Pracovní úrazovost v České republice v roce 2017

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2008 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2009 došlo k významnému poklesu počtu případů a četnosti a to přes 20 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2008 dosahovala 56 % hodnoty celorepublikové četnosti. V letech 2009 – 2014  tato hodnota činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti a v letech 2015 – 2017 již 63 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele stejnou nebo nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.) a Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 44 824 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 2. 5. 2018), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 13 933 (tj. 31,1 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 146 (tj. 2,6 % ze 44 824) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 182 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2008 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 7 %, ale k poklesu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 21 %) i četnosti (o 26 %).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2008 – 2017 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech.  K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze a otrava plyny. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnanců nebo předmětů na zaměstnance a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ a to pád osoby z výšky. Jednalo se o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopavní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v letech 2009 a 2010 prudký pokles počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenám opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. V roce 2014 došlo k mírnému nárůstu počtu případů a v roce 2015 k velkém nárůstu na trojnásobek počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v roce 2017 počet případů opět narostl o 18 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, je četnost případů ukazatel s lepší vypovídací schopností. V letech 2008 a 2010 byla četnost nižší než četnost za ČR. V roce 2009 se hodnota četnosti těchto pracovních úrazů (0,73) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,72). V letech 2011 až 2014 došlo k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr a v letech 2015 až 2017 byla vyšší než četnost u mužů. V roce 2015 četnost extrémně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě četnosti z let 1997 a 1998.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních více než 10 letech zaznamenán žádný.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2008 – 2017 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 2 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 7 %. Dohromady za ČR se tento ukazatel téměř nezměnil, pokles zaznamenal jen o 2,0 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2008 činil 47,0 % : 53,0 %. Tento poměr se do roku 2017 postupně změnil na 49,3 % : 50,7 % (o 2,3 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně nahrazováni ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za 10 posledních let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

• v roce 2008 činil 26,6 % : 73,4 % a v roce 2017 již 31,4 % : 68,6 %, změna o 4,8 % u případů s pracovní neschopností;
• v roce 2008 činil 26,4 % : 73,6 % a v roce 2017 již 31,5 % : 68,5 %, změna o 5,1 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny;
• v roce 2008 činil 13,9 % : 86,1 % a v roce 2017 již 15,9 % : 84,1 %, změna o 2,0 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2008 činil 4,6 % : 95,4 % a v roce 2017 pak 4,2 % : 95,8 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2017, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (59 z 182, tj. 32,4 %) a to nejčastěji pádem (47 případů), především na rovině, např. vlivem namrzlého nebo mokrého povrchu. Celkem došlo při pádech osob (žen) k 85 případům. Při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů – nespec.“ došlo ke 32 případům, z toho pády osob způsobily 9 případů. K 18 případům došlo při činnosti „osobní doprava“, z toho dopravní nehody (vč. sražení chodce vozidlem) způsobily 17 případů.

Zdroje úrazu

• Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) 40 případů,
• Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) 29 případů.

Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 46 let.

Ve věkové kategorii od 50 let (50 - 74 let) bylo evidováno 78 případů, z toho 60 bylo zaviněno pádem osoby.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy zvlášť pro muže a ženy. Počty těchto pracovních úrazů se v letech 2002 - 2008 příliš nelišily. V grafu je znázorněno období od roku 2008. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu počtu případů přibližně o 20 %, u žen (o 24 %) více než u mužů (o 19 %) a také k poklesu počtu pojištěnců celkem o 7 %. V následujících letech pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dramaticky vzrostly. Nejvyšší hodnota indexu (od roku 2008) byla u mužů evidována v roce 2011 a to 133 %, u žen pak v roce 2012 a činila 177 %.

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2017 žen. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

• Budovy, konstrukce, povrchy 34,8 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 24,5 %
• Ruční nářadí 9,0 %