Rozsah a lhůty kontrol elektrického zařízení

Dotaz: Podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, má zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti povinnost zajistit:
a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,
c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.

Jde mi konkrétně o stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol u elektrických zařízení – přístrojů – strojů – spotřebičů, nářadí apod., vlastně všeho u elektrického zařízení! Je to vlastně jedna ze závad zjištěných při kontrole OIP v jedné firmě. Nevím vůbec, co si mám pod tímto představit. Chápu, že pravidelnou kontrolu spotřebičů a ručního nářadí si zaměstnanci provádí před použitím (vizuální kontrola a zkouška chodu, což je dáno vnitřními směrnicemi firmy, dále jsou prováděny revize jednak spotřebičů, tak i nářadí v termínech 1 x 3 měsíce až 1 x 12 měsíců, revize strojů a elektroinstalace (provádí revizní technici) apod., ale stále nevím, jaké termíny – lhůty a rozsahy kontrol, vč. vedení dokumentace o tom, které bude vlastně provádět zaměstnavatel, asi prostřednictvím nějakého zaměstnance údržby, u ostatních el. zařízení, tzn. strojů ve výrobě, počítačů, kopírek, tiskáren, stolních svítidel v administrativě, a já nevím čeho všeho ještě. Pravidelné elektro revize jsou samozřejmě prováděny, ale provádět ještě nějaké další kontroly je pro zaměstnavatele „nestravitelné“. Vím, že NV 378/2001 Sb. stanoví kontrolu 1 x 12 měsíců, ale rozsah stanoven v návodech většinou není, takže si to asi musí zaměstnavatel vymyslet sám, např. v místním provozním bezpečnostním předpisu. Můžete mi v tom nějak poradit?

Odpověď: Na úvod je třeba konstatovat, že text § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., týkající se zásady minimálně jednoročních kontrol, není přesně implementován v duchu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (nahradila směrnici 89/655/EHS zrušenou ke dni 23.10.2009) a pro některé provozovatele tak není jednoznačně stanoveno, zda se jedná o kontrolu technické dokumentace nebo zařízení. Nicméně kontrola zařízení je smysluplnější aktivitou a je tak snad vnímána větší částí odborné veřejnosti. Zdá se, že i proto, že interpretace tohoto ustanovení je v organizacích pojata různě, není tato povinnost často dodržována. Další navazující závazný předpis (až na některé výjimky), včetně toho, který jste uvedl v dotazu, se ke kontrolám blíže nevyjadřuje (včetně vyhlášky pro vyhrazená elektrická technická zařízení).

U mnoha strojních zařízení a mechanického nářadí, kde nejsou stanoveny výrobcem nebo normou žádné lhůty pro preventivní prohlídky zařízení, je situace zřejmá a provádění pravidelných preventivních kontrol alespoň v jednoročních lhůtách je pochopitelné a opodstatněné. U elektrických zařízení se má však většinou zato, že pravidelné revize elektrických zařízení prováděné prokazatelně revizními techniky, jsou pro bezpečnostní prevenci u elektrických zařízení dostatečné. Nutno připomenout, že pravidelné revize zařízení nejsou v zemích EU běžnou záležitostí. Tam, kde je provozován větší rozsah elektrických zařízení, existuje obvykle i tým vlastní nebo externí údržby, která doplňuje tyto revize průběžně nebo pravidelně prováděnou kontrolou a údržbou zařízení, často však s chaoticky vedenou prokazatelností záznamů o jejich provedení.

Je více elektrotechnických norem, které se v textu zmiňují o tom, že elektrická zařízení musí být pravidelně kontrolována a udržována v takovém stavu, aby byla zajištěna jejich správná činnost a byly dodrženy požadavky elektrické a mechanické bezpečnosti včetně požadavků předpisů a norem (ČSN 33 2000-1, ČSN 33 1500, ČSN 33 2000-6 atd.). U organizací s vlastním řádem preventivní údržby, se organizují kontroly a revize ve smyslu čl. 3.3 a 3.4 ČSN 33 1500. V této souvislosti je třeba uvést ustanovení čl. 62.2.2 ČSN 33 2000-6, kde je stanoveno, že „pokud instalace podléhá účinnému systému řízení zajišťujícímu preventivní údržbu při normálním použití (řád preventivní údržby), mohou se pravidelné revize nahradit odpovídajícím režimem průběžného sledování a údržby instalace a všech jejich podstatných částí, které provádí osoba znalá.“ O této činnosti musí být zpracovány a vedeny odpovídající zprávy podle podmínek uvedených v čl. 3.3 a 3.4 ČSN 33 1500.

Z toho vychází i dále uvedené stanovisko k dotazu. U organizací, na které nejsou z hlediska provozu elektrických zařízení kladeny zvláštní požadavky vyplývající ze závazných právních předpisů (nepatří sem tedy důlní zařízení, drážní zařízení apod.) a kontrola jejich činnosti spadá do kompetence Státního úřadu inspekce práce, je rozhodnutí o způsobu, rozsahu a četnosti prováděných kontrol plně v kompetenci provozovatele elektrických zařízení. Při tomto rozhodnutí by měl provozovatel přihlížet k požadavkům stanovených výrobcem, k výsledku pravidelného hodnocení rizik u zařízení a pracovišť, k nezávazným technickým normám, pokud tyto mají bližší požadavky k této problematice a dále k termínům a rozsahu pravidelných revizí elektrických zařízení, stanovených příslušnými nezávaznými normami (převážně ČSN 33 1500 – Revize elektrických zařízení, ČSN 33 2000-6 – Elektrické instalace nízkého napětí. Revize). Z uvedených důvodů se v organizacích s malým rozsahem běžných elektrických zařízení praktikuje provádění kontrol elektrických instalací a připojených zařízení elektrikářem aspoň jednou za rok, kromě přenosných a nepřipevněných elektrických zařízení, která se kontrolují podle ČSN 33 1600 ed. 2 – Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání (nebo např. svářeček, prozatímních zařízení, vyhrazených technických zařízení apod.) a kde je normou ve smyslu § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. rozsah a četnost následných kontrol stanovena jinak.

Tam, kde je u zařízení stanovena jednoroční lhůta revizí elektrických zařízení prováděná revizním technikem, tato revize podle rozsahu prohlídky zařízení se může současně považovat za jeho kontrolu. Nutno poznamenat, že revize elektrických zařízení je souhrn úkonů spojený s kontrolou, měřením a zkoušením instalací a používaných zařízení, zaměřený na zjištění, zda jsou dodrženy bezpečnostní předpisy a zda stav zařízení neohrožuje bezpečnost osob a věcí. Samozřejmě se však jedná o zjištění momentálního stavu zařízení k datu provedené revize, přičemž lhůty těchto revizí mohou být i delší než jeden rok, v podstatě až 10 let. V době mezi revizemi se stav zařízení může samozřejmě změnit.  Lhůty revizí stanovené v normě byly určeny orientačně bez záruky toho, že elektrická zařízení různého provedení a stáří budou v mezidobí revizí naprosto v pořádku, bez závad a nedostatků. Nemluvě o tom, že revize neobsahuje kontrolu všech rizik, které může el. zařízení způsobit. Přitom některé ze vzniklých závad mohou právě v této době vážně ohrozit bezpečnost osob či věcí.

Znovu zdůrazňuji, že volba způsobu a rozsahu pravidelných kontrol je věcí provozovatele, který zodpovídá za bezpečný provoz elektrických zařízení a je na něm, zda z těchto důvodů doplní vizuální prohlídku zařízení (sledující neporušenost zařízení, stav krytů, izolace apod.) o zkoušku správného chodu, případná měření nebo další zkoušky a zda touto záležitostí pověří pracovníka znalého nebo znalého s vyšší kvalifikací pro řízení činností nebo revize. Záleží na rozsahu a složitosti zařízení, zda kontrola všech zařízení a instalací bude provedena v průběhu jednoho dne v roce anebo průběžně během roku po jednotlivých provozech, střediscích nebo zařízeních. Přitom se může jednat o zařízení silnoproudá, slaboproudá, různé výše napětí, vyhrazená i nevyhrazená el. zařízení, různé třídy a skupiny nebezpečnosti atd. V každém případě není to rozhodnutí vhodné svěřit laikovi a je třeba se poradit s odborníkem, který v organizaci zajišťuje opravy, servis nebo revize a který rozumí rizikům el. proudu, zařízení zná a ví, co může od něho očekávat. Jsem přesvědčen o tom, že revizní technik provádějící pravidelné revize zařízení je schopen navrhnout ten nejoptimálnější harmonogram a rozsah preventivních kontrol elektrických zařízení. Koncepce kontrol musí být zaznamenána v místním bezpečnostním předpisu a jejich výsledky se vedou formou vhodně koncipovaného písemného nebo elektronického záznamu. Všechno by mělo být součástí provozní dokumentace elektrického zařízení.

O správném rozhodnutí provozovatele z hlediska volby způsobu prováděných kontrol, musí svědčit vyhovující, bezpečný a bezporuchový provoz zařízení. Jen tak lze docílit dodržení závazného ustanovení výše zmiňovaného předpisu a vyhnout se polemickým debatám s kontrolními pracovníky anebo orgány šetřícími případný pracovní úraz na zařízení. Samozřejmě o způsobu provádění kontrol elektrických zařízení musí být vyrozuměna osoba zodpovědná za el. zařízení v organizaci, ustanovená podle ČSN EN 50 110 – 1 ed. 2 (Obsluha a práce na elektrických zařízeních).

Předpokládám, že se v nejbližší době dočkáme závazného předpisu, který bude koncepci kontrol a revizí řešit konkrétnějším způsobem. Vždy je však třeba mít na paměti, že zajistit bezpečnost provozovaných zařízení je povinností jeho provozovatele nebo majitele. Způsob, jaký zvolí, je na něm, podrobnosti řešení se ani nedají jednotně nastavit. Případné následky z porušení této povinnosti z něj často nesejme ani dodržení závazného předpisu, poněvadž v případě vzniku mimořádné události se mohou vyskytnout nějaké důkazy o formálnosti prováděných kontrol, nedůslednosti v odstraňování závad, včetně zpochybnění předložených dokladů atd. Ze znalosti činnosti kontrolního orgánu se domnívám, že dobrý inspektor provádějící kontrolu, by v rámci osvěty poradil, jak by se ve Vašem konkrétním případě mělo ustanovení zmíněného předpisu realizovat.