Zástupci Odborového svazu dopravy a Svazu dopravy ČR - sekce silniční dopravy se v květnu sešli s rezortním ministrem Alešem Řebíčkem. Jednání se týkalo připomínkových řízení k novelám některých zákonů a nařízení vlády.
Zástupci Odborového svazu dopravy a Svazu dopravy ČR - sekce silniční dopravy se minulý týden sešli s rezortním ministrem Alešem Řebíčkem. Jednání se týkalo připomínkových řízení k novelám některých zákonů a nařízení vlády.
Co toto setkání přineslo, řekla Sondám místopředsedkyně OS dopravy Lenka KLEMENTOVÁ.
K čemu mají odbory zásadní připomínky?
V současné době je asi nejpalčivějším problémem nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a odpočinku zaměstnanců v dopravě. Náš svaz se od září minulého roku průběžně účastnil projednávání návrhu tohoto nařízení a prostřednictvím ČMKOS k němu podával připomínky. Nařízení vlády, které vyšlo 27. 12. 2006 ve Sbírce zákonů, ale obsahovalo ustanovení, která v předcházejících návrzích vůbec nebyla a nemohla tedy být připomínkována.
Asi největším problémem je ustanovení § 3 písmeno c). Uvádí se zde, že pracovní pohotovost podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce je také doba čekání člena osádky autobusu mezi spoji ve veřejné linkové dopravě v rámci linky časově a místně určené jízdním řádem. Takto formulovaná definice pracovní doby ekonomicky diskriminuje úzkou skupinu řidičů veřejné linkové dopravy vůči všem ostatním zaměstnancům. Podle nás je tato definice v rozporu jak s evropskými předpisy, tak s naším zákoníkem práce. Navíc si myslíme, že je v rozporu i s judikaturou soudu. Máme rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z roku 2005, podle kterého výkonem práce je právě čekání řidičů autobusů plánované podle předem schváleného rozpisu jízd, ke kterému dochází po provedeném spoji a před spojem následujícím. Tuto práci je nutno odměňovat stejně jako vlastní řízení autobusu.
Čekání podle nového nařízení vlády je odměňováno jako pracovní pohotovost. Znamená to, že pokud se v kolektivní smlouvě nepodaří sjednat výhodnější úpravu, je odměňováno deseti procenty z průměrné mzdy. V současnosti máme signály, že tam, kde v rámci směny je vysoký podíl doby čekání proti samotnému výkonu práce, dochází u řidičů k poklesu průměrné mzdy.
Co konkrétního může váš svaz dělat?
Od začátku letošního roku upozorňujeme orgány státní správy - jak ministerstvo práce, tak ministerstvo dopravy - na negativní dopady uplatňování tohoto ustanovení. Navrhujeme přijetí novely tohoto nařízení tak, aby bylo v souladu se zákoníkem práce i s evropskou legislativou.
Těžko říct, v jakém časovém horizontu by mohlo dojít k novele. Nicméně i do budoucna se svaz bude této otázce věnovat až do té doby, než se nám tuto právní úpravu podaří uvést do souladu s předpisy EU, a to i za pomoci evropských orgánů. Byli jsme i u evropského komisaře Vladimíra Špidly a informovali jsme ho o této situaci. Zúčastnili jsme se také jednání Evropské federace pracovníků v dopravě (ETF), jejíž součástí náš svaz je. V rámci semináře a zasedání sekce silniční dopravy jsme tuto otázku také konzultovali. Musíme konstatovat, že v žádné ze zúčastněných zemí není stejná právní úprava jako u nás, ačkoliv i tyto země se potýkají s harmonizací národních předpisů s mezinárodními.
Zasazujete se o to, aby profesionální řidiči nemuseli hradit ze svého povinná lékařská vyšetření. Jak jednání pokračují?
V současné době se v Parlamentu projednává technická novela zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Těch problémů je více, ale soustředila bych se na § 87a, což je dopravně-psychologické vyšetření a vyšetření EEG. Tato vyšetření byla pro taxativně vymezenou skupinu řidičů zavedena od 1. července loňského roku. Jsou podkladem k posudkům o zdravotní způsobilosti. OS dopravy byl od počátku proti zavedení těchto vyšetření v té podobě, jak je má na mysli zákon. Především nám vadí, že je dána povinnost řidiči hradit tato vyšetření. Domníváme se, že je to nejen v rozporu s evropskou legislativou, ale ojedinělé i v rámci ČR, protože se jedná o jedinou kategorii zaměstnanců, kdy zaměstnanec nese náklady na lékařskou prohlídku v rámci pracovněprávního vztahu. Jiné skupiny zaměstnanců, které musejí obdobné prohlídky také mít, si je nehradí, ačkoliv jejich průměrné výdělky jsou mnohem vyšší. Přímo v § 87 tohoto zákona je uvedeno, že pravidelné lékařské prohlídky hradí zaměstnavatel. Pro tuto výjimku nenacházíme žádné odůvodnění a jsme zásadně proti.
Parlament v současné době projednává novelu zákona č. 247/2002 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Máte nějaké výhrady i k ní?
Náš svaz neměl na jednání o této novele zásadnější připomínky, nicméně jsme upozornili na směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropy 2003/59/ES. V preambuli směrnice se uvádí, že cílem jejího přijetí je zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a bezpečnost řidiče. V souladu s touto směrnicí chce i náš svaz vyvolat mezi mladými lidmi zájem o toto povolání a usnadnit nábor nových řidičů v době, kdy je jich nedostatek. V současnosti je v ČR velký nedostatek řidičů a očekáváme, že do budoucna jich může chybět až 20 000. Domníváme se, že je třeba přizpůsobit systém vzdělávání tomuto nedostatku a udělat zásadní kroky v oblasti vzdělávání řidičů.
ZDROJ:
JENČÍK, Karel. Šofér, ten tvrdý chleba má... In Sondy [online]. Praha: ČMKOS, 2007 [cit. 05-06-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.tydenik-sondy.cz/verze2006/index.php?tid=n&cislo=200717&clanek=2007170106>.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Nástup do práce??