Problematika a zkušenosti z kontrol v oblasti zastřeného agenturního zaměstnávání

Požadavky na zvýšení počtu pracovníků ve výrobní firmě pro určité období lze řešit legálně na základě sjednaných smluv o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce mezi uživatelem a agenturou práce, tímto způsobem je možné zajistit větší flexibilitu pracovní síly v souladu se zákonem. Vždy by se mělo jednat o dočasný výkon práce u „uživatele“.

Na druhou stranu se stále více objevují případy, kdy dochází k porušování zákonů, které jasně vymezují podmínky pro zprostředkování zaměstnání, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Nejčastějším typem „zastřeného“ agenturního zaměstnávání je sjednání smlouvy o dílo podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mezi „objednatelem“ a „zhotovitelem“. Důvodem může být mimo jiné cena za vykonanou práci, která je v tomto případě podstatně nižší než cena legální agentury práce. Svoji roli hrají i zvyšující se náklady spojené se zaměstnáváním kmenových zaměstnanců.

V případě, že se jedná o smlouvu o dílo, nemusí být řešeny srovnatelné pracovní a mzdové podmínky pracovníků, kteří zajišťují výkon práce pro „zhotovitele“, s kmenovými zaměstnanci „objednatele“, i když vykonávají shodnou práci. „Zhotovitel“ uzavírá s pracovníky dohody o provedení práce s rozsahem odvedené práce do 300 hodin v kalendářním roce (pro jednoho zaměstnavatele). V současné době zatím není ze zákona stanovena zaměstnavateli povinnost vedení evidence odpracované doby. Dohody o provedení práce do výše 10 000,- Kč (včetně) započitatelného příjmu za kalendářní měsíc současně nezakládají povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění.

„Zhotovitel“ není omezen při zajištění zakázky pro „objednatele“, může tedy využít i spolupráci s osobami vykonávajícími práci na základě živnostenského oprávnění, což v případě prokázání výkonu závislé práce je tzv. švarcsystém. „Zhotovitel“ zajišťující zakázku pro objednatele na základě smlouvy o dílo může ve větším rozsahu využít i cizinců, v naší republice jsou to ve většině případů občané Ukrajiny.

Každý typ spolupráce má svá pravidla daná zákonem. Kontroly zaměřené na agenturní zaměstnávání provádí inspektoři oddělení nelegálního zaměstnávání a inspektoři oddělení pracovněprávních vztahů a podmínek. Současným trendem je posun kontrolní činnosti směrem k větší efektivnosti a cíleně zaměřený na konkrétní oblasti, ve kterých dochází k porušování zákona mezi „uživatelem“ a agenturou práce, případně jiným subjektem, který zprostředkuje zaměstnání bez platného povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Právě při provádění nehlášených kontrol je velká pravděpodobnost zjištění v případě porušování zákonů, které jasně vymezují podmínky pro zprostředkování zaměstnání. Při kontrolách se inspektoři zaměřují na prokázání skutečného stavu výkonu práce na konkrétních pracovištích. Kontroly jsou cíleny na subjekty s větším počtem zaměstnanců, kde je předpoklad vyšší flexibility pracovní síly a prokázání větší společenské nebezpečnosti, neboť jde o porušení systémové. V řadě případů kontrolovaných subjektů se jednalo pouze o formální (smluvní) stránku obchodního vztahu, ve skutečnosti bylo kontrolou prokázáno, že zaměstnanci „zhotovitele“ vykonávali závislou práci pro „objednatele“, v těchto případech se jednalo o „zastřené“ agenturní zaměstnávání.

V současné době se inspektoři při kontrolách setkávají i s agenturami práce, které mají udělené povolení ke zprostředkování zaměstnání, ale uživatelům samy nabídnou „levnější“ variantu spolupráce na základě smluv podle občanského zákoníku, i v tomto případě se jedná o „zastřené“ agenturní zaměstnávání.