bezpečnost práce

I poměrně jednoduchými a nenákladnými postupy mohou teroristé dospět k útočným prostředkům, jež jsou schopny ohrozit životy desítek až stovek lidí a to dokonce i v případě, že vyloučíme konvenční střelné zbraně, průmyslové trhaviny apod. Mezi tyto útočné prostředky spadají zejména hořlaviny (respektive zápalné látky), jednoduché pyrotechnické složek a také výbušniny vyrobitelné podomácku z běžně dostupných a volně prodejných surovin. Opomenout nelze ani použití toxických chemických látek nebo nasazení látek radioaktivních, např. v podobě tzv. „špinavé bomby“, jež je mimo jiné schopna účinně zamořit zasaženou oblast a vyvolat také závažné psychologické dopady. Tento článek uvádí příklady útočných prostředků spadajících do kategorie výbušnin, hodnotí náročnost jejich domácí výroby i dostupnost výchozích surovin a diskutuje rizika s touto výrobou spojená. Obsahem článku je přitom popis zejména těch útočných prostředků, jejichž příprava je natolik jednoduchá, že ji mohou realizovat i osoby s minimálními znalostmi z oboru chemie a omezeným laboratorním vybavením. Článek v závěru poukazuje na hrozby, které stávající tržní možnosti i široká dostupnost informací o výrobě výbušnin pro naši společnost představují. Současně článek zdůrazňuje také trestněprávní a bezpečnostní důsledky plynoucí z nelegální (domácí) výroby výbušnin.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., pod záštitou ministra práce a sociálních věcí a ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce vyhlásil v říjnu 2011 První ročník národní soutěže PROFESIONÁL BOZP.

Mezinárodní organizace práce slaví Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 28. dubna s cílem celosvětově propagovat prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání. Pokud je i pro vás nebo vaši firmu tento den něčím výjimečný, napište nám o tom na bozpinfo@vubp-praha.cz.

Obsahy čísel časopisu Journal of Safety Research za rok 2011

V posledních letech zaznamenaly nanotechnologie nebývalý rozvoj. V souvislosti s tím vyplynuly také oprávněné obavy týkající se bezpečnosti. S ohledem na některé nepříznivé zkušenosti z minulosti (škodlivé účinky azbestu, cigaretového kouře, výfukových plynů, DDT atd.) je v současnosti k tzv. „novým rizikům“, mezi něž jsou potenciální nežádoucí důsledky nanotechnologií řazeny, přistupováno v souladu s tzv. „principem předběžné opatrnosti“. Předběžná opatrnost nás vyzývá k tomu, abychom očekávali možnou škodu vždy, je-li to možné a provedli všechna dostupná opatření pro snížení potenciálních rizik. Tam, kde existuje vědecký doklad nebo odůvodněný předpoklad o tom, že může docházet k ohrožení lidského zdraví, by měla být přijata ochranná opatření, i když neexistuje úplná vědecká jistota o tom, že může k nežádoucím důsledkům docházet. Princip předběžné opatrnosti je však potřeba vnímat jako přechodné řešení, jehož aplikace je vhodná pouze po dobu, dokud nebudou získány všechny klíčové znalosti, které umožní přijmout ekonomicky, technicky i společensky nejvhodnější opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (potenciálně) exponovaných osob. V zájmu každého státu je proto rozvíjet výzkum v oblasti nanobezpečnosti (tj. BOZP při výrobě a používání nanomateriálů a nanotechnologií). Evropská unie stanovila prostřednictvím Evropské agentury pro BOZP v oblasti nanobezpečnosti tyto cíle: (1) vývoj metod pro odhad expozice novým materiálům na pracovištích (zejména nanočásticím a aerosolům) a (2) výzkum potencionálních nebezpečí, které nové materiály skýtají. Dalšími cíli výzkumu je vývoj postupů pro jejich detekci a monitorování v pracovním ovzduší a zaznamenávání změn zdravotního stavu exponovaných jedinců. Ačkoli tento výzkum probíhá více než 10 let a EU i USA na něj vynakládají stále větší finanční prostředky, jeho výsledky nejsou uspokojivé. Hlavní potíží je skutečnost, že obrovská množství informací, která poskytuje základní výzkum, nejsou vhodným způsobem převáděna do podoby nástrojů a opatření využitelných v provozní praxi, doporučených standardech či legislativě. Cílem tohoto příspěvku je proto seznámit čtenáře s aktuálními poznatky o účincích nanočástic na lidské zdraví, s klíčovými otázkami nanobezpečnosti, se způsoby hodnocení rizik a s vhodnými opatřeními pro prevenci rizik při provozování nanotechnologií.

Soutěž „UDĚLEJME ZMĚNU v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti“ má své vítěze. Vedle zástupců Velké Británie byli úspěšní také Češi.

Již několik let naše právní předpisy stanoví povinnost zaměstnavatelů hodnotit rizika na pracovišti a přijímat opatření proti vyskytujícím se rizikům. Cílem práce bylo provést aplikovaný výzkum pomocí dotazníkového šetření a zjistit, jak jsou zaměstnanci informováni o rizicích na pracovišti a jaké mají postoje k dodržování pravidel bezpečnosti práce. Ve výzkumu byli zahrnuti respondenti všech odvětví a ve vyhodnocení bylo provedeno porovnání stavebnictví jako rizikové odvětví s ostatními odvětvími.

U příležitosti patnáctého roku trvání programu "Bezpečný podnik" převzal ministr práce a sociálních věcí záštitu nad soutěží PROFESIONÁL BOZP.

K úrazům v kancelářích sice dochází méně často, ale přesto se dějí. V tomto článku přinášíme 25 kroků, ze kterých můžete vycházet, abyste redukovali riziko úrazu zaměstnanců pracujících v kancelářích.