Školení BOZP na vysoké škole

Ráda bych se zeptala na proškolování studenta vysoké školy o bezpečnosti a požární ochraně. Existuje nějaký předpis, který stanovuje povinnost školení BOZ a PO u studentů vysoké školy? Momentálně máme nastaveno školení bezpečnosti a PO tím způsobem, že student u zápisu do studijního programu dostane k prostudování materiály. Součástí zápisu je podepsání formuláře o poučení studenta o bezpečnosti a PO. Je školení pro studenty vynutitelné v souladu s legislativou? Můžeme říct, že student nemůže být zapsán do studijního programu, zdržovat se v prostorách VŠ, pokud není proškolen? Momentálně přecházíme na online distanční zápisy a i školení bychom chtěli provádět elearningovou formou. A co kdyby student nebyl proškolen o bezpečnosti a stal se mu při studiu úraz? Odškodňuje poté VŠ takový úraz?

S BOZP studentů vysokých škol je obecně obrovský problém. Pro studenty vysokých škol totiž neexistuje žádné zákonné ustanovení, natož nějaký prováděcí podzákonný předpis. Zákon č.111/1998 Sb., o vysokých školách, na bezpečnost a ochranu zdraví zapomněl. Má jen jedno ustanovení, a to § 62 odst. 2 zákona, které stanoví, že na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen. Tím se rozumí vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích). Nic jiného pro studenty vysokých škol nemáme.

Na druhé straně však – jak je všeobecně známo – podle § 391 odst. 4 zákoníku práce platí, že příslušná vysoká škola odpovídá studentům vysokých škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při studiu nebo praxi ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo v přímé souvislosti s nimi. Tady se tedy v případě úrazu aplikuje objektivní odpovědnost jako v pracovněprávním vztahu a při objektivní odpovědnosti existuje jedině možnost deliberace (zproštění se odpovědnosti) – prokáže-li se, že poškozený svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány. Proto vlastně zákonodárce tím, že o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na vysokých školách v právních předpisech zcela mlčí a na druhé straně připomíná „odpovídáte studentům za úraz“, dává tím vysokým školám pokyn „dělejte, jak umíte, zařiďte si BOZP podle svých potřeb“.

Proto se mi váš postup, kdy dáváte studentům prostudovat materiály týkající se školení BOZP před zápisem, líbí. Každá vysoká škola si může zařídit BOZP sama podle svých potřeb a podmínek. Pokud se týká těch on-line distančních zápisů, tak se asi do budoucna nelze bránit elearningové formě školení, to souvisí s všeobecným rozšiřováním IT do života, takže i s tím bych souhlasila. Ale u této formy je jedno nebezpečí – a to, jak zjistit, že dotyčný materiály skutečně přečetl nebo že shlédl příslušné video. To lze ověřit dobře zpracovaným testem.