Problematika vláknitých prachů v pracovním a vnitřním prostředí

Zdravotní riziko expozice částicím vláknitého prachu, ať už v pracovním či životním prostředí, je známým faktorem v horizontu desítek let. Z dostupných informačních zdrojů je znám počet osob profesionálně exponovaných vláknitému prachu i počet hlášených nemocí z povolání v České republice, s největším zastoupením exponované populace v oborech stavebních, službách a dopravě. Jedná se o především o profesionální expozici azbestu a expozici keramickým vláknům. V rámci celé Evropské Unie je počet exponovaných azbestu cca 935 tisíc, resp. 62 tisíc u profesí exponovaných keramickým vláknům.  

Rovněž účinky na lidský organizmus je možné hodnotit jako dobře známé, hovoříme - li o klinickém průběhu nemoci. Jednoznačně je možno říci, že orgány prvního kontaktu s poletavými částicemi z ovzduší, jsou orgány dýchacího traktu, pro účinek respirabilních částic pak plíce, odtud částice mohou být po vdechnutí a různě dlouhé depozici transportovány k poplicnici, pohrudnici a pobřišnici, svou interakcí s tkáněmi mohou vyvolat jednak zánětlivou reakci, alveolitis, karcinom plic s azbestózou nebo hyalinózou pleury, hyalinózu pohrudnice s poruchou plicních funkcí, mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice. Patogeneza a epidemiologie onemocnění je stále předmětem výzkumu, stále nejsou známy některé mechanismy imunitních reakcí lidského organizmu či osud částic v těle po inhalaci. Přehled výsledků klíčových studií prováděných v poslední době, lišících se značně v předmětu a metodologii výzkumu, hodnocení expozice a okolností expozice, nedává jednoznačnou odpověď na hodnocení výsledků - rtg dokumentace, výsledků CT a histologických vyšetření vzhledem k jejich specifičnosti, i s ohledem na funkční poškození dýchacího orgánu následkem expozice vláknům. Stále dosud není jednotný názor na souvislost karcinomu plic a azbestózy, jako charakteristického rysu důsledku expozice vláknitému prachu.

Všechny epidemiologické studie se však shodují v jednotném názoru na nutnost co nejpřesnějšího zhodnocení expozice, jak z hlediska postižení expozice dlouhodobé v čase, tak z hlediska expozice směnové, na základě zjištění koncentrace poletavých částic - vláken v pracovním ovzduší jako důležitých informačních vstupů jak pro hodnocení expozice v rámci procesu šetření okolností vzniku nemoci z povolání, tak především jako rozhodující kriterium pro opatření preventivní. 

Legislativa

Zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších právních úprav, zákoník práce, vymezující zakázané práce s azbestem a látkami obsahující azbest, s vyjmenováním okruhů prací, pro něž zákaz neplatí: práce výzkumné, analytické, práce při likvidaci zásob, odpadů, zařízení, obsahujících azbest, práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest.

Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších úprav, vymezující kriteria zařazení látky mezi karcinogeny a ustanovení zákazu dovozu, vývozu a distribuce azbestu.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, stanovující povinnost subjektu hlásit orgánu veřejného zdraví práce spojené s expozicí azbestu.  

Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, stanovující podmínky kategorizace prací a náležitosti hlášení prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu.  

Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.

Nařízení vlády 178/2001 Sb., ve znění pozdějších úprav, stanovující přípustné expoziční limity prachů vláknitého charakteru, vymezující povinnosti zaměstnavatele k zajištění ochrany zdraví při práci s azbestem a jiných pracích, které mohou být zdrojem expozice azbestu, a stasnovující podmínky odběru vzorků pro stanovení početní koncentrace azbestových a jiných vláken v pracovním prostředí.

Limitní hodnoty

Pracovní prostředí

Nařízením vlády č. 441/2004 Sb., kterým bylo novelizováno nařízení vlády č. 178/2001 Sb., je limitní hodnota pro všechny typy minerálních azbestů sjednocena na hodnotě PEL početní koncentrace vláken 0,1 vláken . cm^-3, pro umělá minerální vlákna platí PEL početní koncentrace vláken 1 vláken . cm^-3, za současného dodržení PEL pro hmotnostní koncentraci 4 mg . m^-3.  

Vnitřní prostředí

Limitní koncentrace chemických faktorů a prachu ve vnitřním prostředí staveb jsou stanoveny jako jednohodinové: Azbestová a minerální vlákna: 1000 vláken . m^-3  

Metodika

Metodika vzorkování ovzduší, stanovení početní koncentrace a hmotnostní koncentrace vláken a identifikace vláken pro potřeby hodnocení zdravotního rizika v takto pojatém rozsahu není komplexně zpracována.

Naše hygienická laboratoř pro stanovení koncentrace vláknitých prachů využívá metod vlastních, akreditovaných a validovaných, vypracovaných na základě požadavků k odběru a stanovení počtu vláken definovaných v Nařízení vlády 178/2001 Sb., vyhlášce č. 6/2003 Sb, instrukcí výrobců vzorkovacích a analytických zařízení - odběrových hlavic, čerpadel a optických mikroskopů a zařízení pro kvalitativní rozbor vláknitých částic zachycených na filtru, požadavků norem ošetřujících strategii vzorkování ovzduší a řízení kvality procesu vzorkování a stanovení početní koncentrace, popř. metod zahraničních modifikovaných.

Princip odběru vzorku spočívá v prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se částice poletavého prachu, izometrické či vláknité, kvantitativně zachytí. Prosávání vzduchu je zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, za podmínky striktního dodržení nominálního průtoku objemového po celou dobu odběru vzorku, vzorkovací hlavicí je tubus jednoduché konstrukce, definované délky a průměru, v antistatickém provedení, osazený filtrem. Výběr druhu filtru závisí na deklarovaných vlastnostech (materiál, pórovitost, rozpustnost, tloušťka, průměr, hustota a jiné), vzhledem k uvažované technice zpracování filtru pro počítání vláken optickou mikroskopií s fázovým kontrastem, popř. technik zpracování filtru pro identifikaci vláken řádkovací elektronovou emisní mikroskopií a následnou rtg mikroanalýzou jednotlivých vláken. Stanovení početní koncentrace vláken se provádí metodou optické mikroskopie, po zprůhlednění exponovaných filtrů ve fázovém kontrastu procházejícího světla. Seřízení zdroje světla pomocí clony kondenzoru a seřízení skutečného průměru kruhového okulárního měřítka na objektivní reálné měřítko jsou podmínkami pro následné hodnocení vzorků dle následujících pravidel :  

Počitatelné vlákno je jakékoliv vlákno, jehož délka je > než 5 μm , a průměr < než 3μm, poměr délky ku průměru minimálně 3 : 1, jakékoliv počitatelné vlákno, jehož oba konce jsou uvnitř gratikulární plochy se počítá jako jedno vlákno, jakékoliv vlákno, jehož jen jeden konec je uvnitř plochy se počítá polovinou, gratikulární plochy pro počítání se vybírají nahodile uvnitř exponované plochy filtru, svazek vláken, který se v průběhu své délky jeví v jednom nebo ve více bodech jako nerozdělený, ale v jiných bodech je rozdělen do oddělených svazků, se počítá jako jednotlivé vlákno, jestliže jeho rozměry odpovídají počitatelnému vláknu, v jakémkoliv jiném svazku vláken, v němž se jednotlivá vlákna dotýkají nebo kříží, se vlákna počítají individuálně, jestliže je lze dostatečně rozlišit tak, aby bylo možno určit, zda odpovídají definici pro počitatelné vlákno,jestliže je více než jedna osmina gratikulární plochy pokryta částicemi nebo jejich svazkem, musí být pro počítání zvolena jiná plocha, počítá se 100 vláken, přičemž se odečítá minimálně 20 gratikulárních ploch, nebo se vyšetří 100 gratikulárních ploch, průměrný počet vláken v jednom poli se vypočítá dělením počtu počitatelných vláken počtem vyšetřených polí, výpočet plošné hustoty vláken ve vzorku pak ze vztahu  

S_f = n.10⁶/ c.P_p      P_p= πd_p²/4
Sf - plošná hustota vláken na filtru (vlákna /mm²)  
n - počet odečtených vláken na filtru (vl)  
c - počet proměřených polí na filtru  
P_p - skutečná plocha jednoho proměřeného pole (μm²)  
d_p - průměr kruhového měřítka (100μm)  

slouží k výpočtu početní koncentrace vláken v ovzduší : 

K_n= S_f. P_f /V.10³ (vl.cm³)  
P_f – účinná plocha filtru (mm²)  
V - objem prosátého vzduchu    

Diskuse

V laboratorní praxi je ve většině případů známo, jaký charakter vláken lze při odběru a počítání očekávat. V případě, kdy z důvodu interference vláken některých textilií, buničitých materiálů či řetězených částic je možné nežádoucí ovlivnění výsledku, je vhodné doplnit postup o rtg mikroanalýzu zachycených vláken, pro vyloučení či potvrzení zjištěné početní koncentrace.  

Poměrně problematickou může být situace, kdy např. v průběhu sanačních prací při rekonstrukci budovy při expozici pracovníků vláknitým prachem je stanovena jeho koncentrace, jsou dodržována opatření k zamezení nadlimitní expozice technická, režimová i náhradní, avšak často se zapomíná ověřit koncentraci prachu po provedených sanačních pracích, před tím, než na pracovišti začnou pracovat pracovníci dalších profesí, často jiných firem, pro které už nejsou opatření závazná a prostory považují za zbavené kontaminant.

Stejně tomu může být v případě následného využívání budovy k účelům jiným než pracovním, vyhláškou č. 6/2003 pro vnitřní prostředí pobytových místností je stanovena limitní hodnota pro hodinovou koncentraci azbestu 100 x přísnější než pro pracovní prostředí (pro 8 hodinovou směnu). Po stavebních úpravách objektů, při kterých byl odstraňován materiál s obsahem azbestu, mimo jiného je nutné po ukončení prací před uvedením objektu do provozu ověřit koncentraci vláken ve vnitřním prostředí. Tento požadavek s sebou nese pro odběr vzorků a analýzu relativně náročný úkol – úměrně limitní hodnotě koncentrace snížit i detekční limit metody jako jeden ze sledovaných a validovaných parametrů. Tento fakt zvyšuje nároky jak na dobu odběru, tak na náročnost odečítání vláken, a bohužel nároky klade i na objednatele analýzy, především z hlediska časové náročnosti při zajištění monitorovaných prostor a ceny analýzy.  

Závěr

Prostředky investované do monitoringu koncentrace vláknitého prach v prostředí, pracovním či vnitřním, jsou prostředky jednoznačně investovanými dobře. Výsledky měření využité jako výchozí údaj pro volbu technických či náhradních opatření k eliminaci rizika, pro prevenci před vznikem nemoci z povolání a v neposlední řadě i jako faktor psychický, neboť povědomí o kvalitě a parametrech prostředí přispívá k lepší kvalitě práce i života, jsou tím nejlepším argumentem zaměstnavatele či provozovatele objektu při rozhodování.   

Článek poskytnut z materiálů V. ročníku mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci pořádaného Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava ve spolupráci se Sdružením požárního a bezpečnostního inženýrství, Technickou univerzitou Košice a VÚBP Praha. Více informací na stranách VŠB – TU Ostrava www.vsb.cz.

ZDROJ:
Mička, Vladimír – Kubačková, Jana. Problematika vláknitých prachů v pracovním a vnitřním prostředí. In Sborník přednášek V. ročník mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Ostrava, VŠB – TU 14. – 15. června 2005. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2005; s. 163 – 170. ISBN 80-86634-64-7.