zefektivnit vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v oblasti BOZP. Bude vytvořena řada software pro vzdělávání zaměstnanců v BOZP, zejména v konkrétních oblastech zdravotnictví a dílčím způsobem též v oblasti sociálních služeb. Zvýšení dostupnosti školení má přímou souvislost se zvýšením bezpečnosti těchto pracovníků (pro 0,41 miliónu pracujících ve zdravotnictví).  

Výraz „podcasting“ se užívá ve významu „způsob šíření audioinformací“ čili zvukových informací, „způsob šíření informací zvukem“, „převod textu na zvuk“. Podcasty budou zpracovány pro celkem tři okruhy, které byly řešitelskou skupinou vybrány pro jejich adekvátnost v rámci projektu samotného, ale i díky aktuálnosti tématu v zahraničních i místních médiích.

Cílem výzkumného úkolu bude zmapovat stav úrovně zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnanců a dalších pracovníků (dobrovolníků) působících ve vybraných oblastech sociálních služeb a navrhnout možná řešení vedoucí ke zlepšení stávající situace. Metodologie a způsob získávání informací bude několika druhový, aby byl zajištěn co nejpřesnější výstup. V rámci výzkumného úkolu bude začleněna i oblast zahrnující specifické podmínky v krizových situacích s důrazem nejen na dobu pandemie apod.

Provozovatel je povinen zajistit bezpečnost svých zaměstnanců a ostatních osob s jeho vědomím se vyskytujících v provozech nejen za běžných pracovních podmínek, ale také v mimořádných situacích, které lze předvídat. Jednou z takovýchto situací je kybernetický útok, ať už vedený jen na informační systémy, nebo zaměřený i na fyzické ovládnutí technologií a sabotáž. Význam těchto akcí pak poroste s přechodem na Průmysl 4.0. Příspěvek se zabývá historií kybernetických útoků na podniky v historii v cizině i u nás s vytýčením významných milníků v jejich vývoji, jejich dopady na podnik i bezpečnost a nutností tento problém řešit.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je celosvětově řešená problematika. Většina států má v národním měřítku nastaveny potřebné systémy, které napomáhají k ochraně zaměstnanců a k minimalizaci vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Globálně však tato oblast zcela propojena není. S rostoucí globalizací je potřeba vnímat i nové skupiny zaměstnanců, které je potřeba chránit. Jedná se o migranty, kteří jsou specifickou skupinou, u které je hlavním problémem především jazyková bariéra popřípadě jiný žebříček hodnot. Ten může být ovlivněn kulturním prostředím, ze kterého migranti pocházejí, popřípadě důvody, které vedly tyto osoby k migraci. To se projevuje především v případě krátkodobé pracovní migrace, kdy hlavním smyslem migranta je práce. Zatímco v majoritní skupině zaměstnanců se začíná řešit problematika souladu osobního a pracovního života, toto v případě migrujících zaměstnanců platit nemusí. Zde předložený příspěvek je upraveným a rozšířeným překladem práce T. P. Fullera (2019), kterou se snaží přiblížit české a slovenské odborné veřejnosti, a kterou v některých částech dále doplňuje. Předložený příspěvek je rozdělen do tří částí, které budou publikovány v samostatných příspěvcích.

Infografika pro zaměstnavatele (osvětové materiály kampaně pro zaměstnavatele s názvem CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA PREVENCI)