Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005

Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

V roce 2005 bylo v informačních systémech SÚIP, VÚBP a ČBÚ SBS zaznamenáno celkem 176 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování pracovní neschopnosti 164 případů. Z toho bylo zaznamenáno (příp. vyšetřeno):

• 169 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, dříve ČÚBP (vyšetřují inspektoráty bezpečnosti práce), z nichž 158 případů podléhá statistickému zjišťování pracovní neschopnosti a
• 7 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (vyšetřují obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá 6 případů

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 poklesl proti roku 2004 o 23 případů (ze 187 na 164), což představuje pokles o 12 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 zaměstnanců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému roku z hodnoty 0,43 na 0,37. Proti předcházejícímu roku se snížil i podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (z 0,23 % na 0,20 %).
 
2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2005 je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od roku 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje počet pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (tabulka č. 2.3). Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v roce 2005 mírně vzrostl.

Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v roce 2005 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů na 100 zaměstnanců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu zaměstnanců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2005 mírně snížila.

Na druhé straně však došlo k významnému vzrůstu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo vzrůstem průměrného procenta pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) a pokračujícím vzrůstem průměrné doby pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf  č. 2.4). Trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti je způsoben kombinací těchto faktorů: štědrým odškodňováním pracovních úrazů po dobu pracovní neschopnosti, prodlužováním pracovní neschopnosti  nadbytečnými zdravotními výkony a neregistrováním méně závažných pracovních úrazů z důvodu různě motivovaných obav na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele.  V  této  souvislosti  je  třeba  připomenout   snížení  výše  vyplácených   dávek nemocenského pojištění v roce 2004 (zákonem č. 421/2003 Sb. ), které spolu přetrvávajícími problémy zdravotního pojištění, vyvolává zvýšený tlak na uplatnění pracovního úrazu vč. nároků na náhradu škody podle zákoníku práce a snahu prodlužování doby pracovní neschopnosti.

V roce 2005 nebylo zvýšení počtu vykazovaných pracovních úrazů a dnů pracovní neschopnosti natolik významné, aby ho bylo možno vysvětlit pouze zvýšeným rizikem vlivem zvyšování výroby, ke kterému došlo zejména ve zpracovatelském průmyslu.
V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2005 došlo kromě četnosti pracovních úrazů ke vzrůstu všech ukazatelů pracovní úrazovosti. Tento vzrůst je způsoben zejména vzrůstem počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy.