Problémy přetrvávají u nejmenších firem

Nová zákonná úprava o inspekci práce představuje zásadní změnu v kontrolní činnosti nad bezpečností práce. Co přinesla tato změna? O tom hovoří Sondy s RNDR. Zbyňkem SEDLÁKEM, ředitelem odboru bezpečnosti práce a pracovního prostředí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Dá se již dnes odhadnout, jakým způsobem nedávná změna právního prostředí ovlivnila kvalitu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČR?

Oproti působnosti původních dozorových orgánů byla činnost nových kontrolních úřadů rozšířena o další působnosti, a to zejména v pracovněprávní oblasti a v záležitostech odměňování. Významnou změnou, kterou tento zákon přinesl, je úprava práv a povinností při kontrolní činnosti, určení nové výše pokut a především stanovení skutkových podstat přestupků fyzických osob a správních deliktů právnických osob, podle kterých jsou kontrolní úřady oprávněny ukládat patřičné sankce. Zejména výrazně vyšší sazby pokut jsou důležitým donucovacím nástrojem vytvářejícím ještě účinnější tlak na dodržování povinností stanovených pracovněprávními předpisy, předpisy o odměňování a o bezpečnosti práce.

Změnila se nějak například metodika dozoru nebo posílily se výrazně některé oblasti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci?

Kontrolní úřady připravují roční programy činností, a to jak s celostátní, tak s regionální působností. Programy jsou zaměřeny na kontrolní činnost a další aktivity, keré zahrnují mj. velkou měrou osvětu v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a poradenství. Pro kontrolní činnost jsou stanoveny hlavní - tematicky zaměřené - kontrolní úkoly, a to podle závažnosti a četnosti pracovních úrazů a rizikovosti práce příslušného oboru ekonomické činnosti.

Zvláštní postavení mezi plánovacími dokumenty má roční program kontrolních akcí. Jeho zpracovatel, Státní úřad inspekce práce, je v souladu se zákonem o inspekci práce povinen program projednat s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnanců a předložit ke schválení ministerstvu práce a sociálních věcí. Nyní se takovýto roční program kontrolní činnosti připravuje pro rok 2007.

Jaké největší problémy se vyskytly v oblasti pracovněprávních záležitostí a kde byly příčiny?

Pokud bychom chtěli objasnit příčiny problémů orgánů inspekce práce, je nutné se nejprve vrátit k datu zahájení jejich činnosti. Myslím si, že není nutné připomínat, jaká lhůta byla na provedení organizačních, ale i systémových změn podle zákona o inspekci práce. Tento neúměrně krátký časový úsek znamenal, že nové kontrolní úřady byly postaveny před zcela mimořádný úkol, a to zajistit v průběhu dvou týdnů transformaci orgánů státního odborného dozoru na orgány inspekce práce souběžně s přemístěním Státního úřadu inspekce práce do nového sídla v Opavě.

Ke dni účinnosti zákona byly kontrolní úřady povinné zahájit inspekci práce v oblasti nových kompetencí, do kterých byly zahrnuty pracovněprávní vztahy, pracovní podmínky a odměňování. Zajištění této nové kontrolní činnosti převzaté z působnosti úřadů práce však musely zabezpečovat s nepoměrně menším personálním obsazením, než tomu bylo u předchozích kontrolních míst. Orgány inspekce práce se musely vypořádat mj. se zbylými téměř pěti tisíci podnětů podanými v pracovněprávní oblasti. Oproti předchozí činnosti dozorových orgánů se za stejné období jednalo o desetinásobný nárůst podání.

Rovněž bylo nutné dokončit velké množství rozpracovaných případů převzatých od úřadů práce a nově vyhovět i velkému zájmu o poradenství a konzultace, zvláště v oblasti pracovněprávních vztahů a odměňování. Rozsáhlý nárůst agendy „nových kompetencí“ byl proto kritickým okamžikem a zajištění této oblasti inspekční činnosti vyžadovalo značné úsilí. Tíživou situaci se v průběhu necelého roku postupně podařilo zlepšit. Počet inspektorů je však i nadále limitujícím faktorem plánování příslušných kontrolních úkolů a provádění požadovaných činností.

V souhrnné zprávě o činnosti orgánů inspekce práce předkládané Radě hospodářské a sociální dohody v březnu 2006 bylo konstatováno, že „přes dosud přijímaná opatření ze strany ministerstva práce a sociálních věcí a vedení SÚIP je jisté, že bez urychleného zlepšení personálních a materiálních podmínek orgány inspekce práce budou i nadále schopny plnit činnosti podle zákona o inspekci práce jen nedostatečně a s velkými problémy“. Jako řešení této situace bylo ministerstvem navrhováno další personální posílení systému SÚIP. Rada po diskusi ke zprávě přijala závěr, kterým v souladu s návrhem ministerstva práce a sociálních věcí doporučila vládě ČR vytvořit personální, platové a materiální podmínky k zefektivnění činnosti orgánů inspekce práce. V souladu se závěrem rady byl příslušný materiál předložen vládě ČR, která ho projednala 26. 7. 2006, avšak navržené závěry, zejména navrhované navýšení počtu pracovníků s ohledem na zvýšené nároky na prostředky ze státního rozpočtu, nepřijala.

S velkými firmami v oblasti BOZP v podstatě nikdy větší problémy nebyly. Daří se s ohledem na přesun a posílení určitých kompetencí inspekce práce ovlivnit kvalitu a odpovědnost v oblasti BOZP i u malých firem a OSVČ?

Není žádným velkým tajemstvím, když budu konstatovat, že bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nebývá v malých podnicích věnována potřebná pozornost. Proto i orgány inspekce práce zaměřily své priority zejména v posledních dvou letech na kontrolu malých a středních podniků.

V roce 2005 činil podíl malých podniků, tj. podniků s jedním až devětačtyřiceti zaměstnanci, 62,9 % z celkového počtu více než 12 000 kontrolovaných subjektů. Součástí programového zaměření bylo plošné preventivní působení na subjekty, u nichž dosud nebyla provedena kontrola zajišťování bezpečné práce.

V souladu s novou působností inspekčních orgánů byl po 1. červenci 2005 úkol doplněn i o kontrolu dodržování povinností zaměstnavatelů v pracovněprávní oblasti. Výsledky uskutečněných kontrol však nesignalizují nějaký výraznější obrat ke zlepšení situace. Kontrolami byly nejčastěji zjištěny a znovu potvrzeny ty závady, které se pravidelně vyskytovaly i v minulých letech. Bylo například zjištěno, že ve třetině kontrolovaných subjektů a pracovišť nebylo vůbec zajištěno vyhledávání a vyhodnocování rizik a samozřejmě zaměstnanci s riziky a jejich eliminací nebyli a ani nemohli být v nezbytné míře vůbec seznamováni. V souvislosti s tím proto nebyla přijata ani potřebná opatření k jejich eliminaci ze strany zaměstnavatele. Provozy malých a středních podniků se navíc často nacházely v naprosto nevyhovujících objektech.

Kontrolní aktivity samotné však asi těžko problémy v oblasti BOZP u zaměstnanců malých firem vyřeší, protože kontrolami určitě nelze pokrýt všechny podnikatelské subjekty. Jak vypadá česká realita?

Z kapacitních důvodů mohou kontrolní úřady ročně provést inspekci práce skutečně pouze u malého procenta příslušných podnikajících subjektů. Zlepšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci proto nenastane jen pravidelnými kontrolami, ale především vlastním přičiněním a péčí zaměstnavatelů. Musejí si sami uvědomit, že s nedostatečnou péčí o tuto oblast jsou spojena rizika a případné ekonomické ztráty související například s pracovní úrazovostí nebo poškozením dobrého jména podniku. To všechno, aniž si to podnikatel uvědomuje, mu logicky může ztížit situaci v hospodářské soutěži.

Jak vypadá situace v jiných evropských zemích? Dá se srovnávat?

Nízká úroveň bezpečnosti práce v malých a středních podnicích se projevuje hlavně v nových členských státech EU. Proto je na ně soustředěna i jedna z nových kampaní Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Cílem nové kampaně s názvem Iniciativa pro zdravé pracoviště je zvýšit povědomí o základních otázkách BOZP na pracovištích malých a středních podniků. V České republice byly jako součást kampaně připraveny odborné semináře pro veřejnost a vydány publikace zaměřené na správnou praxi při hodnocení rizik a při prevenci nehod.

Snahou evropského projektu je především ukázat, jak je možno zlepšit kvalitu pracovního prostředí a otevřít cestu k výkonnějšímu a úspěšnějšímu podnikání.

Daří se posilovat spolupráci podniků a státní správy v oblasti výchovně vzdělávací a osvětové práce v oblasti BOZP, nebo zájem podniků o podobná opatření klesá?

Osvětové a výchovně vzdělávací práci je věnována ze strany ministerstva práce a sociálních věcí a jím zřízených institucí, tj. Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a Institutu výchovy bezpečnosti práce, i ze strany orgánů inspekce práce velká pozornost. Týká se to nejen poskytování základních informací a popřípadě osobních konzultací, ale i odborných seminářů, informačních kampaní a vydávání odborných publikací.

Začínají se hojně využívat poradny ma internetových serverech, jako jsou národní stránka Evropské agentury BOZP se sídlem v Bilbao, provozovaná ministerstvem práce a sociálních věcí (najdete ji na adrese osha.mpsv.cz), oborový portál Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (bozpinfo.cz) a nová specializovaná webová stránka pro malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné (bzp.bozpinfo.cz).

Významným osvětovým nástrojem, který je zaměřen na podniky a je jimi i využíván, jsou informační kampaně. Jedná se především o organizování národních kampaní připravovaných pro členské státy Evropské unie Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví se sídlem v Bilbao. Každoročně se jako součást této kampaně pořádají soutěže v realizaci programu Správná praxe, do kterých se zapojují řádově desítky českých podnikatelských subjektů.

Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je jednou z důležitých oblastí působnosti odborů. Jaké projekty se vašemu odboru podařilo ve spolupráci s odborovými svazy v tomto roce zrealizovat?

V řadě zmíněných informačních kampaní jejich organizátoři spolupracují se sociálními partnery. Českomoravská konfederace odborových svazů se aktivně účastní a spolupodílí jak na nyní probíhající evropské kampani Iniciativa pro zdravé pracoviště, tak na aktivitách národní kampaně Evropského týdne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2006 zaměřené na zdravý a bezpečný start mladých pracovníků. Zejména spolupráce s odborovými svazy je pro úspěšné zajišťování kampaní považována za důležitý okamžik pro naplnění cílů osvěty zaměstnanců. Prostřednictvím odborových svazů a zapojením jednotlivých základních organizací je možné lépe informovat zaměstnance o připravovaných akcích a o nových poznatcích z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jejich odvětví nebo oboru.

ZDROJ:
Franta, Miroslav. Problémy přetrvávají u nejmenších firem. In Sondy [online]. Praha : ČMKOS, 2006 [cit. 29-11-2006]. Dostupný z WWW: <http://www.tydenik-sondy.cz/verze2006/index.php?tid=n&cislo=200646&clanek=2006460104>.