Pracovní úrazovost v České republice v roce 2018

1. ÚVOD

1. ÚVOD

V letech 2009-2018 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 7 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 16 %. Pojištěné osoby v roce 2018 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,5 % - muži 50,5 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2018 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco hodnoty absolutních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti mírně klesly, hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně významně vzrostly. Počet pojištěnců byl v roce 2018 nejvyšší po roce 1998. Počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy se od hodnot roku 2016 příliš nelišil.

V roce 2018 bylo vykázáno 123 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů více než v roce 2017. V prvních deseti letech existence České republiky (1993 2002) tento počet činil 200 300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003 2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100 200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben především značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi.

K největšímu procentnímu poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Výroba a rozvod elektrické a jiné energie (D.), a to o 14,7 %. Ve Stavebnictví (F.) byl zaznamenán tento pokles o 4,2 %. Počet smrtelných pracovních úrazů stoupl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly“ a „Nebezpečné látky“, pokles pak byl zaznamenán ve skupině zdrojů úrazu „Budovy, konstrukce, povrchy“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností poklesl proti roku 2017 o 2,7 %. Počet pojištěnců meziročně stoupl o 1,3 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 3,9 %. Snížil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 0,5 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 0,5 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti opět mírně kleslo (o 1,3 %).

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a v roce 2012 stagnoval. V roce 2013 dosáhl maximální hodnoty 55,7 kalendářního dne, následně v letech 2014, 2016 a 2017 poklesl, ale v letech 2015 a 2018 se opět přiblížil maximální hodnotě.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2018 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (33 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (35 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (29 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2018 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 79 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 64 % a u pracovních úrazů smrtelných 55 %.