Pracovní úraz v době letní brigády

Syn měl pracovní úraz v období letní brigády. Zajímalo by mě, v jakém případě má nárok na náhradu za bolest způsobenou škodou na zdraví. Brigádu měl domluvenu na období 3 týdnů, jeho léčení však bude trvat déle. Po jakou dobu mu budou vypláceny dávky nemocenského pojištění a případně náhrada za ztrátu výdělku?

Z Vašeho dotazu mi vyplývá, že Váš syn je jinak student, který o prázdninách uzavřel pracovní poměr na dobu určitou, neboli letní brigádu. Jako student (lhostejno jaké školy) je ve smyslu zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů osobou, která je účastna nemocenského pojištění, a proto také dávky nemocenského bude pobírat i po uplynutí lhůty, na kterou byl pracovní poměr sjednán. Podle ustanovení § 48 vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění pozdějších předpisů platí zásada, že „Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.“ Z toho tedy vyplývá, že Váš syn bude dávky nemocenského sice pobírat i po skončení doby trvání brigády, ne však déle než bude schopen nástupu do školy.

Pokud se týká náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle ustanovení § 370 zákoníku  práce, tedy rozdílu mezi dávkami nemocenského a průměrným výdělkem, tak tam platí podle ustanovení § 386 zákoníku práce, že se „Zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán.“ Vašemu synovi se tedy uvedená náhrada za ztrátu na výdělku bude poskytovat pouze po sjednanou dobu trvání pracovní poměru, neboť nelze důvodně předpokládat, že by uzavřel během prázdnin další pracovní poměr.

Náhradu bolestného může Váš syn u odpovědného zaměstnavatele uplatnit i s časovým odstupem. Lékaři posudek bolestného vystavují, až když se zdravotní stav ustálí, tedy když se dotyčný uzdraví a ví se, že nebudou další komplikace. U těžších úrazů se dokonce posudek bolestného vystavuje až po roce od vlastního úrazu, takže tam není na co pospíchat. Jen je třeba pohlídat, aby lékař Vašemu synovi posudek s bodovým ohodnocením bolestného vystavil. Náhrada bolestného se poskytuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů. Jeden bod činí 120 Kč. Z Vašeho dotazu nevyplývá, o jaký úraz se jednalo, proto nemohu napsat jakou výši bolestného můžete očekávat, doporučuji však, abyste se podívali do přílohy citované vyhlášky.

Jestli by Váš syn měl ještě nějaké další náklady spojené s léčením (poplatky u lékaře, v lékárně, doplatky léků nebo náklady na rehabilitaci) pak ještě může po zaměstnavateli požadovat úhradu těchto nákladů spojených s léčením.