Praktiky zprostředkování práce v Plzeňském kraji

Inspektoři útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj (dále jen „OIP“) v roce 2014 provedli v Plzeňském kraji kontroly u 25 agentur práce a obchodních společností, které zprostředkovaly zaměstnání pro své zaměstnance nebo jiné osoby u finálních zaměstnavatelů – uživatelů. Při těchto kontrolách zjistili inspektoři 13 případů porušení ustanovení § 14 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“), kdy obchodní společnosti neoprávněně zprostředkovávaly zaměstnávání fyzickým osobám, a to buď na živnostenský list nebo na dohodu o provedení práce (dále jen „DPP“) a dohodu o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“).

Bylo zjištěno, že tyto obchodní společnosti nemají uděleno povolení Generálního ředitelství Úřadu práce ČR (dále „GŘ ÚP ČR“) ke zprostředkování zaměstnání a s finálním uživatelem uzavírají obchodněprávní vztah – smlouvu o dílo, kdy nemohou reálně tento obchodněprávní vztah plnit. Ve většině případů tyto společnosti existují pouze formálně jen jako zápis v obchodním rejstříku, nejsou téměř dohledatelné a vlastní podnikatelskou činnost nevyvíjí. Svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o dílo tak plní prostřednictvím třetích osob, se kterými mají rovněž uzavřenou smlouvu o dílo. Tohoto správního deliktu se pak dopouštějí i některé agentury práce, které nevyužívají platné povolení GŘ ÚP ČR ke zprostředkování zaměstnávání a své zaměstnance zprostředkovávají uživateli převážně na smlouvu o dílo.

Z kontrolní činnosti je znám i případ, kdy na pracovišti uživatele při stejné pracovní činnosti pracovaly tři skupiny zaměstnanců. První skupinou byli zaměstnanci uživatele, tedy kmenoví zaměstnanci, druhou skupinu tvořili zaměstnanci agentury práce, řádně přidělení k uživateli na základě smlouvy o přidělení zaměstnanců, a třetí skupinu představovali zaměstnanci, kteří pracovali na základě DPP a DPČ uzavřené s agenturou práce a kteří byli přiděleni k uživateli na základě smlouvy o dílo. U první a druhé skupiny zaměstnanců byly zjištěny srovnatelné podmínky, třetí skupina měla výrazně horší zejména mzdové podmínky. V důsledku provedené kontroly byla zajištěna náprava a podmínky všech zaměstnanců na pracovišti byly sjednoceny.

Agentury práce se dopouštějí i dalších správních deliktů, kdy se jedná o nedostatky v DPP či DPČ uzavřených s jejich zaměstnanci nebo o nedostatky ve smlouvách o přidělení zaměstnanců k finálnímu uživateli. Výjimkou dnes již není ani naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kdy zaměstnanci agentury práce či obchodní společnosti zprostředkující práci překračují zákonem stanovený rozsah práce konané na základě DPP či DPČ, nebo správního deliktu dle ustanovení § 140 odst. 1 písm. d) ZoZ, kdy zaměstnavatel (agentura práce nebo jiná obchodní společnost) nesplní oznamovací povinnost dle ustanovení § 87 ZoZ.

Výsledkem činnosti OIP je pak i preventivní efekt. Řada obchodních společností, které byly sankcionovány za zprostředkování zaměstnání bez potřebného povolení, tuto žádost následně podaly a v současné době již řádně fungují jako agentury práce.