Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2011

Část 16. Závěr

Část 16. Závěr

10    Závěr

V roce 2011 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 4 smrtelné pracovní úrazy více, tj. o 3,3 %. To se projevilo vzestupem hodnoty ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, z hodnoty 0,28 na 0,30 (tj. o 7,1 %). Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, kolejích (včetně sražení chodců), které způsobily 33 smrtelných pracovních úrazů, z toho se jich 5 stalo při 2 nehodách hromadných. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (35 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 28 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 16 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách 14. Kvalifikovaní řemeslníci byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen 4 a pomocní dělníci 3. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 773 osob při dopravních nehodách v roce 2011 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (102 případů, tj. 82 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem - přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem, aj.

3. Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 40 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 7 případů. U dalších 54 případů byla chyba na straně zraněného zaměstnance, ale nebyla orgány inspekce práce specikována a zahrnuta do zpracování. Celkem bylo evidováno 188 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 141, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 82. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nepřiměřenou rychlost, nevěnování se plně řízení vozidla a riskantní předjíždění. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 29 případech zraněnému zaměstnanci a ve 32 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 66 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři a to 45 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (28 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (21 případů).

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 36 – 40 let (22 případů). Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2011 byl 45 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se zpracovatelským průmyslem (31 případů), potom stavebnictvím (21 případů) a dopravou a skladováním (20 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenáno 7 smrtelných pracovních úrazů. Při hlubinné těžbě došlo ke dvěma důlním otřesům a k závalu čelby, což lze přičítat především riziku hornické práce.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 43.

10. Činnost s největší četností případů byla doprava silniční a závodová (38 případů). Dále to byly práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (11 případů) a strojní zpracování (11 případů).

11. Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem pět. Šlo o explozi (4 zranění), autonehodu v cizině (3 zranění), autonehodu v ČR (2 zranění), udušení ve fekální jímce (2 zranění) a vraždu střelnou zbraní (2 zranění).

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 78 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz. K největšímu počtu událostí v posledních pěti letech docházelo opakovaně v září a říjnu.

13. V roce 2011 došlo k 8 smrtelným pracovním úrazům žen. Jednalo se o 2 autonehody, 2 pády zaměstnance při chůzi, a po 1 případu šlo o přejetí vlakem, pád s vysokozdvižným vozíkem z rampy, pád materiálu na osobu a utonutí.

14. Byly zjištěny 4 případy, k nimž došlo pod vlivem alkoholu..Největší naměřený podíl alkoholu v krvi bylo 2,14 promile. Jednalo se o převrácení traktoru, pád předmětu na osobu a dva pády osob z výše (střecha a lešení). Největší počet případů (13) byl zaznamenán v roce 2005 a největší obsah alkoholu v krvi v roce 2006, a to 3,50 promile.

15. Celkem ve 110 případech (83 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 15 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 687 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší byla 211 dnů. V roce 2010 bylo evidováno 243 dnů, v roce 2009 jenom 166 dnů, v roce 2008 to bylo 361 dnů a v roce 2007 rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

16. Některé případy by se daly označit jako atypické. Pád části stromu na jedoucí nákladní automobil a zasažení kabiny řidiče. Pád z lodi do řeky v únoru a zachycení lodním šroubem. Nejtragičtější událostí byla exploze v továrně na trhaviny, při které zemřeli 4 zaměstnanci.

Použité zdroje dat

1. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ

2. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP

3. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP

4. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR

5. Data z databáze Českého báňského úřad