Propuštěn pro obecnou chorobu, poté zjištěna nemoc z povolání

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Pracuji jako strojní zámečník a od 13. 10. 2016 jsem byl na neschopence, měl jsem velké bolesti v pravém rameni. Kvůli nelepšení zdravotnímu stavu jsem byl 17. 12. 2016 vyšetřen na magnetické rezonanci, kdy mi byla zjištěna trhlina a poškození chrupavky. 23. 1. 2017 jsem byl operován. Prošetřovala se nemoc z povolání, mezitím mi skončila 24. 10. 2017 pracovní neschopnost i s podpůrčí dobou. 25. 10. 2017 jsem šel tedy do práce, kde mě hned poslali na prohlídku k lékaři pracovnělékařských služeb, kde jsem byl shledán zdravotně nezpůsobilý pro obecné onemocnění. Okamžitě ten den jsem dostal dvouměsíční výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce ze zdravotních důvodů. Zaměstnavatel mě neměl kam přeřadit. Do uplynutí výpovědní doby 31. 12. 2017 mi vypláceli průměrnou mzdu. Ihned po výpovědi jsem podal návrh na přezkoumání lékařského posudku a oznámení, že trvám na dalším zaměstnávání. Bohužel jsem nedostal žádnou odpověď. I přesto, že jsem od 25. 10. 2017 nepracoval, se stejně můj zdravotní stav nezlepšil. Takže jsem od 27. 12. 2017 znova v pracovní neschopnosti. Momentálně chodím znovu na rehabilitace. 31. 1. 2018 mi přišlo vyjádření o uznání nemoci z povolání. Datum zjištění nemoci z povolání je 22. 1. 2017, tj. den před operací, i když jsem byl práce neschopný od 13. 10. 2016. Chtěl bych poprosit o radu, co dál a na co mám vůbec nárok.

Pro vás je rozhodující datum uznání nemoci z povolání 22. 1. 2017. Od toho data se stanoví Váš nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a zákoníku práce (ZP).  Jak vyplývá z Vašeho dotazu, práce neschopným jste byl do 24. 10. 2017. Tuto dobu Vám odškodní zaměstnavatel (resp. za zaměstnavatele příslušná pojišťovna – buď Kooperativa,  nebo Česká pojišťovna) formou náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a ZP. Období, kdy jste byl práce neschopen před uznáním nemoci z povolání – tedy od 13. 10. 2016 do 22. 1. 2017 Vám samozřejmě zohledněno nemůže být.

Problém je trochu ohledně rozvázání Vašeho pracovního poměru. Z Vašeho dotazu vyplývá, že výpovědní doba trvala do 31. 12. 2017 a Vy jste od 27. 12. 2017 v pracovní neschopnosti. Nevyplývá však z Vašeho dotazu, jestli jste podal žalobu k soudu na neplatnost výpovědi. Výpovědní důvod [§ 52 písm. e) ZP] asi dost dobře rozporovat nemůžete. Obecně platí, že platí to, co bylo zjištěno a známo v okamžiku, kdy zaměstnavatel dává výpověď. Tehdy – a to vyplývá i z Vašeho dotazu – lékař pracovnělékařské péče vydal posudek o Vaší zdravotní nezpůsobilosti konat dosavadní práci a nebylo ještě známo, že jde o nemoc z povolání, takže Vám dal zaměstnavatel výpověď z tzv. obecných zdravotních příčin, bez nároku na odstupné. To ani jinak udělat nemohl. To je ovšem můj názor. Pokud jste podal žalobu k soudu o neplatnost výpovědi, pak rozhodne soud.

Domnívám se však, že Váš pracovní poměr ještě neskončil a že se zde musí aplikovat zásada obsažená v § 53 odst. 2 ZP, podle které platí „Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.“ Zatím jste práce neschopný, takže výpovědní doba neběží a doběhne až po skončení Vaší pracovní neschopnosti.

Z Vašeho dotazu také vyplývá, že i tato druhá pracovní neschopnost od 27. 12. 2017 je v přímé příčinné souvislosti s nemocí z povolání, takže i za tuto dobu budete pobírat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Lékaři Vám pak zajisté vypíší i posudek bodového ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, který Vám bude také zaměstnavatelem proplacen. Po skončení pracovní neschopnosti (až lékaři stanoví, že můžete nějakou práci vykonávat a doporučí Vám jakou) Vám asi bude příslušet náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neboli renta podle § 271b ZP. V každém případě je třeba se spojit se zaměstnavatelem (on také hlášenku nemoci z povolání obdržel, takže o Vaší nemoci z povolání ví) a dohodnout se s ním na odškodnění.

Autor článku: 

Komentáře

Inspirace pro správnou odpověď

25.03.2018 - 10:02 Zdenek Šenk
Text odpovědi je v dále uvedené části článku zatížen chybou: ,,Problém je trochu ohledně rozvázání Vašeho pracovního poměru. Z Vašeho dotazu vyplývá, že výpovědní doba trvala do 31. 12. 2017 a Vy jste od 27. 12. 2017 v pracovní neschopnosti. Nevyplývá však z Vašeho dotazu, jestli jste podal žalobu k soudu na neplatnost výpovědi. Výpovědní důvod [§ 52 písm. e) ZP] asi dost dobře rozporovat nemůžete. Obecně platí, že platí to, co bylo zjištěno a známo v okamžiku, kdy zaměstnavatel dává výpověď. Tehdy – a to vyplývá i z Vašeho dotazu – lékař pracovnělékařské péče vydal posudek o Vaší zdravotní nezpůsobilosti konat dosavadní práci a nebylo ještě známo, že jde o nemoc z povolání, takže Vám dal zaměstnavatel výpověď z tzv. obecných zdravotních příčin, bez nároku na odstupné. To ani jinak udělat nemohl. To je ovšem můj názor. Pokud jste podal žalobu k soudu o neplatnost výpovědi, pak rozhodne soud." Inspiraci pro správnou odpověď je možné hledat v článku: ,,Soudní spor o odstupné při rozvázání pracovního poměru z důvodu pracovního úrazu" uveřejněný na tomto webu dne 22. 02. 2018. Judikát se zabývá obdobnou situací, která je řešena v otázce a v odpovědi. Poznámka: Judikát je prezentován bez řádného označení, což je v rozporu s tím, jak mají být judikáty Nejvyššího soudu ČR citovány, viz webové stránky ,,nsoud.cz". V posledním odstavci článku (o judikátu NS) je uveden následující text: ,,Z uvedeného vyplývá, že zaměstnanci, který uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru, přísluší – bez ohledu na to, co bylo v této dohodě uvedeno jako důvod rozvázání pracovního poměru a zda byl v době uzavření dohody zařízením závodní preventivní péče vydán lékařský posudek o způsobilosti zaměstnance k práci - odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, jestliže bude zjištěno, že zaměstnanec v době uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru nesměl pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání dále konat dosavadní práci a že tato okolnost byla skutečným důvodem rozvázání pracovního poměru účastníků. A jestliže se zaměstnavatel zcela nezprostil své odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podle ustanovení § 367 odst. 1 zákoníku práce (nyní § 270 - pozn. red.). Názor odvolacího soudu je tedy správný. Žalovaný je proto povinen nahradit žalobci náklady potřebné k uplatňování práva." Z výše uvedeného vyplývá, že trvalé sledování aktuální judikatury dopadající na problematiku BOZP, je důležitým a nezbytným předpokladem pro dobrou orientaci v otázkách BOZP. Zpracoval: Bc. Zdeněk Šenk

nesprávná inspirace

25.03.2018 - 14:08 Svatava Kočí
Dobrý den. Musím polemizovat s panem Šenkem. Jeho odkaz na zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu je nepřípadný, protože řeší rozvázání pracovního poměru dohodou dle § 49 zákoníku práce, navíc se základním argumentem, že důvod není podstatnou důležitostí takové dohody (což je zásadní rozdíl od výpovědi z pracovního poměru). Co se týče výpovědi, je třeba odkázat na zcela jiné rozhodnutí téhož soudu, konkrétně jeho rozsudek ze dne 29. 2. 2012. sp. zn. 21 Cdo 4468/2010. Z něho cituji (nutno vnímat některé rozdíly dle doby posuzování): "....... výpověď z pracovního poměru podaná podle ustanovení § 52 písm. a) až d) zák. práce je ve smyslu ustanovení § 67 odst.1 zák. práce podkladem pro poskytnutí odstupného, i když použité výpovědní důvody ve skutečnosti nebyly naplněny, a že v případě výpovědi z pracovního poměru podané podle ustanovení § 52 písm. e) až g) zák. práce zaměstnanci nepřísluší odstupné, i kdyby (snad) skutečnou příčinou skončení pracovního poměru byla některá ze skutečností vyjmenovaných v ustanoveních § 52 písm. a) až d) zák. práce. Požadavek, podle něhož má zaměstnanec při rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele právo na odstupné podle ustanovení § 67 odst.1 zák. práce, jen jestliže k výpovědi došlo z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až d) zák. práce, se uplatní - jak je nepochybné již ze znění ustanovení § 67 odst.1 zák. práce - i tehdy, skončil-li pracovní poměr na základě výpovědi zaměstnavatele, která sice byla postižena důvodem neplatnosti, neboť v ní důvod výpovědi nebyl skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, avšak nebyla pravomocným soudním rozhodnutí určena jako neplatná. Za tohoto stavu věci může mít zaměstnanec, který neuplatnil u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru (ačkoliv správně měl a mohl), právo na odstupné podle ustanovení § 67 odst.1 zák. práce jen tehdy, jestliže z výpovědi z pracovního poměru lze - navzdory vadám, kterými je postižena - dovodit (za pomoci výkladu projevu vůle ve smyslu ustanovení § 35 odst.2 občanského zákoníku), že k rozvázání pracovního poměru došlo z některého z výpovědních důvodů uvedených v ustanoveních § 52 písm. a) až d) zák. práce.". Znamená to, že pokud by zaměstnavatel dal zaměstannci výpověď dle § 52 písm. e) ZP a tato výpověď nebyla napadena žalobou ve smyslu § 72 ZP, pak pozdější zjištění nemoci z povolání nezaloží již zaměstnanci - na rozdíl od dohody, kde to není vyloučeno - právo na odstupné.

Co je v judikátu skutečně napsáno

25.03.2018 - 21:29 Zdenek Šenk
Co je skutečně napsáno v judikátu NS sp. zn. 21 Cdo 224/2013 a v judikátu 21 Cdo 4468/2010? Citace z judikátu sp. zn. 21 Cdo 4468/2010: ,,Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d) zák. práce NEBO DOHODOU z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku (srov. § 67 odst.1 větu druhou zák. práce); to však neplatí, byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své odpovědnosti podle ustanovení § 367 odst.1 zák. práce (srov. § 67 odst.1 větu třetí zák. práce)." Protože se jedná o konstantní judikaturu, je v druhém judikátu uveden stejný právní názor jako v judikátu shora uvedeném. Tzn. pokud se zaměstnavatel nevyviní z odpovědnosti za vznik nemoci z povolání (za vznik pracovního úrazu), má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Zpracoval: Bc. Zdeněk Šenk

Co je třeba si skutečně přečíst

26.03.2018 - 10:18 Svatava Kočí
Vážený pane Šenku. Přečetl jste si prosím judikát, na který jsem odkazovala, a pokud možno pozorně? Není to z něho snad dostatečně jasné? To, co citujete z judikátu jednoho i druhého, je jen opis ze zákoníku práce v příslušném znění. A ano, právo na odstupné je spojováno toliko s případem, kdy pracovní poměr skončil mj. výpovědí pro (nyní) dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, konstatovanou v lékařském posudku, tedy výpovědí dle § 52 písm. d) ZP. Pokud byla dána výpověď podle § 52 písm. e) ZP, nebyla napadena žalobou ve smyslu § 72 ZP a je tedy platná, opakuji, že zaměstnanec právo na odstupné prostě nemá. Z právní věty, kterou jsem citovala v minulé odpovědi, je to zřejmé. Reagovala jsem proto, že jste označil pochybnost paní Dr. Dandové o právu na odstupné jako v zásadě neopodstatněnou a argumentoval jste rozsudkem, který na to jednoduše nedopadá, protože k dohodě o rozvázání pracovního poměru holt přistupuje Nejvyšší soud jinak (ta není podmíněna jasným důvodem). Může se mi to nelíbit, ale tak to podle soudní judikatury je.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail