V roce 2008 došlo k výraznému poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Počet pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti poklesl rovněž, ale nepatrně. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2008 vyznačovala podobným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti.
Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2008 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 80,1 % případů (tab. č. 7.1).
Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (12,7 %).
Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ (2,0 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží:
„Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ – 1,6 %,
„Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ – 1,5 %,
“Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ – 1,4 %.
Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí 0,1 % nebo méně. U 0,3 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna.
Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2 a 7.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za roky 2003 - 2007, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2007 byla zjištěna „Neovladatelnost - ztráta kontroly (částečná nebo úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ (35,5 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (17,0 %), nad ručním nářadím, popř. jím opracovávaným materiálem (8,5 %) nebo nad strojem (5,7 %).
Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí s pádem (13,0 %), špatné došlápnutí bez pádu (10,0 %) a zachycení nebo odtažení těla zraněného (7,9 %). Součet těchto šesti nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím, zachycením nebo pádem činí 62,1 % případu z celku.
U této skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny („Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a „Nedostatky osobních předpokladů…“), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 92,8 % případů.
U 13,9 % nežádoucích událostí lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požárem, výbuchem, destrukcí materiálu, technickou závadou, únikem látek, napadením, apod.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.