Pracovní úraz a nedodržení režimu práce neschopného

Zaměstnanec utrpěl běžný pracovní úraz - pád na schodech při přenášení vzorků do laboratoře - špatně došlápl (poranění kolene). Naše organizace pracovní úraz vyšetřila a v souladu se zákoníkem práce projednala výši náhrady škody a určila ji v plné výši. V současné době je postižený již třetím měsícem v pracovní neschopnosti. Při kontrole postiženého zjistila okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) porušení dodržení léčebného režimu - nebyl přítomen v hlášeném místě pracovní neschopnosti. Zatím ještě OSSZ celý případ došetřuje, ale jak postupovat ve výši odškodnění (nejen ušlé mzdy) v případě, že OSSZ zkrátí postiženému výplatu nemocenských dávek? Je nám jasné, že doplatek ušlého výdělku se bude odvíjet od předpokládané nemocenské a ne od skutečně vyplacených, krácených nemocenských dávek. Z legislativy je zřejmé, že nedodržení léčebného režimu nemá na výši odškodného vliv. V této souvislosti se však nabízí další otázka, zda nedodržení léčebného režimu pak nemělo vliv na délku pracovní neschopnosti. Zákonnou pojišťovnu tato skutečnost jistě napadne a vznikne problém při požadované refundaci. Pokud je krácení odškodnění ušlého výdělku při uvedené situaci možné, musí se pak patrně krátit i další náhrady škod jako bolestné atd.

Krácení výplaty nemocenských dávek z důvodu nedodržení režimu dočasně práce neschopného má charakter sankce a máte pravdu v tom, že náhrada škody bude ve výši rozdílu původní mzdy a plné nemocenské; pokrácení nemocenských dávek z důvodu nedodržení režimu práce neschopného se náhradou za škodu způsobenou pracovním úrazem dorovnávat nebude. Zaměstnavatel odpovídá za škodu způsobenou pracovním úrazem. V tomto případě za škodu způsobenou ztrátou na výdělku. Ve vyjádření "za škodu způsobenou pracovním úrazem" je obsaženo, že musí být příčinná souvislost mezi vzniklým pracovním úrazem a vzhiklou škodou. Pokud tedy část dočasné pracovní neschopnosti bude mít příčinou souvislost s pracovním úrazem, pak za ni nese odpovědnost zaměstnavatel. Pokud další část nebude mít příčinnou souvislosti s pracovním úrazem, ale bude způsobena samotným zaměstnancem tak, že nedodržuje režim práce neschopného a vlastně tak prodlužuje pracovní neschopnost, tedy způsobuje si škodu na ztrátě na výdělku sám, pak za takovou škodu zaměstnavatel odpovědnost nenese. Jenže aby šla takto situace řešit, bude třeba odborného stanoviska lékaře, do kdy je pracovní neschopnost způsobena samotným pracovním úrazem a od kdy je pracovní neschopnost způsobena nevhodným chováním zaměstnance (porušením režimu práce neschopného); takové stanovisko/posudek nebude jednoduché zajistit. Mohl by je dát ošetřující lékař nebo znalec v příslušném oboru. Bolestné a ztížení společenského uplatnění jsou dávky jednorázové a v takovém případě se krátit nebudou.